Recyklace textilu se v Evropě nevyplatí. Pětina oděvů putuje zpět do Asie

  10:00aktualizováno  10:00
Každý Čech ročně vyprodukuje průměrně 10 kg textilního odpadu. Z toho 9,7 kg skončí podle statistik recyklační společnosti Potex na skládkách. Nejenže se tak ztratí ekonomický potenciál suroviny, navíc začne škodit životnímu prostředí. Češi odevzdávají jen pouhá 3 % textilu. Recyklace pak probíhá z velké části v Indii.

Jen v loňském roce ho Potex nasbíral 1 972 tun, konkurenční společnost Dimatex pak dokonce 5 759 tun.

Z oněch v úvodu zmíněných třech procent odevzdaného textilu představuje nositelné šatstvo, které putuje na charitu, téměř polovinu (45 %). Z třetiny se vyrobí čisticí hadry, pět procent se musí zlikvidovat a asi 20–25 % odevzdaných oděvů končí tam, odkud k nám původně přišlo – v Asii.

Jak se recykluje textil


Jsou to takzvaná vlákna, která tvoří nenositelné či nevábné oblečení. „Znetvořené oděvy“, jak je obchodníci v Asii nazývají, jsou společně s těmi použitelnými, avšak na Západě nežádoucími posílány nejčastěji do Indie, která se podle nejnovějších údajů BBC letos stala největším dovozcem použitého textilu.

Z Indie do Spojených států

Do severoindického Panipatu, který je znám jako světové odkladiště textilu, se posílají miliardy použitelných oděvů i textilních vláken nejčastěji z USA, Velké Británie, ale i Polska, které bylo v loňském roce podle údajů statistického portálu statista.com třetím největším vývozcem použitého textilu na světě.

„Z každých tří tun tkaniny, které jsou k nám do továrny v Shankar Mills v Panipatu dovezeny, vyrobíme 1,5 tuny příze. Tu pak zpátky přetvoříme na tkaninu. Vyrábíme z ní hlavně přikrývky, které se používají buď k humanitárním účelům při katastrofách kdekoliv na světě, nebo se prodávají za méně než dva dolary do dalších zemí, nejčastěji však do Afriky,“ vysvětluje provozovatel továrny Shankar Woolen Mills Ashiwini Kumar.

V západních zemích se recyklace vláken většinou nevyplatí. „To, co lidé odevzdávají do kontejnerů, má velmi malou hodnotu, často zápornou. Mnohdy jde o odpad, jehož likvidace je nákladná. Drahá pracovní síla a nízká hodnota posbíraného materiálu přesouvá tuto činnost do Asie,“ vysvětluje jednatelka společnosti Potex Lenka Jachninová.

„Provoz sběrných kontejnerů na textil a třídění pro charity může dělat jen někdo, kdo to tak cítí, má potřebu alespoň trošku ovlivnit udržitelnost života a spokojí se s pokrytím osobních potřeb. Dle naší zkušenosti je tato činnost v ČR ztrátová do počtu cca 300 kontejnerů, pak je schopna produkovat malý zisk. O všem vypovídají i obraty společností, které se tomuto druhu činnosti věnují. Ty se obvykle pohybují v jednotkách milionů ročně při obrovských nákladech. Z prodeje zbytkového textilu hradíme náklady na projekt a dlouhodobě podporujeme další charitativní organizace, které ke své činnosti více potřebují peníze než použitý textil,“ říká o podnikání v oblasti recyklace textilu Jachninová.

Ziskovost se podle ní přímo odvíjí od kvality a hodnoty sebraného materiálu. Jeho kvalita a hodnota souvisí přímo s výší životní úrovně, příjmovou hladinou a také prioritami obyvatelstva. Stejná činnost v Miláně, Římě či Zurichu by tak vynesla 3–4 krát více než v Česku.

Byznys s recyklovným textilem poroste

Recyklace textilu je v Česku poměrně mladý obor. I přesto lidé díky zvětšujícímu se počtu nádob na použitý textil od soukromých i charitativních spolků, jako je Červený kříž nebo Diakonie Broumov, recyklují stále více.

„V městech nad 10 000 obyvatel je výtěžnost nejlepších nádob více než 300 kg za měsíc. Se zmenšujícím se počtem obyvatel toto číslo klesá,“ říká jednatel recyklační společnosti Dimatex Lukáš Killar.

Byznys s použitým textilem je podle něj v době rostoucího konzumu a rozvoje fast fashion službou veřejnosti. „Je nutné použitý textil odklonit z komunálního odpadu, aby neskončil na skládkách a dal se znovu využít. Jeho tříděním dáváme práci lidem, podporujeme neziskové organizace a šetříme životní prostředí,“ vyzdvihuje přínosy recyklace textilu Killar.



Nejčtenější

Výplach na americké burze se přelévá do celého světa, do Česka také

Ilustrační snímek

Akcie ve Spojených státech zaznamenaly ve středu nejprudší denní propad za několik měsíců. Pokles cen zasáhl hlavně...

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...



Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...

Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Další z rubriky

Agrofert se znovu snaží koupit pekárny United Bakeries

Dodávky firmy Penam určené pro distribuci pečiva.

Pekárenská firma Penam z koncernu Agrofert hodlá koupit jediného akcionáře čelního českého výrobce pečiva United...

Zmrzlina, nebo sex? Sexistické prasátečko odmění urážlivé reklamy

Reklama na zmrzlinu v soutěži Sexistické prasátečko 2018.

V posledním ročníku ankety to vypadá, že zmrzlina i víno svádí k sexismu. Na víno zve blondýna ve vířivce, růžový...

Češi se přestali zlepšovat ve schopnosti splácet dluhy

Ilustrační snímek

Schopnost Čechů splácet závazky se v letošním třetím čtvrtletí poprvé od konce roku 2015 přestala zlepšovat. Na konci...



Najdete na iDNES.cz