Bývalý generál si vymyslel ve své knížce operaci, která zahubila socialismus Jak to tenkrát bylo?
Jak to tenkrát bylo?
Také věříte, že se sovětské impérium rozpadlo podle scénáře někdejší tajné policie KGB? A že vlastně všechno dění ve světě dirigují ze zákulisí zpravodajské služby velmocí? Nejste sami, takových lidí je víc. Přitom všechny tajné služby tohle přesvědčení nenápadně, ale s chutí podporují. Jedním z takových případů je i operace Golgota. O ní kolují zprávy už několik let, nicméně nedávno její autor, generál KGB Michail Ljubimov, potvrdil, že si ji vymyslel. Ovšem pád socialismu, jak ho tam Ljubimov popsal, vypadá velice věrohodně.
Jednoho únorového večera roku 1983 zatelefonoval generální tajemník sovětské komunistické strany Jurij Andropov penzionovanému plukovníku KGB Michailu Ljubimovovi: Nemohl byste za mnou přijet? Samozřejmě! Starému špionovi udělalo náramně dobře, když si na něho jeho někdejší nejvyšší šéf vzpomněl. A Andropov mu hned přikázal: Nejezděte za mnou do úřadu, nýbrž do vily na Kolpačném pereuloku. Auto vám nepošlu, přijeďte sám. Kvůli utajení. Když za hodinu zvonil Ljubimov u vily, kterou znal z různých tajných schůzek KGB, přišel mu otevřít sám Andropov. Ukázalo se, že generální tajemník je v budově sám.
Mrtvola socialismu
A pak vyložil sovětský vůdce překvapenému zpravodajci svůj plán. Náš socialistický systém je živá mrtvola, obnovit ho už není možné. My teď máme za úkol, abychom tento systém definitivně zničili, urychlili jeho skomírání a místo něho vybudovali skutečný socialismus, který si zvolí lidé pomocí svobodných voleb. Bývalý špion, který vedl tajnou válku proti Anglii v Londýně, potom z dánské Kodaně a nakonec z moskevské centrály, to nemohl hned pochopit. Andropov, který jako předseda KGB v letech 1967-1982 proslul svou podezíravostí a zákeřností, vysvětloval. "Láska k socialismu u nás vyrůstá z nenávisti ke kapitalismu. Proto vám ukládám, abyste rozpracoval plán nastolení kapitalismu v Sovětském svazu, ale ne měkkého švédského sociálního typu. My musíme uvrhnout zemi do dravého kapitalismu, kde zavládne zákon džungle." Když se návštěvník ohradil, že ten tvrdý kapitalismus přinese obyčejným lidem obrovské utrpení, odpověděl Andropov: "Jiná cesta k návratu k socialismu, k pravému socialismu, nevede!" Za měsíc měl plukovník přinést generálnímu tajemníkovi ÚV KSSS návrh plánu operace nazvané Golgota. K řízení akcí dostal bývalý vyzvědač čísla k tajným účtům v zahraničí, na kterých byly uloženy obrovské peníze, kódy, jež mu umožňovaly, aby mohl převzít řízení speciálních skupin KGB a jejich agentů, zajistit sledování a odposlech určitých osob. Nakonec vyslechl rozkaz: Zůstanete ve stínu a maskování si vybírejte podle potřeby!
"Mluvka" Gorbačov se hodí
Od té doby Andropov občas zval Ljubimova na utajené schůzky. Probíral s ním všechny možné varianty tohoto podivuhodného projektu, seznámil ho s podrobnými životopisy všech vysokých sovětských politiků, které zůstávaly v tajnosti. Člověkem, který s diskreditací socialismu začne, měl být Michail Gorbačov. "Je to velký mluvka," tvrdil Andropov. "A lid miluje žvanila, zvláště když mu slibuje ráj na zemi. Zdůraznil také, že Gorbačov je jediným sovětským politikem přijatelným pro Západ. Je to poctivec a zajímá se o myšlenky "pražského jara" Dubčeka.
