V čem je lepší, když aktiva po bývalé IPB převezme konsolidační agentura? Přece čím více aktiv přejde na stát, tím více dostane ČSOB zaplaceno ze státní záruky. Jednoduchá úvaha tedy zní, že čím více toho zůstane v ČSOB, tím méně stát bude platit...
Stát má zájem si ověřit, jak byla konkrétní aktiva spravována. To není jenom o penězích. V některých případech máme zájem si ověřit, v jakém stavu ona zmíněná aktiva jsou.
Chcete si tedy ověřit, zda nakládali s majetkem s řádnou péčí...
Nechci předjímat, zda někdo aktiva spravoval dobře, nebo špatně.
ČSOB říká, že banka byla manažerem pro stát a že nedělala nic, s čím by stát nesouhlasil. Co podle vás mohla ČSOB samostatně s aktivy bez státního souhlasu dělat?
Původně se počítalo s tím, že komunikaci budou upravovat jasná pravidla. V této věci však nedošlo k dohodě a žádná pravidla nebyla podepsána. Pak tedy jen obecně platí, že ČSOB musí pečovat o majetky s péčí řádného hospodáře, ale přesná pravidla specifikována nejsou.
Dám příklad. V jedné společnosti došlo k prodeji části podniku a tím, že toto aktivum dosud nebylo převedeno na stát, proběhlo vše bez konzultací a odsouhlasení. Nám někdy až připadalo, že si nejsme jisti, že vše je s námi skutečně konzultováno.
Co máte konkrétně na mysli?
Nechci říkat jména konkrétních firem - dlužníků.
Kdo je Pavel Řežábek • Je absolventem Vysoké školy ekonomické, obor ekonomickomatematické výpočty, školu ukončil v roce 1984.
Proč vláda přijala usnesení o urychleném přesunu aktiv, když je ČSOB stejně měla podle smluv převést do 18. června?
• Působil jako asistent ředitele a později jako náměstek v odštěpném závodě státního podniku Potraviny v Příbrami. V letech 1991 až 1995 byl jednatelem společnosti T.IMC Příbram.
• Bankovní kariéru zahájil jako auditor Agrobanky.
• V Konsolidační bance působil od roku 1996, pracoval jako ředitel odboru vnitřního auditu a kontroly. Loni v květnu byl jmenován do funkce generálního ředitele Konsolidační banky a později zůstal na stejném postu i v transformované České konsolidační agentuře.
• Za Konsolidační banku působil jako předseda dozorčí rady ZPS Zlín a ve stejné funkci byl i v Aliachemu.
Řekněme si, že to je třeba vidět i z jiného úhlu. Lidé z ČSOB se tvářili, že i po tomto datu by se část aktiv mohla spravovat u nich v dalších režimech. Ale my jsme říkali, že to nevidíme jako reálné. A panovala zde velká obava, že 19. 6. 2002 budeme postaveni před problém, že se něco nepovedlo, a pak abychom se šli bavit o tom, co dál. Toto riziko stát nechtěl, a proto bylo třeba udělat rozdělení o něco dříve.
ČSOB tvrdí, že agentura má zájem o asi osmisetmilionový dluh za společností Omnyx, který chtěla odkoupit firma BAE...
ČSOB něco dva roky spravuje a až teď na konci nám řekne, že by uvažovali o tom, jestli tohle prodat nebo neprodat, a že je tu možná nějaký zájemce. Pak to komentujeme slovy, že jestliže to nestihli za dva roky, tak si prodej můžeme realizovat sami. A navíc budeme přesně vědět, jak to bude probíhat, proč se to dělá a co tam vlastně je.
Velkou váhu v té skupině šedých aktiv mají ekonomicky spjaté skupiny. Máte zájem převzít i ty, u nichž ČSOB navrhuje řešení, jako například Charouz holding?
