Vaše jméno se dosud objevovalo zejména v souvislosti s českými médii. Proč ten obrat?
Možností bylo více, ale sám víte, jaké mediální projekty tady existují. Nic není na úrovni toho, co jsme dělali na Nově. Myslím z hlediska velikosti, z hlediska zajímavosti a komplexnosti práce. Měl jsem chuť dělat i něco menšího, ale v žádném z případů jsme se nepřiblížili dohodě. Možná hrálo jistou roli i to, že spousta lidí si myslí, že když odejdete z Novy, tak pro vás žádný další projekt nebude dostatečně ambiciózní, abyste se mu věnoval naplno. Že si představuji jen sedět v koženém křesle a kouřit doutníky a že pracovat za mě budou jiní. Tyhle názory mě trošku urážely, protože na Nově jsme měli hodně vysoké pracovní tempo.
Jan Andruško (44)
|
Můžete naznačit, o jaké projekty šlo? Mluvilo se o investičních skupinách, které chtěly koupit televizi.
Pokud se jedná o akvizici některé velké mediální skupiny, tak jsou to věci, o kterých jsem se bavil, to mě určitě zajímalo. Řada lidí se mě ptala na názor, ale nikdy to nedošlo tak daleko, že by některá ze skupin byla na prodej.
Takže teď není odchod zahraničních investorů z velkých televizí aktuální?
Nemyslím si, že je dnes některá z tuzemských televizí na prodej. Ostatně i to je důvod, proč jsem načasoval své rozhodnutí ohledně angažmá ve White & Case. Pokud by se to ale do budoucna změnilo, tak bych se toho určitě rád v nějaké pozici zúčastnil. Ať už jako poradce, nebo advokát.
Proč zrovna White & Case? Proč jste nepokračoval ve své advokátní kanceláři KBA?
Od mého návratu z Novy kancelář fungovala v takovém zpomaleném režimu. Přemýšlel jsem, jakou cestou se vydat. Stejně tak se v ní oba partneři už řadu let neúčastní každodenního života. A tak jsem po delším jednání dotáhl dohodu s jedním z největších světových hráčů na poli poskytování právních služeb White & Case. Měl bych nastoupit na pozici mezinárodního partnera do Prahy, primárně v oblasti fúzí a akvizic se zaměřením na oblasti telekomunikací, médií a technologií. Pro mě je tato kancelář dlouhodobě jednička, a to už od začátku 90. let. Navíc mi nabídli možnost uplatnit kromě mých právnických zkušeností i zkušenosti z médií a telekomunikací. Je to šance, jak být nadále u velkých věcí v těchto oborech, i když na druhé straně.
Myslíte, že je v těchto odvětvích prostor pro přesuny na trhu, tedy pro velké mediální a technologické fúze a akvizice?
Tento trh je pro investory aktuálně zajímavý hlavně z hlediska technologického. Vidím zde i velké možnosti pro investory v oblasti infrastruktury a sítí nových generací. Bude docházet k masivním investicím a přeskupování pozic jednotlivých hráčů a to bude probíhat v celém regionu. Velkým tématem bude rovněž digitalizace. Na přechodu od terestrického vysílání k DVBT2 už aktuálně pracuji v jiných zemích, jsem v tom zapojený. V delším horizontu určitě dojde také k přeskupení sil vlastnictví médií a distribučních cest.
Zisk CME vloni vzrostl:
|
Očekáváte, že do těchto oblastí v Česku zamíří zahraniční kapitál? V posledních letech totiž byla cesta opačná.
Situace se v posledních letech změnila. Už to nebyla devadesátá léta, kdy zdejší trh nabízel pro zahraniční investory spousty zajímavých příležitostí. Dnes se v rukou domácích finančních skupin akumuluje obrovský finanční kapitál, mají dostatek prostředků nakupovat velké projekty. To se v 90. letech stát nemohlo. My jako White & Case bychom chtěli být u toho, pokud tyto velké místní investiční skupiny a fondy budou expandovat a zajímat se o akvizice mimo Českou republiku.
Z Novy jste odcházel v době, kdy společnost Central European Media Enterprises (CME) trpěla novou obchodní politikou založenou na vyšších cenách reklamy, kterou si proti sobě poštvala celý trh. Skončil šéf CME Adrian Sarbu, pak i vy. Neuškodilo vám to období?
