Původní nápad totiž zněl, že podnikatelé si budou moci sami vybrat kterýkoli rok ve volebním období, kdy nebudou muset platit daně z toho, co vydělají. Tento návrh ale narazil ještě předtím, než ODS vyhrála v roce 2006 volby, u lidovců. Ti nyní kontrolují hospodaření vlády.
"Při vynalézavosti českých podnikatelů by nakonec daně neplatil nikdo," prohlásil tehdy předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, dnes ministr financí.
Při odpuštění daní za kterýkoli rok by totiž hrozilo, že by podnikatelé do daného roku plánovaně soustředili všechny možné zisky. A ušetřili by tak velké peníze, o které by na druhé straně zchudl státní rozpočet. Úředníci proto nyní vymysleli mírnější verzi daňových prázdnin, která by nešla obejít.
"Pracujeme na tom. Daňové prázdniny nelze vyhlásit dopředu, dalo by se to zneužít," potvrdil v rozhovoru pro MF DNES ministr průmyslu Martin Říman. "Taková věc se musí vyhlásit se zpětnou platností," dodal s tím, že více k tomu zatím říkat nemůže.
Roční daňové prázdniny v novém kabátě by mohly vypadat tak, že by vláda odpustila živnostníkům daně z příjmu za předem daný uplynulý rok. Ten už by musel být pro podnikatele daňově uzavřený. Pokud by se návrh schvaloval letos, mohlo by jít třeba o rok 2006.
Kolik se má vracet? Jedná se o půlce zaplacených daní
Jak by to konkrétně vypadalo, není zatím jasné. Podle informací MF DNES se ale uvažuje o tom, že by stát živnostníkům nevrátil celou zaplacenou daň, ale jen půlku. V takovém případě by stát "daroval" podnikatelům zhruba devět miliard.
Celkem totiž od živnostníků, kterých je v Česku přes devět set tisíc, získává ročně na daních z příjmu necelých osmnáct miliard korun. Peníze by mohli podnikatelé získat buď hotově, anebo by dostali přípis z finančního úřadu, že jim úleva sníží platbu dalších daní, například za rok 2008.
Podle informací MF DNES se měl návrh o daňových prázdninách pro živnostníky projednávat už v únoru na Podnikatelské radě, kde se scházejí zástupci úřadů a podnikatelů, ale nakonec byl z programu stažen.
Stanovisko ministra financí k nové verzi se ve středu nepodařilo zjistit. I nadále však zřejmě budou nad návrhem přetrvávat rozpory, a to i z řad samotných podnikatelů. "Nesouhlasili jsme s tím už dříve, protože si myslíme, že lepší je daně snižovat kontinuálně než takto jednorázově," říká šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Podobné opatření navíc samo o sobě není pro podnikatele nijak motivační a uším zaměstnanců může znít dokonce nespravedlivě. "Je zřejmě oprávněné se domnívat, že velká část vrácených peněz by byla spotřebována na soukromé nepodnikatelské výdaje," zmiňuje nevýhodu vracení už zaplacených daní Petr Frisch, ředitel daňových služeb poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers.
Nesystémové a nespravedlivé?
Další daňoví experti zmiňují i jiné nevýhody úlev pro živnostníky. "Jedná se o nesystémové opatření, které porušuje princip daňové spravedlnosti, protože daňová úleva by byla poskytnuta pouze jedné skupině poplatníků. Bylo by to nespravedlivé vůči zaměstnancům, kteří žádné daňové prázdniny nemají," dodává Václav Roudný, daňový konzultant společnosti Apogeo Tax.
Právě kvůli tomu, že by na daňové prázdniny pro živnostníky "dopláceli" zaměstnanci, už dříve návrh kritizovali sociální demokraté v čele s bývalým ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. Říman však svůj návrh obhajoval už tehdy tím, že jde hlavně o kompenzaci živnostníků za to, že museli platit za vlády ČSSD minimální daň bez ohledu na to, co vydělají. Ta už byla nynější koaliční vládou zrušena.
Zatím není jasné, zda nynější návrh bude obsahovat i nějaké daňové úlevy pro nově začínající podnikatele. Pokud by se totiž stanovil pro odpuštění daní či jejich části pevně některý rok, začínající živnostníci by přišli zkrátka.
Původní varianta přitom počítala s tím, že by na rok bez daní měli po čase nárok i nováčci v podnikání. Úlevy z daní však nejsou pro živnostníky úplnou novinkou. Podobné úlevy už zažili zkraje devadesátých let, tenkrát byly mnohem více navázané na další podnikání. Tehdy šlo o formu slevy z daně z příjmu.
"V dalším období však podnikatelé museli vynaložit stejnou sumu na pořízení hmotného majetku," říká Marie Konečná, partner v oddělení daňového poradenství společnosti KPMG. Podle ní to fungovalo dobře, protože podnikatelé nemuseli vyplňovat složité žádosti a formuláře, jako je tomu třeba u dotací.
