Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vydírání, arogance. Nejvíce na nás tlačí Lidl a Kaufland, naříkají výrobci

  • 654
Podle průzkumu ministerstva zemědělství 79 procent potravinářů říká, že obchodní řetězce zneužívají svého dominantního postavení. Stěžují si na nevýhodné smlouvy, vulgární jednání i vydírání. Nejhůře dopadly Kaufland a Lidl. Firmy ovšem tvrdí, že jednání jsou naopak vždy korektní a férová.

„Chtěli jsme si ověřit, zda je pravda, co nám dodavatelé dlouhodobě tvrdí,“ vysvětlil ministr zemědělství Marian Jurečka, co ho motivovalo k zadání průzkumu mezi potravinovými dodavateli. Ten přišel na 475 tisíc korun bez DPH a vypracovala ho agentura Fokus, která oslovila 164 dodavatelů. S deseti z nich pak vedla hloubkové rozhovory.

Téměř 40 procent dotázaných dodavatelů uvedlo, že nemá vůbec žádnou možnost zasahovat do smluv navržených řetězcem a osmi procentům není dokonce umožněno se s nimi ani v dostatečném předstihu seznámit. Téměř třetina z nich se pak setkala s vydíráním, vulgárním, arogantním či nátlakovým jednáním.

Čtyři pětiny oslovených uvedly, že se setkaly s negativními praktikami obchodních řetězců. Mezi nejčastěji zmiňované patří povinnost dodat řetězci kdykoliv jakékoliv množství zboží. Většina dodavatelů však naopak nemá žádnou garanci minimálního odebraného zboží a polovina z těch, kterým se podařila taková garance vyjednat, tvrdí, že ji řetězce porušují.

Nejférovější je Coop, Billa a Globus

Podle dodavatelů mohou řetězce prakticky kdykoliv snížit cenu na regálech, pokud však chtějí dodavatelé cenu zvýšit, předchází tomu několikaměsíční složité jednání. Přes 41 procent respondentů uvedlo, že se setkávají s prodejem zboží pod nákupní cenou. Nízké ceny jim navíc kazí značku, protože zákazníci si to automaticky spojují s horší kvalitou. A nejsou daleko od pravdy. Podle 58 potravinářů tlak na co nejnižší cenu ze strany řetězců skutečně k horší kvalitě vede.

Podle Jurečky z průzkumu vyplynuly i některé pozitivní trendy. „Ukázalo se, že splatnost faktur není zásadní problém,“ uvedl ministr. I když ve smlouvách mají řetězce za porušení podmínek stanoveny nepřiměřené sankce, ne všechny je za všech okolností po dodavatelích vymáhají. Jako nejférovější vyšly z průzkumu Coop, Globus a Billa, nejhůře naopak dopadly prodejny ze skupiny Schwarz, tedy Lidl a Kaufland. Ty získaly na stupnici školního známkování hodnocení tři.

Podle mluvčího Kauflandu Michaela Šperla používá firma vždy korektní jednání. „Mají-li dodavatelé pocit, že se při obchodním jednání dochází k nevhodnému chování, mohou na to již v jeho průběhu upozornit,“ sdělil ČTK. Pokud by dodavateli připadala smlouva nevyvážená, jedná se dále a domlouvají se změny. „Samozřejmě může dojít i k nedohodě, kdy dva obchodní partneři načas ztratí možnost sjednocení názoru na společný obchod,“ dodal mluvčí.

Diskont Lidl dostává podle své mluvčí Zuzany Holé od dodavatelů jinou zpětnou vazbu. „Naši dodavatelé naopak oceňují seriózní a férový přístup z naší strany, který máme zakotven přímo ve firemních zásadách,“ uvedla mluvčí.

Podle ní navíc řetězec jako jeden z mála ještě před zavedením novely zákona o významné tržní síle obchodoval s dodavateli pouze v čistých cenách. „Tudíž bez jakýchkoliv bonusů, stejně jako jsme neměli zavedeny vratky neprodaného zboží,“ dodala Holá.

Zrovnoprávnit vztah mezi potravináři a řetězci měla diskutované novela zákona o významné tržní síle, která nedávno upravila podmínky dodavatelsko-odběratelských vztahů ve prospěch dodavatelů. Zákon, kterému se přezdívá „bič na řetězce“ však čelí ostré kritice. Podle obchodníků je zbytečný, podle potravinářů naopak příliš mírný.

Z průzkumu vyplynulo, že novela zlepšila vztahy s řetězci u 12 procent dodavatelů, u 8 procent se však zhoršily. Podle Jurečky je však ještě příliš brzy, aby se dopady změny plně projevily.