Například rodina s jedním dítětem, v níž jeden z manželů přijme práci za 8500 korun hrubého, si měsíčně polepší jen o 187 korun. Je to způsobeno tím, že přijde o sociální dávky a další část peněz ukousnou daně.
Pro rodinu se dvěma a více dětmi je dokonce dodatečný příjem z hůře placené práce roven nule. Vyplývá to ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
"Pokud má rodina více dětí a nulové pracovní příjmy, pak všechny dávky jsou tak vysoké, že když se jeden rozhodne pracovat a má nižší kvalifikaci, jeho pracovní příjem vůbec nemusí nahradit pokles dávek," shrnuje autor studie, sociolog Robert Jahoda.
Nijak atraktivně však pro domácnosti s dětmi nevychází ani přijetí slušně placené práce za průměrnou mzdu v zemi, tedy 17 tisíc korun. "Lidé se tím, kolik jim zbude po odečtení daní a sociálních dávek, řídí. Nemusí si to počítat, prostě to vidí a mají na to nos," dodává Jahoda. Zhruba platí, že pokud rodině z výdělku zůstane navíc méně než půlka, začíná uvažovat, jestli raději nezůstat doma.
Co do štědrosti dávek nejsou Češi v Evropě úplnou výjimkou. Podobně jsou vedeni k životu na dávkách v Rakousku, Finsku či Švédsku. Na druhé straně žebříčku je Británie, ale i Spojené státy.
Na pracovních a sociálních úřadech závěry sociologů potvrzují. "Rodiny s více dětmi zůstávají raději častěji na dávkách, než by se snažily najít práci. Sociální dávky pobírají pět let i déle," říká Jaroslav Lejček z ústeckého úřadu práce. Většina dlouhodobě nezaměstnaných jsou lidé se základním vzděláním nebo vyučení a pracovních míst je pro ně málo.
Když už taková místa jsou, lidé si na velké peníze nepřijdou. "Výdělek pro lidi se základním vzděláním se pohybuje mezi osmi až deseti tisíci," říká Jiří Hrdlička z jihlavského úřadu práce. Přijmout takovou práci neznamená pro rodinný rozpočet žádné peníze navíc.
Podobně omezená je nabídka práce pro ženy s nižším vzděláním. Typickou profesí, která se často objevuje na vývěskách úřadů práce, jsou šičky. Mzda osm tisíc a práce na tři směny málokomu vyhovuje.
Z těchto důvodů řada lidí volí raději přivýdělek načerno, kdy dál pobírá dávky a státu na daních neplatí nic. "Takové případy máme, ale prokazovat, že se jedná o práci načerno, je velmi obtížné," říká Lejček z ústeckého úřadu práce.
Slevy na dani motivaci zvýší
Změnit to, komu se vyplatí pracovat a komu zůstat na dávkách, by měly od Nového roku daňové slevy na děti. Úlevy jsou určeny jen pro rodiny, kde alespoň jeden rodič pracuje. Pak si může přímo z daně každý měsíc odečíst pět set korun za dítě. A platí-li z malého výdělku tak nízké daně, že si pětistovku ani neodečte, stát mu rozdíl ještě doplatí.
Přijetí hůře placené práce tak bude díky daňovým úlevám výhodnější než dnes. Od dalšího kroku, který by lidi motivoval i k hůře placené práci, vláda upustila. Byly jím slevy z daní na práci, které by nahradily dnešní odečitatelné položky, jež jsou výhodnější pro bohatší rodiny.
"Do vládního programu se je nepodařilo prosadit," přiznal po několika měsících ministr financí Bohuslav Sobotka. Znamenaly další přesun zdanění k bohatším.
