Upozornil na to průzkum agentury IPSOS, který si nechala zpracovat platforma „Moje restaurace“ Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Z dotazování mezi 110 seniory vyplynulo, že 21 procent z nich využívá cenově zvýhodněné obědy pro seniory. Z toho téměř polovina sáhne po obědu ze školních jídelen.
Podle školského zákona sice nemohou jídelny prodávat osobám zvenčí pokrmy za cenu, kterou hradí rodiče dětí, ale i tak je výrazně příznivější než oběd v klasické restauraci.
Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR je stravování dalších osob vyjma žáků a zaměstnanců škol problémem, který nabírá větších rozměrů. Také s ohledem na to, že v Česku je „přehospodováno“. V průměru na restauraci vychází jen 265 obyvatel, což je nejhorší výsledek v Evropě.
Asociace se domnívá, že poskytování stravovacích služeb dotovanými jídelnami dalším osobám může být pro část restauratérů likvidační. Upozorňují i na možné ohrožení bezpečnosti dětí cizími osobami a potenciální hygienická rizika.
„Školní jídelny mají sloužit pouze pro žáky a zaměstnance školy. Jejich dotování a cílená podpora dává smysl do momentu, pokud se z toho nestane komerční aktivita, která poškozuje nedotované restaurace,“ říká předseda představenstva Karel Havlíček (AMSP ČR).
80 korun za oběd? To je moc
Senioři jsou přitom skupinou, která za obědy utrácí velmi málo. Největší část seniorů, celkem 35 procent, je ochotna za oběd utratit mezi 61 a 70 korunami. Více než pětina pak vydá 51 až 60 korun. Naopak oběd s cenou nad 81 korun si koupí jen osm procent penzistů nad sedmdesát let.
„Komerční stravování na univerzitách, školách i v dalších dotovaných zařízeních je jednou z příčin, proč restaurace i hospody nemají dostatek prostředků na rozvoj,“ upozornil spolumajitel sítě restaurací Hospodska Luboš Kastner. Podle něj provozovatelé jídelen povětšinou neinvestují do vybavení, platí minimální nájmy, nejsou motivovaní kvalitou jídla a neinvestují do interiéru ani do rozvoje personálu.
„Oběd pod 100 korun vůbec neodpovídá ekonomické realitě, zvláště při současném růstu nákladů na energie, mzdy apod. Gastronomové jsou tudíž nuceni svádět souboj s cenami, které se v podstatě rovnají výrobním nákladům. Komerční provoz dotovaných zařízení, nehledě na bezpečnostní riziko, škodí rozvoji tuzemské gastronomie a výrazně poškozuje podnikatele v gastronomii,“ dodal Kastner.
Ředitelka: Levné obědy jsou problém
Příliš levné obědy z některých školních jídelen určených pro veřejnost jsou problémem pro okolní restaurace. Potvrzuje to pro iDNES.cz ředitelka 10. školní jídelny Plzeň Olga Süssová. Sama nastavila takovou cenovou politiku, která pro okolní restaurace nepředstavuje nekalou konkurenci. Hlavní jídlo včetně polévky pro lidi z ulice, kteří jsou předem objednáni a pravidelně se stravují, prodává za 83 Kč. Cena vychází vždy ze skutečných průměrných nákladů na potraviny, provoz a mzdy zaměstnanců a zisk.
„Bohužel spousta školních jídelen má cenu oběda 60 - 65 Kč. Vůbec nechápu, jak je možné, že někdo může v této relaci uvařit kompletní oběd, to znamená polévku a hlavní jídlo,“ sdělila.
Školní jídelny nejsou zřízeny za účelem tvorby zisku, mohou však se souhlasem zřizovatele provozovat stravování pro veřejnost v rámci svých volných kapacit za předpokladu, že je stravování odděleno prostorově nebo časově a musí být přesně udělané kalkulace, aby bylo prokazatelné, že se cizí strávníci nestravují na úkor dětí a na úkor dotací, které školní jídelna dostává. Je však na každé instituci, zda využije volné kapacity ke stravování dalších osob a také to, jaký zisk si přirazí k nákladům. „My máme na jednom obědě v tomto režimu čistý zisk asi korunu a všechny náklady jsou plně pokryty,“ dodala.