Každý obyvatel Británie by mohl dostávat měsíční dividendu na nákup čerstvých, zdravých a v konkrétním regionu vyprodukovaných potravin. Tak vypadá jeden ze zajímavých návrhů reformy zemědělství, který by zároveň měl zmírnit klimatické změny a vylepšit zhoršující se veřejné zdraví.
„Řepný dluhopis“ by motivoval lidi, aby nakupovali zdravé jídlo z lokálních zdrojů, a nepodporovali tak neudržitelné praktiky konvenčního zemědělství, jenž produkuje obrovská množství nezdravého jídla a přispívá k degradaci životního prostředí. Tvrdí to zpráva komise sestavené britskou Královskou společností umění, řemesel a obchodu (RSA).
Kromě držení vládou financovaných dluhopisů by se lidé také stali podílníky v potravinovém systému jejich regionu, a měli tak vliv na rozhodnutí, jaká výroba se bude podporovat - zda místní, sezónní, bio, bezplastová nebo třeba fair trade, vysvětluje deník Independent.
Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu |
Výzkum komise RSA zapojil zemědělce, supermarkety, stejně jako skupiny zabývající se zdravím a životním prostředím. Jeho autoři vedli také rozhovory s tisícovkami obyvatel venkova.
Poukázal na to, že zemědělská a hospodářská politika se v posledních 70 letech snažila vyrábět potraviny s nízkými náklady. To ale přineslo nezamýšlené důsledky, kvůli kterým se zvýšily náklady jinde. „Intenzivní zemědělství nemusí být nutně také více produktivní nebo výnosnější,“ tvrdí závěrečná zpráva z výzkumu.
Ačkoli Británie má jedny z nejlevnějších potravin v Evropě, má také nejvyšší míru potravinové chudoby. Nejchudší desetina domácností by za jídlo musela utratit 74 procent příjmu, který jim zbude po uhrazení nákladů na bydlení, aby naplnila požadavky tzv. Eatwell Guide (státní návod, kolik čeho konzumovat, aby měl člověk vyvážený jídelníček).
Cukrovka druhého typu, která bývá spojována s přílišnou konzumací sacharidů a přidaných cukrů, v Británii ukousne 10 procent zdravotnického rozpočtu. Odhaduje se, že v roce 2035 toto číslo vzroste na 17 procent.
Zároveň zemědělství vytváří 83 procent světových emisí čpavku, které přispívají ke znečištění vzduchu, a také 11 procent skleníkových plynů.
„Času moc nezbývá. Kroky, které podnikneme v příštích 10 letech, jsou klíčové. Abychom zachránili přírodu a obnovili zdraví a blahobyt jak lidí, tak planety,“ píše se ve zprávě.
