Rok 2001 penězům nepřál

  • 2
Tato sezona je pro úspory nejhorší za posledních šest let. Na každé tisícikoruně uložené v bance na nejčastějším typu účtu letos člověk kvůli vyšší inflaci a nízkým úrokům prodělává průměrně téměř dvacet korun. Bude to od roku 1995 největší znehodnocení úspor na krátkodobých termínovaných vkladech, které domácnosti využívají ke spoření nejvíce. Dosavadní vývoj inflace potvrzuje odhad, že ceny zboží a služeb se za celý rok v průměru zvýší o 4,9 procenta.

Přitom čistý výnos na krátkodobých vkladech za jedenáct měsíců činí v průměru pouhá tři procenta. Centrální banka navíc minulý týden snížila své klíčové sazby, což povede k dalšímu poklesu výnosů z úspor.

Řada bank již snížení sazeb ohlásila. Domácnosti se však ochranou peněz před inflací zřejmě příliš aktivně nezabývají. Stále větší sumy totiž nechávají na netermínovaných vkladech, na nichž lze letos vydělat v průměru pouze 1,5 procenta. Objem peněz na těchto kontech letos vzrostl ze 195 na 234 miliard korun.

Zhodnocení úspor tak letos, stejně jako v jiných letech, přinese stavební spoření, penzijní připojištění či šťastná ruka při výběru podílového fondu.

2001: černý rok pro střadatele
Úspory v bankách letos opět ztratily. Tisícikoruna uložená po celý letošní rok na krátkodobém vkladu nebude po připočtení úroků stačit na nákup stejného zboží, na který stačila v loňském roce. Střadatel bude muset na tentýž nákup doplatit téměř dvacet korun navíc.

Letošní vývoj cen zboží a služeb oproti úrokům v bankách potvrzuje, že inflace zažije jedno ze svých největších vítězství. Rozdíl mezi jejich průměrnými hodnotami totiž letos bude kolem dvou procent ve prospěch inflace, což představuje největší znehodnocení úspor od roku 1995.

Z celkových 590 miliard korun, které mají domácnosti na termínovaných vkladech, jich na krátkodobých leží zhruba dvě třetiny. Průměrný čistý výnos, po odečtení patnáctiprocentní srážkové daně, činil do listopadu zhruba tři procenta - celoroční inflace se přitom na konci roku očekává kolem 4,9 procenta.

Podle odborníků lidé bankovních kont nevyužívají s cílem reálně zhodnotit úspory. "Sociologické výzkumy ukazují, že lidé spoří zejména proto, aby se zabezpečili před nejistou budoucností," uvedl nedávno hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Dlouhodobý vývoj reálného přírůstku vkladů v bankách nicméně potvrzuje, že vývoj úrokových sazeb chování lidí ovlivňuje. Největší propad, 5,7 procenta, byl v roce 1998, který až do letoška držel prvenství v největším znehodnocení úspor inflací. Naopak nejvíce vkladů přibylo v bankách v roce 1999, kdy čisté úrokové výnosy převýšily ztráty dané inflací o 27 korun na každou tisícikorunu.

Zajímavým trendem jsou i stále se rozevírající nůžky mezi tím, za kolik domácnosti peníze v bankách ukládají a za kolik jim naopak banky půjčují. Například v roce 1999 byl průměrný čistý úrok na krátkodobých vkladech 4,8 procenta a banky půjčovaly domácnostem krátkodobě (do jednoho roku - pozn. red.) průměrně za 9,6 procenta - což představuje rozdíl 4,8 procenta.

V letošním roce je tentýž čistý úrok na vkladech o 1,8 procenta nižší, zatímco úroky z krátkodobých úvěrů vzrostly v průměru o 5,5 procenta, takže rozdíl už představuje zhruba 12 procent.

Reálné výdělky z úspor a s minimálním rizikem tak zajišťují zejména stavební spoření, penzijní a životní pojištění. Tyto formy spoření stát zvýhodňuje buď přímou dotací, daňovým zvýhodněním či kombinací obojího.

Na těchto vkladech mohou domácnosti během letošního roku vydělat i několik desítek korun čistého na každou tisícovku. Výměnou za to se však musí na několik let vzdát možnosti, že by mohly na peníze v bance či pojišťovně sáhnout.

Další alternativou jsou podílové fondy, které mohou znamenat podstatně vyšší výnosy, ale i ztráty. Letošní rok je kvůli celosvětovému poklesu akciových trhů pro podílové fondy spíše rokem ztrátovým. Nejúspěšnější podílový fond vydělal za poslední rok zhruba deset procent.