Na zpomalení se podle očekávání podepíše reforma veřejných financí. A to především u soukromé spotřeby domácností, ale i u výdajů vládního sektoru.
Pro letošní rok ministerstvo zvedlo odhad růstu o desetinu bodu na 2,4 procenta.
Cenovou hladinu označuje ministerstvo ve své zprávě za stabilní.
"Očekáváme dosažení nižší průměrné míry inflace než v předchozím roce, a to v intervalu se středem 0,4 procenta, což by byla nejmenší hodnota od roku 1988," uvádí ministerstvo.
Proti růstu cen by mělo nadále působit zejména silné konkurenční prostředí a stabilizace cen ropy.
Prognoza vývoje trhu práce se nemění - koncem tohoto i příštího roku bude dosahovat 10,5 procenta.
Nová prognoza ekonomy příliš nepřekvapila. "Celkový pohled na vývoj ekonomiky se v zásadě nezměnil, došlo pouze ke zpřesnění odhadovaného vlivu fiskálních reforem po jejich schválení vládou," konstatoval Pavel Sobíšek z HVB Bank.
Pesimismus ministerských ekonomů se prosadil u odhadů schodků státních a veřejných financí.
"Dubnový odhad letošního schodku státního rozpočtu byl zvýšen ze 120 miliard na 129 miliard korun, čímž srovnal krok s naší prognózou," říká ekonom Patria Online David Marek.
Čerstvé prognózy ministerstva financí se tak podle Marka u žádného ukazatele významně neliší od odhadů většiny ostatních institucí.
"Liší se ovšem od makroekonomického rámce, na němž je postavena reforma veřejných rozpočtů. Doufejme, že se v krátké době dočkáme aktualizace výpočtů použitých v návrhu reformy," uzavírá ekonom.
Vývoj růstu hrubého domácího produktu a prognóza ministerstva financí pro roky 2003 a 2004 (označená hvězdičkou). (červenec 2003) |