Lidé chtějí hesla
Andropov, který k tomuto úkolu Gorbačova už prý připravuje, mu nedávno nadhodil, že pro změny bude třeba najít nějaké výstižné pojmenování - třeba perestrojka. Lidé potřebují hesla, která by je povzbuzovala. Bude se například hovořit o novém myšlení, o všelidských hodnotách a podobně. Komunistickou stranu měl Gorbačov hned na začátku zkompromitovat před lidmi "tím nejidiotštějším způsobem, bojem proti alkoholismu". A potom dalšími hloupými reformami a nařízeními. Je přirozené, že se během této první etapy vynoří lidé, kteří budou požadovat návrat cara na trůn, tvrdil Andropov. Pro druhou etapu, jak soudil, by se mohla hodit hesla osobní vlastnictví, svoboda, demokracie, sociální spravedlnost... Ljubimov připomněl, že život přinesl i termín privatizace, se kterým Andropov nepočítal. Nejhorší bude podle Andropova třetí období. Lidé, znechuceni divokým kapitalismem, začnou křičet: ukradeno, spravedlivá válka, vláda na lucerny... "Bude to etapa plná náhlých vášní a já předpokládám, že v té době už dokončíte přípravu skupiny opravdu socialistických politiků, která přebere moc od veškeré té chamradě," uvažoval Andropov. Těsně před svou smrtí v únoru 1984 generální tajemník ÚV KSSS podrobně rozpracovaný plán Golgota údajně podepsal.
Plán se naplňuje
Po nástupu Gorbačova v roce 1985 se začal plán Golgota naplňovat. Tak to uvádí ve své románové fikci Ljubimov. Pracovníci komunistického aparátu se přitom ukázali jako mnohem tupější, než autoři projektu předpokládali. Nikdo nechápal, kam Gorbačov míří, ale všichni se báli o svá křesla a měli strach z jakýchkoli změn. A inteligence, tahle opora perestrojky, se zase projevila velice zbaběle. Mezitím bylo třeba připravit Gorbačovova nástupce - Borise Jelcina. Toho Andropov a Ljubimov vybrali jako vůdce pro druhé a třetí období. Nejdřív z něho museli udělat demokrata a zvýšit jeho reputaci v zahraničí. To nebylo snadné. Jelcin často vypadával z role, kterou mu přisoudili. Třeba nehrál gorodky, ruskou národní hru, ale propadl tenisu jako nějaký britský lord. Rovněž jeho tvrdohlavost a alkoholismus působily režisérům téhle akce nemalé potíže.
Jak KGB rozloží Západ
Mezitím se rozpadl Sovětský svaz. To v plánu nebylo, stýskal si Ljubimov. Golgoga měla přivést ke skutečnému socialismu všechny sovětské národy. Ještě za života Andropova vytvořila KGB tajné školy, na kterých vychovávala budoucí mafiány. Jejich úkol byl jasný, proniknout do všech struktur západních států a rozložit je. Jedině tak bylo podle Andropova možné připravit ostatní svět na příchod skutečného socialismu. Bývalý šéf KGB prý počítal s tím, že vysoce kvalifikovaní úředníci porobených zemí budou sloužit jakémukoli režimu, zatímco příchod vedoucích kádrů z ulice by systém řízení jenom zničil.
Dezinformační hra?
