Rentiéři

Stali se jedním z nejhorších symbolů prohnilého kapitalismu. Teoretikům marxismu-leninismu především leželo v žaludku, že své příjmy získávají bez práce. V dobách budování komunismu nazvala jedna z biblí Vysoké školy ekonomické jejich vznik vrcholem kapitalistického parazitismu, kterého bylo dosaženo v období panství finančního kapitálu. Řeč je o rentiérech, bohatých lidech žijících z toho, co jim vynáší jejich majetek. Ač jsem skončil školu před rokem 1989 a byl jsem tedy do života výše uvedenými moudry vybaven, osobně proti rentiérům nic nemám, spíše naopak.

Tedy s jednou výjimkou - pokud si někdo peníze nakradl, měl by dostávat rentu nanejvýš v podobě poukázek do vězeňské kantýny.

Jinak je užívání nashromážděných peněz naprosto v pořádku, ať jde o majetek získaný prací (tady je to bez debat), dědictvím a restitucí (kdo jiný by si měl užívat rodinného stříbra než potomci), či výhrou v loterii (vsadit si může každý).

A představa buržoazního rentiéra válejícího se celý rok na pláži, kde ho obletují tahitské krásky, je rovněž jaksi mimo.

I lidé žijící jen z "automatických" výnosů svého majetku se musí starat přinejmenším o to, aby jim vydržel a oni ho během několika let neprojedli.

Ale hlavně: boháči většinou pracují, i když by to - měřeno penězi - neměli zapotřebí ani jejich vnuci. Takoví lidé si zaslouží obdiv a úctu, ne závist a zášť.