Co zůstane po Nečasově vládě? Reformy, ale také rozdělaná práce

Vláda odchází od rozdělané práce, dobré úmysly ohledně efektivnějšího fungování státu a smysluplnějšího utrácení na daních vybraných peněz zůstávají v půli nebo jen na začátku cesty. Jaké dopady bude mít konec Nečasovy vlády na její rozdělané reformy?

Zřejmě nejodvážnějším ekonomickým počinem vlády je velká důchodová reforma. O potřebě zavedení spoření na důchod se mluví už nejméně deset let a reforma má lidi naučit nespoléhat ve stáří jen na stát. Ten si totiž už teď na výplatu důchodů půjčuje a bude hůř.

Zatím se do ní moc zájemců nepřihlásilo, obávají se, že je to zbytečné, protože opoziční sociální demokraté tvrdí, že spořicí pilíř zruší. Jediným náhradním řešením, které mohou nabídnout, je výrazné zvýšení odvodů a daní.

Vládní daňová reforma pod názvem Jedno inkasní místo (JIM) zůstala zatím jen na papíře, platit má od roku 2015. Původně měla zjednodušit výběr a správu odvodů a zjednodušit tak život podnikatelům a firmám. Odvody daní, zdravotního a sociálního pojistného se mají soustředit na finanční úřady, odkud si je už má distribuovat sám stát.

Co se s projektem JIM do roku 2015 stane, je nejisté. I proto chtěla vláda alespoň část opatření předsunout na rok 2014, například daňové osvobození dividend a podílů na zisku. Pod JIM vláda zahrnula také zavedení zaměstnaneckých paušálů (sleva na dani z příjmu tři tisíce korun ročně pro zaměstnance), které by však ráda před jejich spuštěním zrušila, protože jejich výměna za stravenky nevyšla.

Reforma daní má i nepříjemné stránky - zaměstnancům má zvýšit zdravotní pojištění ve prospěch firem. Část toho, co dosud platil zaměstnavatel, má jít z jejich kapsy.

Šest oblastí, které za tři roky výrazně ovlivnila (nebo chtěla ovlivnit) vláda Petra Nečase

Daně
Vláda zvyšovala daně s odkazem na snižování rozpočtového deficitu. Nejvíc to bylo znát na  DPH – nejprve vzrostla spodní sazba z 10 na 14 % a následně na 15 %, základní sazba z 20 na 21 %. V roce 2015 se má přenést část zdravotního pojištění z firem na zaměstnance a od daně se mají osvobodit dividendy a výplaty podílů na zisku.

Sociální reforma
Vláda slíbila, že zamezí zneužívání dávek. Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) začal tím, že bez výběrového řízení změnil dodavatele informačních systémů na úřadech práce a přidal úřadům nové agendy. Převedl na ně správu a výplatu dávek z obecních úřadů a výplaty sociálních dávek se začaly opožďovat. S Českou spořitelnou podepsal smlouvu na sKartu, přes kterou se vyplácejí dávky. Poslanci ji chtějí zrušit.

Zdravotnictví
Plány na efektivnější zdravotnictví zůstaly nenaplněny. Zavádění placených nadstandardů zablokovaly stížnosti k Ústavnímu soudu. Návrh zákona na konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami je zatím u ledu a nebyl schválen ani model spravedlivějšího přerozdělování pojistného mezi zdravotními pojišťovnami podle toho, jak mají nemocné klienty.

Penze
Vláda začala malou důchodovou reformou, kterou si zčásti vynutil Ústavní soud, a nastavila postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Letos spustila soukromé spoření do fondů. Zatím se přihlásilo jen 50 tisíc zájemců kvůli obavě ze zrušení reformy. V rámci úspor vláda do roku 2015 omezila valorizaci již vyplácených důchodů.

Finanční ústava
Nečasova vláda měla na začátku ambici zamezit neudržitelnému zadlužování státu. Jako klíčový dokument vypracovala návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti přezdívaný finanční ústava. Pro schválení ústavního zákona by bylo třeba 120 hlasů poslanců.

Státní správa
Vláda slíbila úspory ve státní správě hlavně díky jejímu lepšímu fungování. Skutečnost se omezila na to, že se zmrazily platy státním zaměstnancům a jejich celkový objem snížila o desetinu. Efektivitu úřadů mělo přinést rušení nepotřebných nebo zdvojených agend státní správy, rušení a slučování úřadů. Tento plán je zatím u ledu.

Tragickým pomníkem vlády zůstane projekt sKarta, karty sociálních systémů. Měla zlevnit výplatu dávek o čtvrt miliardy ročně (konec dávek na složenky) a původně i zabránit jejich zneužívání. Nic z toho se nekoná, naopak hrozí, že stát bude platit odškodné České spořitelně, která provozování karty vyhrála.

Vláda rozpočtové odpovědnosti, jak premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek kabinet s oblibou nazývali, po sobě chtěla zanechat plot bránící ostatním vládám zemi příliš zadlužovat. Jenže takzvanou finanční ústavu nedávno sociální demokraté odmítli - bojí se, že by to jejich případné příští vládě svázalo ruce při utrácení na dluh. "Návrh by pravděpodobně znemožnil nové vládě realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti," bránil se Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD. Podobná pravidla na evropské úrovni by však sociální demokracii údajně nevadila.

Označení rozpočtově odpovědná se však vláda postupně sama zpronevěřila a opustila ambici snížení deficitu rozpočtu na nulu. Od dříve avizovaného snižování schodků hlouběji pod "maastrichtská" 3 % z ničeho nic upustila.

Podnikatelé se shodnou, že vláda to v prvních dvou letech s šetřením přehnala. "Jejich šetření jsem na začátku volebního období chápal, pak možná propásli chvíli, že měli brzdu povolit, a tím jsme se ve srovnání s okolním státy dostali na zbytečně dlouho do recese," soudí Jaroslav Řasa, spolumajitel firmy Abra Software.

Opatření rozvolnila až letos, rok před řádnými volbami, a z takto získaných prostředků chtěla podpořit růst ekonomiky, například navýšením investic do dopravních staveb.