Mohu mluvit jen obecně. Hospodaříme s majetkem státu, takže si nemůžeme dovolit schválit jen něco, co nám někdo nabídne, k čemu nám něco řekne. V rámci posuzování jsme velice zvažovali, jestli je dané řešení pro nějaký podnik dobré, ale pokud jsme neměli dost informací, tak to prostě nebylo možné dokončit, případně nešlo dát stanovisko k tomu, co se nám navrhovalo.
V případě Charouz Group se prý čeká na vaše stanovisko už měsíc...
My žádné stanovisko dávat nebudeme. Už dříve jsme se vyjadřovali ve smyslu, že nám to připadá tak složité, že pro nás nevidíme žádný efekt. V různých kauzách se objevují zápočty některými nejmenovanými pohledávkami. Podle našich informací je možné, že i v této kauze byly částečně uplatněny, a my do celé transakce nevidíme. To nás musí navádět k opatrnosti, abychom nezpůsobili škodu.
Šéf restrukturalizace ČSOB Marek Ditz v souvislosti s diskutovaným přesunem kajmanských fondů na stát uvedl, že se bojí, aby banka poté neměla zamezený přístup k archivům, které potřebuje pro soud o České pivo. Tvrdí, že stát uvažuje o tom, že fondy prodá...
Reakcí pana Ditze jsme byli značně překvapeni. Svědčí to až trochu o aroganci člověka, který se k něčemu vyjadřuje. On de facto předjímá, že když se to převede k nám, tak se s tím bude hospodařit špatně. Že se tady budou schovávat nějaké důkazy. Cítíme se tím dost dotčeni. Základním kritériem komunikace je, že nám řeknou své důvody. A na náš jasný dotaz, jestli nám chtějí kajmanskou strukturu převést, nebo ne, jsme obdrželi plán likvidace.
Ale my jsme je nepožádali o to, aby tyto struktury likvidovali. Takže pak se bavíme o tom, že na straně státu opravdu panuje nedůvěra k tomu, jaké záměry má ČSOB, protože s námi nehodlá rozumně komunikovat. V nejbližších dnech osobně položím panu Kavánkovi (generální ředitel ČSOB, pozn. red.) otázku, jakým způsobem si představují takovouto komunikaci.
A chcete kajmanské fondy prodat?
Jestliže bude mít někdo zájem cokoliv zde koupit, bude následovat schvalovací proces, ve kterém se rozhodneme, zda ano či ne. Pan Ditz si asi myslí, že při našem rozhodování nehrají roli jen ekonomické důvody. Ale my se zároveň bavíme o dvou věcech.
Fondy představují relativně velkou částku peněz, která buď může být zinkasována, nebo ne. On tvrdí, že je v nich řádově 17 miliard. Je absurdní, že se původně, na podzim roku 2000, snažili tuto strukturu ocenit na nulu. A když je požádáme, aby nám k tomu dali konkrétní informace, tak je v konečné fázi stejně nedostaneme.
Jestliže ve zmíněných společnostech došlo podle jejich základních informací k rapidnímu snížení vlastního kapitálu, tak naše základní otázka je proč? Požádali jsme je, aby nám sdělili, jaké konkrétní transakce tam proběhly, a výsledek je bohužel žalostný.
Jaký je váš současný postoj k převodu kajmanských fondů?
Projednávali jsme tuto záležitost v dozorčí radě a s ministrem financí Rusnokem. On deklaroval jednoznačně, že je třeba aktiva převzít, podívat se, z čeho se skládají, a pak přijímat závěry a rozhodnutí. Na tom se nic nemění.
Ale ČSOB tvrdí, že aktiva, která jsou ochotni převést, jsou podílové listy...
Ale my chceme získat celou kajmanskou strukturu, nejen podílové listy, které převzali po IPB. Když jsem chtěl, aby nám dali prospekty emitentů jednotlivých podílových listů, opět byly neskonalé problémy. Kdyby aktiva převedli na stát hned - když si je nechtějí ponechat, mohli jsme ovládací práva získat sami a bylo by to legitimní. Komunikace je opravdu špatná: když řeknu, že bychom rádi převzali vše - a že kdyby nám to dali dříve, zabývali bychom se tím sami - dostanu místo toho odpověď na něco jiného.
