"Princip spravedlivé rovnováhy vyžaduje, aby byl narovnán proces destrukce vlastnického práva a diskriminace vlastníků," řekl Čermák.
Jaký osud tedy obyvatele nájemních bytů čeká od roku 2002, by mohlo být jasné už tento měsíc. Do konce června totiž ministerstva financí a pro místní rozvoj chtějí do vlády předložit první verzi návrhu nových pravidel.
Oba úřady tvrdí, že verdikt Ústavního soudu je nadbytečný, neboť se stávajícím režimem chtějí skoncovat právě od roku 2002. "Tento verdikt je naprosto v souladu s našimi plány, a sice připravit nový zákon, který by centrální regulaci zcela zlikvidoval a zavedl smluvní nájemné," uvedl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
Podobně sice hovoří i ministerstvo pro místní rozvoj, mezi oběma úřady však zatím nepanuje jasná shoda, čím stávající režim nahradit. Podle ministerstva financí by se nájemník a majitel bytu museli dohodnout a v případě sporu by se obrátili na smírčí komisi na svém obecním úřadě.
"Pomůckou při stanovení nájmu by bylo takzvané místně obvyklé nájemné, které by určovala obec," vysvětlil Vacek s tím, že v lukrativních oblastech, jako je Praha, by nárůst po určité období nesměl být vyšší než deset procent ročně.
Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje vypočítat pro každou obec vzoreček, který by stanovil novou hranici nájmů mezi tržním a regulovaným.
Experti obou úřadů nyní dokončují společný návrh. "V podstatě se obě strany shodují, že by se mělo deregulovat, a nyní se dolaďují technické detaily," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Bohumil Plchot. Podle Vacka stále platí závazek připravit do konce června společný návrh zákona tak, aby jej vláda mohla v červenci projednat a aby do konce letošního roku byl zákon sepsán v paragrafovém znění.
Oba úřady jsou přesvědčeny, že jejich plány jsou v souladu s čerstvým nálezem Ústavního soudu.
A to i v případě, kdy stát nebo obce budou do cen bydlení dál mluvit. "Záměrem je mít místo regulace smluvní nájemné, což není v rozporu s výrokem soudu.
Nicméně nikde na světě není úplná džungle, kdy by do cen bydlení nikdo nemohl zasahovat," míní Vacek.
Povinnost vlády zrušit současnou vyhlášku vítají především majitelé bytů, pro zrušení stávající praxe jsou však i zástupci nájemníků.
Místopředseda sdružení na ochranu nájemníků Milan Taraba je přesvědčen, že místo vyhláškou by napříště měly být otázky nájemného řešeny zákonem. "Ta vyhláška měla spoustu vad, vláda a obce mluvily do smluvního vztahu mezi vlastníkem a nájemníkem. Ale k rozhodnutí soudu se vyjadřovat nebudu," řekl Taraba.
Člen správní rady občanského sdružení majitelů domů Petr Doležal naopak netajil spokojenost: "Znamená to, že majitelé budou moci vysvětlovat nájemníkům, kolik budou muset zaplatit po roce 2001, budou mít v ruce nástroj, který přitlačí vládu a parlament řešit tuto otázku. Zároveň poskytuje dost času na to, aby ji vyřešily." Rozhodnutí soudu totiž znamená, že vláda svůj slib ohledně zrušení deregulací už nemůže vzít zpět: jinak se dostane do konfliktu s Ústavním soudem.
Při tvorbě nových předpisů se přitom musí řídit obecným stanoviskem Ústavního soudu, že skupina vlastníků nájemních domů nesmí být diskriminována na úkor ostatních.
Návrh na zrušení vyhlášky předložila skupina čtrnácti senátorů v čele s Danielem Kroupou (ODA).
"Jsme spokojeni. Tato vyhláška byla nespravedlivá. Vláda by měla nyní shromáždit prostředky pro sociální dávky na nájemné na jedné straně a na druhé straně by měla regulovat zisky z nájemného, tedy nikoli nájemné jako takové. Jde o to zabránit nepřiměřeným ziskům majitelů," řekl Kroupa. Podle něho by stát měl využít nedávno ustaveného Fondu bydlení na podporu bydlení sociálně slabých rodin. "Fond je konstruován falešně, tyto obrovské prostředky by měly být celé použity na sociální dávky," řekl.
Doležal odhaduje, že obce, které vlastní asi 75 procent nájemních bytů, by ročně mohly ze zvýšeného nájemného získat až dvacet miliard korun navíc.
- čtvrtek 22. června 2000
