Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker se dnes nechal slyšet, že pokud Řekové zahraniční pomoc odmítnou, nelze vyloučit jejich státní bankrot. "Řecký premiér toto rozhodnutí učinil, aniž by je projednal se svými evropskými kolegy," řekl Juncker rozhlasové stanici RTL Radio.
Burzy v Itálii a ve Francii ztrácejí přes tři procenta, klesá i pražská burza. Trhy se obávají, že referendum krizi v eurozóně ještě prohloubí, neboť většina Řeků podle průzkumů pomoc nechce.
"Nápad uspořádat referendum ohrožuje dosavadní dohody a opět zvětšuje pravděpodobnost neřízeného krachu. Nervozita na trzích tak opět narostla a bude nás zřejmě doprovázet až do ledna, kdy se má referendum konat," komentoval řeckou iniciativu analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk.
Panevropský index FTSEurofirst 300 v úterý krátce po zahájení odepisoval zhruba 2,6 procenta a pohyboval se těsně pod hranicí 970 bodů. Nejvíce oslabovaly akcie bank, například francouzská Crédit Agricole odepisovala 8,1 procenta a německá Deutsche Bank 7,2 procenta. Během odpoledne akcie ztrátu ještě prohloubily a index oslaboval kolem půl čtvrté odpoledne o zhruba 3,5 procenta.
"To riziko spočívá v tom, že když Řekové řeknou 'ne', úplně to vykolejí všechny dosavadní snahy o záchranu. Vzhledem k tomu, že hlasovat se bude až v lednu, můžeme zapomenout na tradiční růst akciových trhů před koncem roku," poznamenal jeden z makléřů na burze v Paříži, jehož cituje agentura Reuters.
Hlavní německý index DAX asi půl hodiny po zahájení ztrácel 3,6 procenta a pohyboval se kolem 5 923 bodů. Zhruba v půl čtvrté odpoledne oslaboval o téměř pět procent. Podobně francouzský CAC 40 odepisoval asi 3,5 procenta, burza v Miláně podle indexu FTSE MIB oslabila o více než čtyři procenta.
Nejvíc ztrácejí akcie bank a těžebních firem, oslabuje i euro
Prudce dolů se po zahájení vydaly také akcie těžebních firem. Například společnost Xstrata oslabovala o 4,7 procenta, akcie nadnárodního koncernu BHP Billiton odepisovaly 3,1 procenta. Dolů padaly i akcie bank, řecké banky odepisují přes 13 procent.
Také pražská burza hned po otevření klesala. Ve čtvrt na jedenáct dopoledne ztrácel hlavní index PX 2,4 procenta, kolem půl čtvrté odpoledne přes čtyři procenta.
Znovu otevřený strach z krize doléhá i na jednotnou evropskou měnu. Euro k dolaru padá na 1,3725, dál ztrácejí i středoevropské měny. Koruna se k euru obchoduje na 24,90, tedy o desetník dráž, než byl včerejší kurz ČNB.
Ohrožení dohod o Řecku má podle Vlka vedle pádu akcií i společné měny i širší důsledky. Hrozí totiž nákaza dalších zemí.
"Momentálně se pod sílící tlak dostává hlavně Itálie. Výnosy jejích dluhopisů se dostaly tak vysoko, že eurozóna musí začít uvažovat, jak tuto situaci řešit. Vedle Řecka, Irska, Portugalska a bank tu vyvstávají další výdaje pro záchranný fond, a to opravdu velké. Zdroje fondu by zřejmě nestačily ani po nedávno dohodnutém ´přifouknutí´," analyzuje situaci Vlk.
Němci se zlobí nejvíc
Rozčarováni z pondělního rozhodnutí řeckého premiéra Jorga Papandrea jsou především Němci. Jejich ministr hospodářství Rainer Brüderle v rozhovoru v rozhlasové stanici Deutschlandfunk řekl, že je rozčílen. "To je opravdu zvláštní," řekl k rozhodnutí řeckého premiéra.
Dohoda o výrazné pomoci Řecku se totiž zrodila teprve minulý týden (více zde). A byli to právě němečtí politici, kteří pomoc jihoevropské zemi prosazovali navzdory rostoucí nevůli vlastních obyvatel a faktu, že rozšíření záchranného fondu dopadne výrazně právě na německé daňové poplatníky.
Řecký premiér se podle expertů rozhodl pro vyhlášení referenda proto, aby si vymohl co nejlepší podmínky evropské pomoci a získal větší sympatie vlastních obyvatel (více čtěte zde).
