V Rakousku a ve Francii jsou na úterý naplánovány další obří stávky proti úsporám v penzijním systému. Německý kancléř Gerhard Schröder usiluje o rozsáhlou reformu na trhu práce, a pokud neuspěje, vyhrožuje demisí.
Rakousko: konec příměří
Rakušané jsou odmala vychováváni v jistotě, že ve stáří se o ně stát velmi dobře postará. Výjimkou tam nejsou penze 2000 eur, v přepočtu tedy přes 60 tisíc korun za měsíc.
V úterý vyráží celá země již podruhé do celodenní stávky, čímž končí poválečné příměří mezi vládou a odbory. Důvodem jsou návrhy kancléře Wolfganga Schüssela, které by mohly znamenat snížení některých penzí až o 30 procent.
Schüssel navrhuje, aby lidé před nástupem do penze odpracovali aspoň 45 let, tedy o pět let více než dnes. Předčasné odchody do důchodu, jichž využívá 88 procent Rakušanů, přestanou být výhodné.
Důchod se navíc už nemá počítat z průměru platu za celý život ani jen z nejlepších 15 let, jak je tomu dnes. To je podle kritiků obzvlášť bolestné pro ženy či pro příslušníky menšin, kteří mají v životě mnohdy delší etapy bez práce.
V Rakousku má být v úterý ochromena veřejná doprava, továrny nemají vyrábět, ve školách se nemá vyučovat. "Vytáhli jsme do boje, dokud nebudou splněny naše cíle. Stávky budou citelné," prohlásil prezident rakouské odborové centrály OGB Fritz Verzetnitsch.
Přitom kancléř Schüssel chce nové zákony předložit v parlamentu už tento měsíc. "Rakousko bude klíčový test, zda lze v Evropě takové reformy prosadit," uvedl vídeňský ekonom Bank of America Holger Schmieding.
Francie: černé úterý
Podobné má být úterý ve Francii, která byla vždy sociálně velmi štědrým státem. Jenže namísto socialistů, kteří v minulém volebním období prosadili například pětatřicetihodinový pracovní týden, teď vládne pravice.
Ta chce urychleně prosadit, aby státní zaměstnanci pracovali před penzí stejně jako ostatní, tedy 40 let, což je o dva a půl roku déle než dnes. Do roku 2020 se má tato hranice prodloužit až na na 42 let.
Už minulý týden stávkovaly v Paříži stovky tisíc lidí, s nimiž sympatizují dvě třetiny všech Francouzů. Pravicová vláda zatím zůstává neoblomná a věří, že během léta odpor zeslabí a reformy bude možné prosadit.
Schröder hrozí demisí
Také v Německu kancléř Gerhard Schröder svádí zatím zejména ve své straně klíčovou bitvu o tolik potřebnou reformu. O víkendu dokonce celou věc vyhrotil tak, že buď dojde k podstatnému omezení ochrany pracujících a nezaměstnaných, což je jeden z klíčových bodů jeho reformy, nebo sám podá demisi.
Schröder se pomocí svého plánu Agenda 2010 snaží rozhýbat nepružný trh práce a zvýšit konkurenceschopnost Německa. Právě proto chce zlepšit možnosti firem při nabírání, ale hlavně při propouštění zaměstnanců. Omezit chce také podpory v nezaměstnanosti.
I v Německu nesou největší tíži dopadů reforem důchodci. Výhledově by se mělo do penze odcházet později než doposud, důchodci by navíc měli platit vyšší zdravotní pojištění.
Reformy však nejsou pouze záležitostí západní Evropy. Šok zažívají například i občané Slovenska.
