Řekové chtějí zůstat v eurozóně, extrémní Syrize ale věří víc

Tři ze čtyř Řeků si přejí, aby jejich země zůstala v eurozóně, vyplývá z průzkumu agentury GPO. O odchodu Řecka se mluví čím dál více v souvislosti s vyjednáváním o reformách, které dlouho nepřinášejí výsledek. Z průzkumu také vyplývá, že extrémní levici Syriza by volilo ještě více lidí než při nedávných volbách.

Řecký ministr financí Janis Varufakis přichází na jednání v Bruselu (11. února 2015). | foto: AP

Výsledky průzkumu zveřejnila řecká televize Mega. Přesto jsou ale Řekové v něčem nespokojenější. Strategii řecké vlády při jednání s mezinárodními věřiteli teď podporuje asi 58 procent respondentů, zatímco začátkem února to bylo přes 90 procent.

Hlavní vládní strana Syriza by nicméně ve volbách opět zvítězila, podle průzkumu by ji volilo 36,5 procenta respondentů. V lednových volbách tato strana získala 36,3 procenta hlasů.

Rating Řecka opět propadl

Jedna z předních ratingových agentur Moody's snížila rating Řecka hlouběji do spekulativního pásma. Známka propadla o jeden stupeň na Caa2. Důvodem je nejistota ohledně výsledku jednání Atén s mezinárodními věřiteli. Hrozí další zhoršení ratingu. "Neexistují žádné bezprostřední vyhlídky na dosažení dohody o novém finanční balíku," uvedla Moody's.

Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici v rozhovoru se španělským deníkem El País a italským listem La Repubblica uvedl, že vylučuje možnost státního bankrotu Řecka i vystoupení této země z eurozóny.

„Neexistuje žádný plán B,“ prohlásil. Dodal však, že Atény musejí rychle předložit přesvědčivý seznam reforem.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Aténám se zatím nepodařilo s mezinárodními věřiteli na podobě reforem dohodnout. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Není to diktát, říká komisař

Moscovici podle agentury DPA odmítl, že by věřitelé Aténám diktovali podmínky. „Pouze řecké vládě říkáme, že by měla dělat přesně to, k čemu se 20. února (na zasedání ministrů financí eurozóny) zavázala,“ poznamenal eurokomisař.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se už na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu Kč).