Co říkáte na argument, že vliv ve fondech chtějí kvůli ochraně soudního sporu o České pivo?
Z pohledu naší agentury je to téměř irelevantní otázka. My jsme žádný konkrétní dokument o tomto sporu neobdrželi. Vlastně nemáme co hodnotit, když se ČSOB s námi o tomto tématu nehodlá bavit.
Vy nevíte, že se vede spor o devět miliard za prodej Plzeňského Prazdroje?
Ale ano, čtu si o tom v novinách. V tomto ohledu se ČSOB vždy odvolává na to, že věci projednává s Českou národní bankou a ministerstvem financí.
ČSOB říká, že byste mohli třeba společně vybrat renomovaného správce...
To je velice zajímavé řešení: abychom to zaplatili a oni nám pak řekli - tohle se nám líbí a tohle ne. Měli právo se rozhodnout, že si to ponechají. Nechtěli. Nevidím jediný rozumný důvod, proč by si donekonečna měli klást podmínky a stát na ně přistupoval jenom proto, že si to přejí. Nebo proto, že v dřívějších transakcích, které dělali se státem, to bylo akceptováno. Na to nemám odpověď.
Kdy bude jasné, co se převede na stát, a co zůstane v ČSOB?
Mnohokrát jsme se zástupci ČSOB vyjednávali, že už bychom rádi dospěli ke konečnému rozdělení. A protože nebylo, musel stát přijmout své usnesení. Jestli to bude v polovině května, na konci nebo začátkem června, už není tak rozhodující. Podstatné je, že se státu podařilo přesvědčit druhou stranu, která měla fungovat pouze jako dočasný manažer, aby nám už konečně začala vydávat, co si nechce nechat. Abychom mohli hledat řešení, které budeme považovat za rozumné.
|
Stát chce dluhy prodávat rychleji Obchodníci s pohledávkami budou mít zřejmě letos šanci poprat se o více dluhů ze státní České konsolidační agentury, než z dřívějších informací vyplývalo. Jedním z velkých balíků na prodej může být celá společnost Konpo, kam stát v minulosti převedl 60 miliard špatných úvěrů z Komerční banky. "Ano, i toto je předmětem diskusí, a myslím, že legitimních," řekl generální ředitel konsolidační agentury Pavel Řežábek. Původně schválený záměr představenstva a dozorčí rady agentury počítal s tím, že se letos připraví k prodeji tři balíky pohledávek zhruba v objemu po patnácti miliardách korun. "Následně mezi ministerstvem financí a dozorčí radou agentury proběhla diskuse, jestli je to dostatečně rychlý postup. V současné době se zvažuje, zda to neudělat ve větších objemech a řešit tak otázku rizikových pohledávek rychleji," uvedl Řežábek. Zrychlený prodej aktiv se prý dostal na přetřes poté, co stát zjistil, že z někdejších obchodů Investiční a Poštovní banky přesune ČSOB na stát masivní část. Po již probíhajícím převodu zhruba sto miliard pohledávek po bývalé IPB, který by měl skončit na přelomu května a června, jich skupina konsolidační agentury bude spravovat kolem 400 miliard. K rychlejšímu snižování objemu dluhů, které jsou pod správou státu, existuje podle Řežábka další racionální důvod. "Blíží se vstup do Evropské unie a s takovou bilanční sumou by to byl problém," míní šéf agentury. V případě zmíněné společnosti Konpo není podle Řežábka mnoho argumentů proti. "Když si vezmu, že v Konpu je více než padesát procent pohledávek v konkursu, pak není o čem hovořit," říká šéf agentury. Zájemců o koupi dluhů, s nimiž se dá čile obchodovat, se již v Česku šikují celé řady. Jako možnost nového prostoru pro podnikání vidí tyto obchody majitel České pojišťovny, skupina PPF, skupina EPIC, GE Capital, Blackstone Group či Goldman Sachs. Ze Slovenska hodlá do hry zasáhnout společnost Penta Group, která od slovenské agentury již odkoupila 13 miliard pohledávek. |