Obsáhlý Ljubimovův článek vyšel v ruském týdeníku Sověršeno sekretno (Přísně tajné) v roce 1995. Třebaže pod ním byla poznámka "z románových memoárů", mnozí čtenáři si jí nevšimli a vzali Golgotu vážně. Dokonce i někteří rusisté tento projekt považovali za skutečnost a "Ljubimovovo doznání" překládali a šířili do světa. Letos v červnu otiskl časopis Dělo z Nového Novgorodu interview s Ljubimovem pod přitažlivým titulkem: Putin přišel k moci v souhlasu s plánem Golgota. Reportér připomněl, že po deseti letech chaosu se stal v Rusku vládcem plukovník KGB a později Federální služby bezpečnosti (domácí kontrarozvědka) Vladimir Putin, který začíná utahovat šrouby. Také bývalý vyzvědač připustil, že to vypadá, jako by se Golgota opravdu naplňovala. Avšak potom zdůraznil. "Operace Golgota je ve skutečnosti blouznění, napsal jsem ji jako grotesku, jako parodii na ty politiky, kteří věří na všechny možné záhady, které by měly řídit historické procesy." Dá se však Ljubimovovi věřit? Nebo je to geniální dezinformační dílo, které mělo tvrzením, že někdejší sovětská tajná služba stále vládne světu a všechny demokratické síly hrají podle jejího scénáře, posloužit jeho bývalému zaměstnavateli, KGB? Když chybí vysvětlení příčin historických zvratů, jako byl pád socialismu v Evropě, hltá veřejnost každý náznak tajemné manipulace ze zákulisí. To je příležitost pro šíření všech možných fám, pověstí a "zaručených zpráv", jak se to vlastně ve skutečnosti stalo.
Klamou všechny
Z minulosti známe spoustu pozoruhodných dezinformačních akcí. Údajné vytažení beden s nacistickými spisy v šedesátých letech z Černého jezera, které připravila československá rozvědka spolu s KGB, vzbudilo velký rozruch. Nicméně když zahraniční historici začali "čerstvě nalezené" písemnosti zkoumat, našli na některých drobné poznámky psané azbukou. To znamenalo, že je už dřív zkoumali Sověti. Třebaže na to upozorňovali a pravost vytažení dokumentů tím zpochybňovali, málokdo je bral vážně. Když Američané zahájili přípravu "hvězdných válek", projekt SDI, naráželi na spoustu technických obtíží. Sověti, kteří se pokusili o obdobný systém, na tom byli ještě hůře, navíc je trápily hospodářské potíže. Výzvědná služba CIA přišla na to, že sovětské vedení vystraší. Přes jednoho dvojitého agenta, který sloužil více Moskvě než Washingtonu, opatrně vypouštěla falešné zprávy, že vývoj kosmických zbraní úspěšně pokračuje, dodávala i falešné a těžko srozumitelné technické dokumenty. To přimělo Kreml k povolnosti při jednáních s Bílým domem. V osmdesátých letech zase rozšířila KGB pomocí indického časopisu Patriot, který si k podobným akcím vydržovala, článek o tom, že virus HIV, který způsobuje nemoc AIDS, unikl z amerických vojenských laboratoří. Třebaže vědecké kapacity celého světa dokazovaly, že HIV pochází ze střední Afriky, kde přeskočil z opic na člověka, mnozí američtí černoši, prostí obyvatelé Asie, Afriky a Jižní Ameriky věří sovětské dezinformaci dodnes.
Vysoká škola dezinformace
Tajná služba KGB měla velké oddělení, které se specializovalo na dezinformace a špinavé triky, jak se ve špionážním slangu říká. Vyvinula přesnou techniku, jak své produkty prodávat, aby v určitých částech světa zabíraly. Ljubimov patřil mezi přední sovětské vyzvědače a tohle znal z vlastní praxe. Musel tedy vědět, že jakmile nějakou falešnou informaci pustí do světa, byť ji vzápětí zpochybní, část lidí jí přesto uvěří. A potom tahle zpráva už začne žít vlastním životem.
NEJEZDĚTE NA ÚŘAD.
Jednoho únorového večera roku 1983 zatelefonoval generální tajemník sovětské komunistické strany Jurij Andropov penzionovanému plukovníku KGB Michailu Ljubimovovi: Nemohl byste za mnou přijet? A nejezděte za mnou do úřadu. Kvůli utajení. A tak, jak píše Ljubimov ve své fikci, nenavštívil obrovskou budovu tajné policie v Moskvě (na snímku), ale vilu na Kolpačném pereuloku, kterou znal z různých tajných schůzek KGB.
