Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recyklace textilu se v Evropě nevyplatí. Pětina oděvů putuje zpět do Asie

  10:00aktualizováno  10:00
Každý Čech ročně vyprodukuje průměrně 10 kg textilního odpadu. Z toho 9,7 kg skončí podle statistik recyklační společnosti Potex na skládkách. Nejenže se tak ztratí ekonomický potenciál suroviny, navíc začne škodit životnímu prostředí. Češi odevzdávají jen pouhá 3 % textilu. Recyklace pak probíhá z velké části v Indii.

Jen v loňském roce ho Potex nasbíral 1 972 tun, konkurenční společnost Dimatex pak dokonce 5 759 tun.

Z oněch v úvodu zmíněných třech procent odevzdaného textilu představuje nositelné šatstvo, které putuje na charitu, téměř polovinu (45 %). Z třetiny se vyrobí čisticí hadry, pět procent se musí zlikvidovat a asi 20–25 % odevzdaných oděvů končí tam, odkud k nám původně přišlo – v Asii.

Jak se recykluje textil


Jsou to takzvaná vlákna, která tvoří nenositelné či nevábné oblečení. „Znetvořené oděvy“, jak je obchodníci v Asii nazývají, jsou společně s těmi použitelnými, avšak na Západě nežádoucími posílány nejčastěji do Indie, která se podle nejnovějších údajů BBC letos stala největším dovozcem použitého textilu.

Z Indie do Spojených států

Do severoindického Panipatu, který je znám jako světové odkladiště textilu, se posílají miliardy použitelných oděvů i textilních vláken nejčastěji z USA, Velké Británie, ale i Polska, které bylo v loňském roce podle údajů statistického portálu statista.com třetím největším vývozcem použitého textilu na světě.

„Z každých tří tun tkaniny, které jsou k nám do továrny v Shankar Mills v Panipatu dovezeny, vyrobíme 1,5 tuny příze. Tu pak zpátky přetvoříme na tkaninu. Vyrábíme z ní hlavně přikrývky, které se používají buď k humanitárním účelům při katastrofách kdekoliv na světě, nebo se prodávají za méně než dva dolary do dalších zemí, nejčastěji však do Afriky,“ vysvětluje provozovatel továrny Shankar Woolen Mills Ashiwini Kumar.

V západních zemích se recyklace vláken většinou nevyplatí. „To, co lidé odevzdávají do kontejnerů, má velmi malou hodnotu, často zápornou. Mnohdy jde o odpad, jehož likvidace je nákladná. Drahá pracovní síla a nízká hodnota posbíraného materiálu přesouvá tuto činnost do Asie,“ vysvětluje jednatelka společnosti Potex Lenka Jachninová.

„Provoz sběrných kontejnerů na textil a třídění pro charity může dělat jen někdo, kdo to tak cítí, má potřebu alespoň trošku ovlivnit udržitelnost života a spokojí se s pokrytím osobních potřeb. Dle naší zkušenosti je tato činnost v ČR ztrátová do počtu cca 300 kontejnerů, pak je schopna produkovat malý zisk. O všem vypovídají i obraty společností, které se tomuto druhu činnosti věnují. Ty se obvykle pohybují v jednotkách milionů ročně při obrovských nákladech. Z prodeje zbytkového textilu hradíme náklady na projekt a dlouhodobě podporujeme další charitativní organizace, které ke své činnosti více potřebují peníze než použitý textil,“ říká o podnikání v oblasti recyklace textilu Jachninová.

Ziskovost se podle ní přímo odvíjí od kvality a hodnoty sebraného materiálu. Jeho kvalita a hodnota souvisí přímo s výší životní úrovně, příjmovou hladinou a také prioritami obyvatelstva. Stejná činnost v Miláně, Římě či Zurichu by tak vynesla 3–4 krát více než v Česku.

Byznys s recyklovným textilem poroste

Recyklace textilu je v Česku poměrně mladý obor. I přesto lidé díky zvětšujícímu se počtu nádob na použitý textil od soukromých i charitativních spolků, jako je Červený kříž nebo Diakonie Broumov, recyklují stále více.

„V městech nad 10 000 obyvatel je výtěžnost nejlepších nádob více než 300 kg za měsíc. Se zmenšujícím se počtem obyvatel toto číslo klesá,“ říká jednatel recyklační společnosti Dimatex Lukáš Killar.

Byznys s použitým textilem je podle něj v době rostoucího konzumu a rozvoje fast fashion službou veřejnosti. „Je nutné použitý textil odklonit z komunálního odpadu, aby neskončil na skládkách a dal se znovu využít. Jeho tříděním dáváme práci lidem, podporujeme neziskové organizace a šetříme životní prostředí,“ vyzdvihuje přínosy recyklace textilu Killar.




Nejčtenější

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...



KLDR čaruje s rozpočtem jak Voldemort. Její lži drásaly i otrlé Sověty

Severokorejský diktátor Kim Čong-un na vojenské přehlídce v Pchjongjangu (15....

Představte si státní rozpočet, který vykazuje stálý růst, notně podporuje rozvoj vědy i technologií, velkou část...

KVÍZ: Kolik chmele je v půllitru a co je spilka? Otestujte se, co víte o pivu

(Ilustrační snímek)

Jsme národ pivařů. Alespoň to platí o spotřebě na hlavu. Každý Čech do sebe za rok otočí v průměru pár set půllitrů....

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

Další z rubriky

Čínský kolos CITIC založí společný podnik s CEFC Europe

Delegace čínského státního konglomerátu CITIC, který převzal investice skupiny...

Zástupci čínských společností CITIC Group a CEFC Europe již podepsali závazné memorandum o vzniku společného podniku....

Podezřele levné stavební nabídky budou mít utrum, stát víc ocení kvalitu

Asfaltér Josef Horák pracuje jako řidič finišeru na dostavbě dálnice D8 u...

Úředníci ministerstva dopravy dostanou manuál, který by je měl upozornit na podezřele nízkou cenu ve výběrových...

Za minci z dob císaře Františka Josefa I. dal zájemce 13,2 milionu korun

Banskoštiavnický zlatník byl na aukci vydražen za 13,2 milionů korun.

V Praze proběhla aukce unikátní sbírky vzácných mincí a medailí ze zlata či stříbra s vyobrazením císaře Františka...

Najdete na iDNES.cz