Rizikový kapitál sází na internet

Celosvětový motor růstu rizikového kapitálu má jméno internet a informační technologie. Z necelých padesáti miliard dolarů investovaných z takzvaných venture fondů v loňském roce v USA jich plné dvě třetiny směřovaly do společností, jejichž podnikání nějak souviselo právě s počítačovou sítí. V Evropě směřovala podle statistik s odlišným členěním do hi-tech oborů čtvrtina z 25,1 miliard eur.

„Internetových firmám patří největší porce rizikového kapitálu, protože zde investoři vidí největší rozvojový potenciál, a to jak v oblasti maloobchodu, tak i v obchodování mezi firmami,“ vysvětlil člen představenstva americké asociace rizikového kapitálu Geoff Young.

Nové technologie a internet se promítají také do zvýšených aktivit investorů v České republice. „Během posledních dvanácti měsíců pozorujeme zvýšení počtu transakcí, zejména u internetových firem, a výrazně se zvýšily i objemy investic, které se už nezřídka pohybují ve stamilionech korun,“ říká Michal Rostock z Venture Investors.
Stejně jako v tuzemsku se zásluhou stejných faktorů rozvíjí venture kapitál také v dalších zemích regionu. „Vlna zájmu o informační technologie byla vysoká a proběhla celým regionem. Kupovalo se všechno od portálů po virtuální obchodníky.
Do těchto firem se bude investovat i nadále, ale takových částek už se zřejmě nedosáhne,“ soudí Jaroslav Horák z fondu DBG. Předseda České asociace rizikového kapitálu Michal Nosek však oponuje: „Zatím všichni počítají, že za tři roky bude internet a komunikace na úrovni Evropské unie. Dokud se toto nezmění, investované sumy se snižovat nebudou.“ Nejpřitažlivější zemí pro rizikové investory bylo v uplynulém roce Polsko, kterému podle mínění ekonomů dodává na atraktivitě především velikost tamního trhu. „Obchodně jsou Poláci před námi, jsou v tomto směru rychlejší a podnikavější. Investují i do zahraničí a na burze se objevilo několik zajímavých nových emisí. Technologicky jsou však na tom ve srovnání s tuzemskem o něco hůře. Třeba některý software, který se tam prodává, by zde už neobstál,“ tvrdí Rostock.
Maďarský trh zaznamenal loni podle statistik značný propad, což analytici Evropské asociace připisují jednak doznívajícím dopadům ruské krize z druhé poloviny roku 1998, jednak snížené ochotě maďarských fondů přiznávat vynaložené částky.
“Jinak jsou české i maďarské poměry zhruba srovnatelné,“ soudí Jaroslav Horák z fondu DBG, který je aktivní ve všech středoevropských státech.
Při porovnání se západním světem je jeden z hlavních rozdílů ve struktuře investic.
Zatímco v tuzemsku i v dalších zemích regionu směřuje převážná většina peněz na expanzi začínajících firem, v západní Evropě i v USA spotřebuje největší část rizikového kapitálu management, který peníze vynakládá na převzetí již existujících firem. „Když manažeři ve firmě nebo i mimo ni vidí, že společnost má nevyužité možnosti, a chtějí je rozvinout, využívají pro akvizici a rozjetí projektu venture kapitál. Je to nesrovnatelné s manažerskou privatizací, jak ji známe z Čech, kdy šéfové čerpali z bank ohromné úvěry, které nedokázali splácet,“ říká Horák.