Jak to tenkrát bylo?
Také věříte, že se sovětské impérium rozpadlo podle scénáře někdejší tajné policie KGB? A že vlastně všechno dění ve světě dirigují ze zákulisí zpravodajské služby velmocí? Nejste sami, takových lidí je víc. Přitom všechny tajné služby tohle přesvědčení nenápadně, ale s chutí podporují. Jedním z takových případů je i operace Golgota. O ní kolují zprávy už několik let, nicméně nedávno její autor, generál KGB Michail Ljubimov, potvrdil, že si ji vymyslel. Ovšem pád socialismu, jak ho tam Ljubimov popsal, vypadá velice věrohodně.
Jednoho únorového večera roku 1983 zatelefonoval generální tajemník sovětské komunistické strany Jurij Andropov penzionovanému plukovníku KGB Michailu Ljubimovovi: Nemohl byste za mnou přijet? Samozřejmě! Starému špionovi udělalo náramně dobře, když si na něho jeho někdejší nejvyšší šéf vzpomněl. A Andropov mu hned přikázal: Nejezděte za mnou do úřadu, nýbrž do vily na Kolpačném pereuloku. Auto vám nepošlu, přijeďte sám. Kvůli utajení. Když za hodinu zvonil Ljubimov u vily, kterou znal z různých tajných schůzek KGB, přišel mu otevřít sám Andropov. Ukázalo se, že generální tajemník je v budově sám.
Mrtvola socialismu
A pak vyložil sovětský vůdce překvapenému zpravodajci svůj plán. Náš socialistický systém je živá mrtvola, obnovit ho už není možné. My teď máme za úkol, abychom tento systém definitivně zničili, urychlili jeho skomírání a místo něho vybudovali skutečný socialismus, který si zvolí lidé pomocí svobodných voleb. Bývalý špion, který vedl tajnou válku proti Anglii v Londýně, potom z dánské Kodaně a nakonec z moskevské centrály, to nemohl hned pochopit. Andropov, který jako předseda KGB v letech 1967-1982 proslul svou podezíravostí a zákeřností, vysvětloval. "Láska k socialismu u nás vyrůstá z nenávisti ke kapitalismu. Proto vám ukládám, abyste rozpracoval plán nastolení kapitalismu v Sovětském svazu, ale ne měkkého švédského sociálního typu. My musíme uvrhnout zemi do dravého kapitalismu, kde zavládne zákon džungle." Když se návštěvník ohradil, že ten tvrdý kapitalismus přinese obyčejným lidem obrovské utrpení, odpověděl Andropov: "Jiná cesta k návratu k socialismu, k pravému socialismu, nevede!" Za měsíc měl plukovník přinést generálnímu tajemníkovi ÚV KSSS návrh plánu operace nazvané Golgota. K řízení akcí dostal bývalý vyzvědač čísla k tajným účtům v zahraničí, na kterých byly uloženy obrovské peníze, kódy, jež mu umožňovaly, aby mohl převzít řízení speciálních skupin KGB a jejich agentů, zajistit sledování a odposlech určitých osob. Nakonec vyslechl rozkaz: Zůstanete ve stínu a maskování si vybírejte podle potřeby!
"Mluvka" Gorbačov se hodí
Od té doby Andropov občas zval Ljubimova na utajené schůzky. Probíral s ním všechny možné varianty tohoto podivuhodného projektu, seznámil ho s podrobnými životopisy všech vysokých sovětských politiků, které zůstávaly v tajnosti. Člověkem, který s diskreditací socialismu začne, měl být Michail Gorbačov. "Je to velký mluvka," tvrdil Andropov. "A lid miluje žvanila, zvláště když mu slibuje ráj na zemi. Zdůraznil také, že Gorbačov je jediným sovětským politikem přijatelným pro Západ. Je to poctivec a zajímá se o myšlenky "pražského jara" Dubčeka.
