Vyplácení zaměstnaneckého paušálu přijde státní pokladnu na 12 miliard ročně. Ilustrační foto

Vyplácení zaměstnaneckého paušálu přijde státní pokladnu na 12 miliard ročně. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Řeší se jen stravenky, stát přitom na daňové reformě celkově prodělá

  • 419
Symbolem daňové reformy Miroslava Kalouska se staly stravenky. Nejsou přitom tím zásadním, o co jde. Podle výpočtu analytického týmu ministerstva financí mají veřejné rozpočty přijít v roce startu, 2013, kvůli reformě zhruba o tři miliardy korun. Podle odhadů MF DNES však může jít i o více než deset miliard.

Velké peníze se přitom točí právě kolem novinky, která má nahradit benefity: zaměstnaneckého výdajového paušálu. Jde o slevu na dani, která po středečním kompromisu na vládě může jít i do minusu - to když někdo platí na dani méně, než kolik činí sleva (stát pak "vrací" daň poplatníkovi).

Sleva na dani má zaměstnancům obdobně jako dnes živnostníkům přispět na náklady spojené s dojížděním do práce a stravováním se mimo domov.

Miroslav Kalousek tak nabízí firmám náhradu za stravenky a režijní jízdenky, která je možná spravedlivá, ale nikdo kromě něj o ni nestojí. Důvod je jasný: benefity čerpá drtivá většina zaměstnanců a v průměru představují 550 korun měsíčně. Paušál má činit jen 250 korun měsíčně.

Vyplácení paušálu přijde státní pokladnu na 12 miliard ročně. Kolik stát na druhou stranu vybere na odvodech ze stravenek a závodního stravování, není vůbec jisté. V březnových propočtech MF se počítalo s příjmem do rozpočtů 5,2 miliardy. Aktualizovaný výpočet z července hovoří dokonce o 17 miliardách. To v případě, že všichni benefity zachovají a třetinu si na ně připlatí ze svého zaměstnanci i firmy.

Už teď přitom ministerstvo dopravy jedná s financemi, aby cena, a tedy i odvod z režijních jízdenek byl symbolický. A se zcela jinými výpočty přicházejí zaměstnavatelé. Podle Svazu průmyslu ČR (SPČR) stát v souvislosti se zrušením daňových výhod na benefity dokonce miliardu prodělá.

"U nás ve firmě zaměstnancům na oběd v hodnotě 48 korun přispíváme 24 korunami. Pokud by to museli platit celé, tlačili by na růst mezd. To by vedlo k růstu inflace a ohrozilo naši konkurenceschopnost," upozorňuje Pavel Juříček, viceprezident SPČR a předseda představenstva strojírenské Brano Group.

Za zvýhodněné stravování hodlají dál ve Sněmovně bojovat Věci veřejné. ODS zůstává stranou, i když na ni firmy tlačí ohledně závodního stravování. "To by musel být velký konsenzus. Vytrhávání některých věcí z kontextu by znamenalo dosavadní kompromis předělat. Neumím si to představit," vyjádřil se ministr průmyslu Martin Kocourek.

Zaměstnavatelům tak nezbude než závodní jídelny zrušit, nebo si za ně připlatit. Zamýšlené úspory na pojistném, které jim vláda Petra Nečase slíbila, se tak postupně tenčí. Koneckonců i ministerstvo financí v důvodové zprávě k daňovým změnám počítá s tím, že firmy se o úspory podělí s lidmi a zvýší jim mzdy. Radost tak mohou mít z "reformy" snad jen podnikatelé. Ti mají zaplatit vyšší daň z příjmu, ale skoro dvakrát tolik ušetřit na pojistném.

To vše završuje nejistota kolem hlavního pilíře Kalouskovy reformy: jednotného inkasního místa, které má ulehčit výběr a správu odvodů. Zatím není jisté, zda se stihne zavést už v roce 2013, zpochybnila to studie proveditelnosti od poradenské společnosti Deloitte.

Daňové změny na ni navázané by se tak rozjely teprve ve volebním roce 2014. A to je nebezpečně daleko.