Čtvrtina snobů v TOP 100 zbohatla v posledních letech díky nemovitostem. Přesto nejbohatšími Číňany jsou bratři Liou Jong-sing a Liou Jong-chao. Profitují z vedení skupiny firem Hope, která vyrábí krmiva pro zvířata.
Pozoruhodné je, že začínali od nuly prodejem krmení pro křepelky a kuřata. Navíc v době, kdy čínská vláda pumpuje miliony dolarů do rozvoje neproduktivních státních podniků, Liou a Liou nikdy nepožádali o úvěr nebo státní dotaci.
Pro komunistický režim představují oni a jim podobní lidé ideální možnost, jak z jejich daní zalepit díry v rozpočtových příjmech, když státní firmy neprosperují, a dovést ekonomiku k tržní podobě.
Čínský prezident a generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny Ťiang Ce-min v červenci dokonce překvapivě navrhl přijmout do strany i kapitalisty, za což si vysloužil kritiku od konzervativního křídla.
Rupert Hoogewerf, který pro Forbes průzkum zpracovával, tvrdí, že komunistou je každý desátý z žebříčku stovky nejbohatších Číňanů.
Tento seznam plní každý rok z velké většiny jiná jména. Letos se do první stovky dostalo pouze 32 loňských boháčů. Forbes to považuje za důkaz značné zranitelnosti velkého jmění a náročnosti přežít hektický ekonomický rozvoj v Číně.
V každém případě se bohatí stávají ještě bohatšími. Jestliže loni spravoval padesátý člen žebříčku jmění za 42 milionů dolarů, letos už to je 110 milionů. Přitom ještě v roce 1999 to bylo jen šest milionů dolarů. I boháči na samém konci TOP 100 se mohou pochlubit majetkem v hodnotě kolem 60 milionů dolarů.
Průměrný věk nejbohatších Číňanů se pohybuje kolem 45 let. Nejmladší boháč Sü Ming, který vede několik firem na výrobu stavebních materiálů, letos oslavil 30. narozeniny. Shodou okolností ze stejného oboru profituje také nejstarší 71letý Sun Šeng-jou.