Lidé chtějí hesla
Andropov, který k tomuto úkolu Gorbačova už prý připravuje, mu nedávno nadhodil, že pro změny bude třeba najít nějaké výstižné pojmenování - třeba perestrojka. Lidé potřebují hesla, která by je povzbuzovala. Bude se například hovořit o novém myšlení, o všelidských hodnotách a podobně. Komunistickou stranu měl Gorbačov hned na začátku zkompromitovat před lidmi "tím nejidiotštějším způsobem, bojem proti alkoholismu". A potom dalšími hloupými reformami a nařízeními. Je přirozené, že se během této první etapy vynoří lidé, kteří budou požadovat návrat cara na trůn, tvrdil Andropov. Pro druhou etapu, jak soudil, by se mohla hodit hesla osobní vlastnictví, svoboda, demokracie, sociální spravedlnost... Ljubimov připomněl, že život přinesl i termín privatizace, se kterým Andropov nepočítal. Nejhorší bude podle Andropova třetí období. Lidé, znechuceni divokým kapitalismem, začnou křičet: ukradeno, spravedlivá válka, vláda na lucerny... "Bude to etapa plná náhlých vášní a já předpokládám, že v té době už dokončíte přípravu skupiny opravdu socialistických politiků, která přebere moc od veškeré té chamradě," uvažoval Andropov. Těsně před svou smrtí v únoru 1984 generální tajemník ÚV KSSS podrobně rozpracovaný plán Golgota údajně podepsal.
Plán se naplňuje
Po nástupu Gorbačova v roce 1985 se začal plán Golgota naplňovat. Tak to uvádí ve své románové fikci Ljubimov. Pracovníci komunistického aparátu se přitom ukázali jako mnohem tupější, než autoři projektu předpokládali. Nikdo nechápal, kam Gorbačov míří, ale všichni se báli o svá křesla a měli strach z jakýchkoli změn. A inteligence, tahle opora perestrojky, se zase projevila velice zbaběle. Mezitím bylo třeba připravit Gorbačovova nástupce - Borise Jelcina. Toho Andropov a Ljubimov vybrali jako vůdce pro druhé a třetí období. Nejdřív z něho museli udělat demokrata a zvýšit jeho reputaci v zahraničí. To nebylo snadné. Jelcin často vypadával z role, kterou mu přisoudili. Třeba nehrál gorodky, ruskou národní hru, ale propadl tenisu jako nějaký britský lord. Rovněž jeho tvrdohlavost a alkoholismus působily režisérům téhle akce nemalé potíže.
Jak KGB rozloží Západ
Mezitím se rozpadl Sovětský svaz. To v plánu nebylo, stýskal si Ljubimov. Golgoga měla přivést ke skutečnému socialismu všechny sovětské národy. Ještě za života Andropova vytvořila KGB tajné školy, na kterých vychovávala budoucí mafiány. Jejich úkol byl jasný, proniknout do všech struktur západních států a rozložit je. Jedině tak bylo podle Andropova možné připravit ostatní svět na příchod skutečného socialismu. Bývalý šéf KGB prý počítal s tím, že vysoce kvalifikovaní úředníci porobených zemí budou sloužit jakémukoli režimu, zatímco příchod vedoucích kádrů z ulice by systém řízení jenom zničil.
Dezinformační hra?
