"Banky se nejvíce obávají omezení bonusů pro bankéře," potvrdil pro MF DNES na summitu G20 v Londýně Zsolt Papp, hlavní ekonom KBC Financial Products pro rozvíjející se akciové trhy v Evropě.
První na ráně jsou bankéři z těch finančních domů, které postavily na nohy až peníze daňových poplatníků.
"Nedávno jsem byl ve Velké Británii a tamní veřejné mínění směrem k odměňování bankéřů opravdu připomíná hon na čarodějnice," popisuje bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.
Pod tíhou veřejného mínění se do lidí z finančních domů hodlá obout také americký Kongres a prezident Barack Obama. V Kongresu se objevil návrh na 90procentní zdanění prémií bankéřů, kteří mají plat větší než 250 tisíc dolarů ročně. Senát zatím návrh zákona, který se předminulý týden bez úspěchu snažili prosadit demokraté, zatím odložil.
Odliv talentů?
Přesto je tlak na odměny značný a některé banky, jako například Goldman Sachs či Wells Fargo, tak raději vrátí státní pomoc, než aby svým lidem sáhly na peníze.
Jiní to zase obcházejí tím, že místo nižších prémií svým šéfům zvednou základní plat – ten regulovaný není. K tomu přistoupila například Citigroup či Morgan Stanley.
Banky se brání hlavně tím, že takovýto diktát mezd vrcholovým manažerům může zapříčinit jejich masivní odliv, což by podle nich znamenalo velký problém pro další fungování amerického bankovního systému.
"Kvalitní lidé mají svou hodnotu a jejich ocenění by měli zvážit akcionáři, nikoliv stát nebo nějaký zákon," říká k omezování odměn Niedermayer.
S tím do určité míry souhlasí i americký prezident Barack Obama. Podle něj je však problém, že vedení bank si často najímala externí firmu na odměňování, která postavila modely odměn na velice riskantních výkonech. Čím rizikovější povedený obchod, tím více peněz.
"Poradenské firmy si překvapivě myslí, že je nutné udržet si talenty a platit jim 20 až 30 milionů dolarů ročně. Uvázli jsme ve zvyklostech a praktikách, které nesloužily akcionářům a pokřivovaly rozhodování mnoha ředitelů," řekl americký prezident na summitu G20 v Londýně.
Změna systému
"V mnoha investičních bankách byly nastaveny systémy zaměřené více na individuální výkon a méně na celkovou výkonnost firmy," vysvětluje Scott Marlowe, šéf české pobočky společnosti Hay Group, která se sestavováním finančního ohodnocení a personálním poradenstvím zabývá.
Sám rozumí hněvu amerických daňových poplatníků, kteří prakticky financovali některé individuální odměny makléřů, kteří se v podstatě svým riskantním jednáním přičinili o celkové problémy firmy.
"Systém by neměl umožnit vyplácet bonusy ve firmách, které jsou závislé na veřejných penězích," dodává Marlowe.
Krize podle něj změní pravidla vyplácení odměn. Jinak se budou oceňovat rizika a výkonové odměny budou odrážet především plnění dlouhodobých cílů společnosti.
V konzervativním Česku se tolik nezmění
V Česku je systém odměn v bankách nastavený lépe. "Banky ve střední Evropě a v Česku jsou více konzervativní co do oceňování rizikových výkonů, odměny se spíše odvozují od celkových hospodářských výsledků," dodává Marlowe.
Svět po krizi volá po změnách a politici tak budou potřebovat velké objemy peněz, aby dostáli svým reformním slibům.
Nedávno se například objevil v Evropském parlamentu návrh německých poslanců na vyšší zdanění pohyblivé složky manažerů. Další hlasy po regulaci mezd a bonusů šéfů jsou slyšet z Francie, Švýcarska, USA, ale také v Česku z úst sociálnědemokratických politiků.
"Daně se určitě zvyšovat budou, současné národní deficity nedávají na výběr. Jakým způsobem se budou zvyšovat, je věc spíše politická," myslí si David Marek, ekonom z Patria Finance.
Politické kroky v mnoha zemích poháněné veřejným míněním směřují k zavedení výrazného progresivního zdanění příjmů fyzických osob, tedy vyšších daní pro lidi s vyššími příjmy.
"I to ale bude mít své limity. Dnes není možné, aby jedna země nějak výrazně zdanila určitou skupinu lidí nebo firem. Svou roli hraje mezinárodní konkurence, která by osoby i firmy přinutila ke stěhování," dodává Marek.
Za příklad uvádí Švédsko, kde je sice daňová morálka na vysoké úrovni, přesto je tamní daňové zatížení bohatších tak výrazné, že mnoho sportovců, podnikatelů a společenských celebrit se kvůli daním stěhuje do zahraničí.
Měly by se snížit bonusy šéfů problémových bank?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 9. dubna 2009. Anketa je uzavřena.