Nemyslím. Naopak řada lidí z trhu mi pak říkala, že nám fandila a že to, co jsme prosazovali, bylo zcela logické a v zájmu celého trhu. Personální změny pak souvisely zejména se změnou v akcionářské struktuře CME, posílením pozice Time Warner. Ta způsobila konec Adriana Sarbua.
Strategie ohledně cen reklamy nevycházela z Novy, ale byla rozhodnutím vedení celého CME. Naše tehdejší strategie nebyla na dva tři měsíce, výsledky měla donést až ve střednědobém horizontu. S novým majitelem se však změnila strategie, která směřovala k uklidnění trhu.
Ať už jako ředitel, nebo jako advokát jste s Novou strávil hodně let. Jak na ně dnes s odstupem vzpomínáte?
Je to obrovská zkušenost. Jako koncipient a pak advokát jsem pro Novu pracoval od roku 1999. To je doba, kterou už málokdo pamatuje. V bojích o Novu jsme pracovali pro Ronalda Laudera. Převzali jsme většinu sporů, prošli jsme arbitrážemi. Byli jsme u toho, když to tu CME prodala, stejně jako u toho, když opět začala jednat o koupi Novy. Není to pro mě tedy jen o třech letech, kdy jsem byl ředitelem, ale o celé této historii. Šlo o absolutně unikání a úspěšný projekt. A i když je dnes Nova v silně úsporném režimu, pořád ji nikdo nedokáže porazit. Ani Česká televize se svým obrovským rozpočtem.
Jak byste popsal svůj vztah k Vladimíru Železnému?
Já jsem s ním zažil až ten souboj. Nechci se k tomu moc vracet, tehdy to bylo skutečně hodně vyhrocené. Sice to nezašlo do nějaké jihoamerické střílečky, ale osobní animozity byly vážně extrémní, na to člověk nikdy nezapomene. Dnes už se to asi uklidnilo, osobně se ale s doktorem Železným moc neznáme.
Sarbu málem položil Novu, teď mu hrozí vězení |
A co bouřlivák Adrian Sarbu, váš nadřízený v čele CME? Vy jste s ním jako jeden z mála vycházel, že?
Pracoval jsem celkově pro tři generální ředitele CME. Nejdříve pro Freda Klinkhammera. To byl ten, který měl za úkol souboj a arbitráže s Železným. Tehdy se CME potácela nad hranou zániku, akcie se propadly pod dolar, hrozilo, že firmu kvůli tomu vyřadí z burzy Nasdaq. Když bitvu dokončil, přišel Michael Garin. To byl zase původem investiční bankéř, uměl si pěstovat hodnotu akcií, kterou vytlačil až nad závratných sto dolarů. Ale až s Adrianem přišel výrazný přerod.
V dobrém, či ve špatném?
Do té doby byla CME čistě holdingová struktura. Šéfové lokálních televizí byli velcí páni, kteří si do toho moc nenechali mluvit – Železný, Pavol Rusko na Slovensku, v Rumunsku Sarbu. V Londýně seděli účetní a analytici, ale reálný byznys se dělal na úrovni televizí. Změnilo se to s příchodem Adriana, kterého sem delegovala CME ve chvíli, kdy zde byly problémy programové i obchodní.
Sarbu byl první, kdo začal tohle nastavení převracet a začal přetahovat rozhodovací pravomoci od televizí do CME. On tento trend nastavil a současné vedení CME v něm pokračuje. Tedy trend mikromanagementu, zasahování prakticky do všech procesů televizního provozu. Bylo to dané i tím, že Adrian postavil Pro TV, úspěšnou součást CME, v televizi znal úplně všechno. On byl tím, kdo vsadil na lokální tvorbu. Měl velký filmový akcent, i proto ho televizní tvůrci měli rádi. Vzpomínám si, že někde řekl, že je režisér, ze kterého udělali účetního.
Takže vy na něj vzpomínáte jen v pozitivním duchu?
Byl vizionář, který dokázal pojmenovat, kam média směřují. Takových lidí jsem za svou kariéru poznal málo. V regionu takových lidí moc není. Druhá věc je pak ona otázka mikromanagementu, jeho posedlost prací, styl, kterým tlačil některé projekty. Od toho se odvíjejí některé zkazky, které po trhu kolují. Já rozhodně na své působení na Nově vzpomínám pozitivně.
