Dexia tímto způsobem půjčila asi 1,5 miliardy eur (více než 37 miliard Kč) dvěma svým největším akcionářům. Akcionáři ale použili peníze na nákup akcií Dexie, napsal list Financial Times.
Takový postup je ve většině zemí nezákonný a Evropská unie jej nyní výslovně zakazuje. V té době ale v rozporu s belgickými zákony nebyl.
Velice neobvyklá transakce podle listu už v té době vzbudila pozornost regulačních orgánů v Belgii. Krok banky totiž znamená, že Dexia si půjčila peníze sama od sebe, aby si mohla zvýšit kapitál. Právě výši kapitálu pozorně sledují investoři i regulátoři, kteří podle toho posuzují finanční sílu bank.
Transakci plně objasnila až nynější špatná finanční situace Dexie. Banka se kvůli ní už podruhé za tři roky dočkala záchrany, kterou pro ni zorganizovaly státní úřady. Dexia se tak stala první obětí nynější dluhové krize v eurozóně.
Na druhé záchraně banky Dexia od dob vypuknutí globální finanční krize v USA se v říjnu dohodly vlády Francie, Belgie a Lucemburska. Finanční ústav dostane zatím nespecifikovanou finanční injekci, některé součásti banky se zřejmě prodají. Belgii kvůli záchraně banky navíc hrozí snížení ratingu (více čtěte zde).
Francouzsko-belgická Dexia má v portfoliu potenciálně nebezpečné dluhopisy v objemu zhruba 700 miliard dolarů (asi 12,9 bilionu Kč). To je pro srovnání více než dvojnásobek ročního výkonu řecké ekonomiky.
