Dvaačtyřicetiletého šoféra kamionu Jiřího Gabrhela ze Strmilova na Jindřichohradecku zastavila v polovině roku 2015 policejní hlídka v Německu. Kromě klasické kontroly dokladů se policisté začali vyptávat, kolik peněz si vydělá za hodinu.
„Dali mi leták, kde bylo, na koho se mohou obrátit řidiči, když mají menší mzdy. Všichni vědí, že čeští šoféři na minimální německou mzdu nikdy nedosáhnou,“ vypráví po dvou letech soudů první úspěšný řidič Jiří Gabrhel.
Od roku 2015 platí v Německu zákon o minimální mzdě, která musí být od loňského ledna alespoň 8,84 eura na hodinu, v přepočtu okolo 230 korun. Měsíčně při 160 odpracovaných hodinách by tak řidiči měli mít zhruba 37 tisíc korun.
„Jezdil jsem za základ dvanácti tisíc korun. Začal jsem si každý den psát, kdy jsem přejel hranice, kde jsem parkoval, kde skládal a nakládal zboží. Obrátil jsem se na německé odbory, předal jim dokumenty a vše už vyřídily za mě. Je to jen o tom se nebát,“ říká Gabrhel.
Mezi ostatními řidiči teď dělá osvětu – na parkovištích jim vypráví o svém případu a radí jim, co by případně měli udělat.
Vysoudit peníze Gabrhelovi pomohla zejména organizace Faire Mobilität, poradenské služby pro zaměstnance ze střední a východní Evropy, která se zejména řidičů kamionů z Česka, Polska, Maďarska či Rumunska zastává.
„Zákonná minimální mzda platí i pro zaměstnance, kteří dočasně vykonávají práci v Německu. Nezávisle na tom, zda mají pracovní smlouvu uzavřenou s německou, nebo zahraniční firmou,“ popsala Stanislava Rupp z této organizace.
V přepočtu na české koruny je minimální mzda v Německu zhruba čtyřikrát vyšší než minimální česká hodinová mzda, která je 73,20 koruny. Šoféři v Německu přitom mají nárok na peníze, nejen když řídí, ale i když nakládají, vykládají nebo dodržují po cestě bezpečnostní přestávku.
Průlomové na rozhodnutí německých úřadů je i to, že za necelých 10 měsíců nařídily doplatit Gabrhelovi 267 tisíc korun nikoliv jeho zaměstnavateli, tedy spediční firmě, ale německé státní poště Deutsche Post, pro kterou firma jezdila.
Konkurenční boj
„Rozhodnutí o doplacení minimální mzdy je zatím ojedinělá věc, u které vidíme zatím spoustu nejasností. Snažíme se zjistit k tomuto případu v Německu podrobnosti. Určitě bychom neuvítali, kdyby se řidiči začali hromadně takto soudit, protože v tu chvíli je tu právní nejistota,“ říká generální tajemník sdružení autodopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
Naopak autodopravci tvrdí, že tímto opatřením se snaží němečtí odboráři i tamní speditérské firmy zlikvidovat levnější konkurenci, která je ničí. „Levnější autodopravci z Česka, Polska i dalších zemí je připravují o tržby. Už loni začali dostávat řidiči pokuty za to, že jezdí v Německu za nižší než minimální německou mzdu,“ říká dispečer Petr Kůs.
Pravidla o minimální mzdě platí podobně jako v Německu i ve Francii, a to od července roku 2016.
Jako první Čech tam dostal pokutu řidič ČSAD Uherské Hradiště. Francouzská policejní hlídka ho předloni na podzim zastavila na dálnici. Za nízkou mzdu vyfasoval pokutu 135 eur.
Proti tamním pravidlům se chce Česko bránit i oficiálně na půdě Evropské unie. „Pravidla v silniční dopravě potřebujeme regulovat jednotně na evropské úrovni, a ne vrážet mezi státy klín v podobě ochranářských opatření,“ řekl už dříve ministr dopravy Dan Ťok.
