Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Petr Topič, MAFRA

Rejdaři mluví o konci vodní dopravy, lodí v Česku ubývá

  • 105
Na počasí jsou rejdaři závislí jako zemědělci. Když zaprší, lodě po Labi projedou. Když ne, s nadsázkou řečeno drhnou o dno. Letos je to zlé, říkají. Lodě většinu času kotvily v přístavech a lidé v oboru mluví o konci vodní dopravy. Rejdaři potřebují stavbu stupně v Děčíně, stát ale místo toho investuje v Přelouči.

Počet nákladních lodí, které po Labi jezdí, kvůli špatné splavnosti loni klesl na historické minimum. Změnit situaci může jen vybudování plavebního stupně v Děčíně, ale ten stále nemá patřičná povolení. „Konec nákladní vodní dopravy u nás není daleko. Obor vodní dopravy se dostává na hranu totální likvidace,“ varuje šéf Svazu vodní dopravy Milan Raba.

Svaz si na nesplavnost Labe stěžuje dlouho, dopravci prodávají své lodě, aby vyrovnali ztráty, loděnice přicházejí kvůli nesplavnosti Labe o kontrakty. Špatné podmínky rejdařů ilustruje i letošní statistika, plně splavná byla řeka za prvních šest měsíců jen 54 dní. Po zbytek dní lodě nepluly vůbec nebo jen částečně.

Katastrofické zprávy o stavu rejdařů přitom přicházejí v době, kdy stát chystá další miliardové investice do labské vodní cesty. Jednou z velkých akcí, které se nyní rozbíhají, je plavební stupeň Přelouč, kde Ředitelství vodních cest proinvestuje přes dvě miliardy korun.

INFOGRAFIKA: Rejdaři na Labi

Jenomže jez v Přelouči zajistí provoz jen mezi Kolínem a Pardubicemi, pro splavnost k německé hranici chybí plavební stupeň v Děčíně. „Děčín je podmínkou pro to, aby investice do labské cesty měly smysl,“ říká šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů. Celkovou hodnotu plavební cesty analytici v dnešních cenách oceňují na 160 miliard korun.

Díky obří investici v Děčíně by měly lodě projet od německé hranice až do Pardubic. Jenže projekt se řeší přes dvacet let a stále nemá všechna povolení, proto se nezačne stavět dříve než v roce 2019.

Do té doby budou rejdaři, pokud přežijí, odkázáni na to, zda prší hodně, nebo málo. Flotila pro Labe je navíc unikátní, jde hlavně o nízkoponorová plavidla, která po Evropě už téměř neplují.

Rejdaři vidí naději v ANO

Do debat o budoucnosti vodní dopravy vstoupil poprvé veřejně i největší zákazník rejdařů v Česku – výrobce hnojiv Lovochemie, patřící do holdingu Agrofert. Na semináři ve Sněmovně řekl člen představenstva firmy Miloslav Spěváček, že potenciál vodní dopravy je ohromný, ale nevyužitý. Podle něj přesun nákladu na železnici nebo silnici znamená vyšší náklady i omezení v prodeji na zahraniční trhy, zejména do Německa.

„Jistotu, že lodě budou k dispozici vždy, kdy je potřebujeme, nemáme,“ dodal Spěváček. Jako příklad nevyužitého potenciálu zmínil areál Lovochemie v Lovosicích – z 2,6 milionu tun, které areálem prošly, měla vodní doprava jen čtyřprocentní podíl. Jedno velké soulodí přitom může nahradit až 75 kamionů.
Voda navíc pomáhá snižovat ceny jiné dopravy díky konkurenčnímu boji a může také ulevit přetíženým komunikacím podél Labe.

Zastánci vodní dopravy doufají, že díky vstupu hnutí ANO do vlády by se mohl přístup státu zlepšit. „Vodní doprava byla vždy na chvostu zájmu na Ministerstvu dopravy, ale teď cítíme, že se situace mění,“ říká poslanec za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna (ČSSD).