Výroba v písecké továrně Schneider Electric.

Výroba v písecké továrně Schneider Electric. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Schneider Electric vyrábí v Písku díly pro vlaky TGV i tlačítka z bondovek

  • 20
Malá hádanka: objevily se i v bondovkách, měly by vydržet ránu lopatou a nejspíš jste se s nimi už setkali. Co je to? Odpověď zní nouzová tlačítka firmy Schneider Electric. Světový lídr oboru jich v Písku vyrobí tři miliony ročně. A nechal kvůli nim sestrojit první automatickou linku svého druhu.

V průměru každé třetí nouzové tlačítko na světě je od „Schneidera“. Pravděpodobně už jste je viděli, nebo je dokonce použili. Jsou na letištích, vlecích, u strojů v továrnách, v  dopravních prostředcích, v popelářských autech a jinde.

Tlačítka, jejichž velkoobchodní cena je několik eur, musí být pevná, aby motor, lis, frézu nebo výtah vypnuly, když je to nutné a třeba jde i o život. „Musí vydržet i ránu lopatou,“ přibližuje v nadsázce vedoucí výroby František Ondok požadavky norem. Musí také vydržet desetitisíce stisknutí. Vyrábí se v mnoha verzích, nejžádanější z nich chvíli klade odpor, než vás poslechne a stroj skutečně vypne. Funkce brání vypnutí při náhodném dotyku.

Letošní listopad se v píseckém montážním závodě mezinárodního francouzského koncernu Schneider Electric stal měsícem tlačítkům zaslíbeným. Vyrobilo se jich rekordní množství: 350 tisíc. To by nebylo možné bez plně automatické linky, která je jediná svého druhu. Za více než 20 milionů korun ji sestrojila písecká firma Alfa. Díky tomu se dostala k ještě zajímavější zakázce na třikrát větší linku pro finskou pobočku Schneideru. Investice v Písku se firmě vyplácí: robotická linka ušetří 30 tisíc hodin práce za rok.

Stykače místo povinné posilovny

Z hlediska obratu písecké továrny přesto tlačítka tvoří jen desetinu. Jádrem výrobního programu jsou takzvané stykače, které tvoří 55 procent obratu. Stykače jsou lidově řečeno malé krabičky, které umožňují spustit obří, třeba desetitunové motory pod vysokou energií za pomoci nízké energie. Dají do pohybu třeba generátor elektrárny nebo motor výtahu.

Schneider Electric Písek

Firma je součást francouzského koncernu, který má přes 130 tisíc zaměstnanců ve více než sto zemích světa. Písecká fabrika je čistě montážním závodem, komponenty nevyrábí. Díly odebírá od téměř tří set dodavatelů.

V Písku dokáží vyrobit přes 12 tisíc kombinací různých výrobků. V rámci obratu jsou nejdůležitější stykače, tlačítka, VARIO a vačkové spínače, příslušenství motorových spouštěčů a tlakové spínače.

Nebýt stykačů, velké motory bychom spustili jen obtížně. Na to, aby se motor rozběhl přímo, by bylo zapotřebí vyvinout obrovskou sílu. A ani to by někdy nestačilo.

„Když ve výtahu stisknete tlačítko, uslyšíte malé bouchnutí. To se právě v rozvaděči sepnul stykač, který připojil motor ke zdroji energie a výtah se rozjede. Kdybyste motor chtěl připojit napřímo, musel byste mít velký pákový vypínač a na něm skoro viset, abyste to obrovskou silou propojil,“ vysvětluje Oldřich Starý, specialista v oddělení kvality. Menší stykače jsou vidět v továrnách u různých strojů, kde se jimi spíná pohon.

Rychlovlaky TGV brzdí i česky

Z dílny píseckého montážního závodu pochází i různé druhy spínačů. Například tlakové spínače se používají v kompresorech, ve vodárnách, v průmyslu a všude tam, kde je potřeba v nějakém rozvodu udržet určitý tlak vzduchu. Spínač hlídá, aby tlak (nejčastěji vzduchu nebo oleje) neklesl pod nastavenou úroveň a v případě potřeby sám sepne a hladinu doplní.

„Vyrábíme tlakové spínače, které měří hodnoty od vakua až do zhruba 600 barů. To jsou obrovské tlaky. V pneumatikách je okolo 2,5 baru, když se něco lisuje, mohou to být desítky až stovky barů,“ popsal Oldřich Starý.

Tuzemský Schneider spolupracoval například s výrobcem pneumatik Pirelli. Spínače se používají i v brzdných systémech vlaků, kde je nutné udržovat tlak pro jejich správnou funkci. Tlakové spínače z Písku jsou ve francouzských rychlovlacích TGV nebo ve vlacích kanadského koncernu Bombardier.

Pokud spínač ve vlaku selže, neznamená to, že přestane brzdit. „Naopak, je to pojištěné tak, že když věc selže, vlak zabrzdí,“ říká Oldřich Starý. Ve vlakové soupravě je obvykle několik desítek těchto spínačů.

Výrobci přitom věří desítky let starému konceptu, který je čistě mechanický a vlastně složený z několika dílků jako je překlápěcí mechanismus nebo pružina. “S použitím elektroniky by se věc dala vyrobit možná za desetinu ceny, ale z důvodů působení extrémních vlivů, počasí a vibrací, potřebují výrobci kvalitu, která vydrží. Cena je pro ně druhotná,“ popsal vedoucí výroby František Ondok.

Písecký Schneider má 455 stálých zaměstnanců, více než dvě třetiny jsou ženy. V závodě se montují tisíce variací různých produktů, ženy mají přitom u řady z nich výhodu, protože součástky jsou někdy titěrné a chlapské ruce montáž tak lehce nezvládnou. „Chlapi některé operce vůbec nedávají. Komponenty jsou tak malinké, že to naše chlapské prsty neumí. Děvčata to umí jednoduše, hned. Obecně třeba chlapům moc nejde usazení takové malé pružiny pinzetou do jednoho z výrobků,“ popsal Ondok.

„Šikovný“ dvojník z Číny

Schneider Electric působí více než ve stovce zemí světa včetně Číny. A podobně jako mnoho jiných firem tam má svého čínského „dvojníka“. Ten pod značkou Schrinken vyrábí různé napodobeniny, například nouzová tlačítka, ale i počítačové aplikace. Čínský dvojník je podivuhodně rychlý, pokud jde o kopírování. „Je mi záhadou, jak je to možné, ale jsou na to šikovní. Když zavedeme něco nového, takřka ve stejnou dobu to mají i oni,“ líčí šéf výroby v Písku.