Obsáhlý Ljubimovův článek vyšel v ruském týdeníku Sověršeno sekretno (Přísně tajné) v roce 1995. Třebaže pod ním byla poznámka "z románových memoárů", mnozí čtenáři si jí nevšimli a vzali Golgotu vážně. Dokonce i někteří rusisté tento projekt považovali za skutečnost a "Ljubimovovo doznání" překládali a šířili do světa. Letos v červnu otiskl časopis Dělo z Nového Novgorodu interview s Ljubimovem pod přitažlivým titulkem: Putin přišel k moci v souhlasu s plánem Golgota. Reportér připomněl, že po deseti letech chaosu se stal v Rusku vládcem plukovník KGB a později Federální služby bezpečnosti (domácí kontrarozvědka) Vladimir Putin, který začíná utahovat šrouby. Také bývalý vyzvědač připustil, že to vypadá, jako by se Golgota opravdu naplňovala. Avšak potom zdůraznil. "Operace Golgota je ve skutečnosti blouznění, napsal jsem ji jako grotesku, jako parodii na ty politiky, kteří věří na všechny možné záhady, které by měly řídit historické procesy." Dá se však Ljubimovovi věřit? Nebo je to geniální dezinformační dílo, které mělo tvrzením, že někdejší sovětská tajná služba stále vládne světu a všechny demokratické síly hrají podle jejího scénáře, posloužit jeho bývalému zaměstnavateli, KGB? Když chybí vysvětlení příčin historických zvratů, jako byl pád socialismu v Evropě, hltá veřejnost každý náznak tajemné manipulace ze zákulisí. To je příležitost pro šíření všech možných fám, pověstí a "zaručených zpráv", jak se to vlastně ve skutečnosti stalo.
Klamou všechny
Z minulosti známe spoustu pozoruhodných dezinformačních akcí. Údajné vytažení beden s nacistickými spisy v šedesátých letech z Černého jezera, které připravila československá rozvědka spolu s KGB, vzbudilo velký rozruch. Nicméně když zahraniční historici začali "čerstvě nalezené" písemnosti zkoumat, našli na některých drobné poznámky psané azbukou. To znamenalo, že je už dřív zkoumali Sověti. Třebaže na to upozorňovali a pravost vytažení dokumentů tím zpochybňovali, málokdo je bral vážně. Když Američané zahájili přípravu "hvězdných válek", projekt SDI, naráželi na spoustu technických obtíží. Sověti, kteří se pokusili o obdobný systém, na tom byli ještě hůře, navíc je trápily hospodářské potíže. Výzvědná služba CIA přišla na to, že sovětské vedení vystraší. Přes jednoho dvojitého agenta, který sloužil více Moskvě než Washingtonu, opatrně vypouštěla falešné zprávy, že vývoj kosmických zbraní úspěšně pokračuje, dodávala i falešné a těžko srozumitelné technické dokumenty. To přimělo Kreml k povolnosti při jednáních s Bílým domem. V osmdesátých letech zase rozšířila KGB pomocí indického časopisu Patriot, který si k podobným akcím vydržovala, článek o tom, že virus HIV, který způsobuje nemoc AIDS, unikl z amerických vojenských laboratoří. Třebaže vědecké kapacity celého světa dokazovaly, že HIV pochází ze střední Afriky, kde přeskočil z opic na člověka, mnozí američtí černoši, prostí obyvatelé Asie, Afriky a Jižní Ameriky věří sovětské dezinformaci dodnes.
Vysoká škola dezinformace
Tajná služba KGB měla velké oddělení, které se specializovalo na dezinformace a špinavé triky, jak se ve špionážním slangu říká. Vyvinula přesnou techniku, jak své produkty prodávat, aby v určitých částech světa zabíraly. Ljubimov patřil mezi přední sovětské vyzvědače a tohle znal z vlastní praxe. Musel tedy vědět, že jakmile nějakou falešnou informaci pustí do světa, byť ji vzápětí zpochybní, část lidí jí přesto uvěří. A potom tahle zpráva už začne žít vlastním životem.
NEJEZDĚTE NA ÚŘAD.
Jednoho únorového večera roku 1983 zatelefonoval generální tajemník sovětské komunistické strany Jurij Andropov penzionovanému plukovníku KGB Michailu Ljubimovovi: Nemohl byste za mnou přijet? A nejezděte za mnou do úřadu. Kvůli utajení. A tak, jak píše Ljubimov ve své fikci, nenavštívil obrovskou budovu tajné policie v Moskvě (na snímku), ale vilu na Kolpačném pereuloku, kterou znal z různých tajných schůzek KGB.
