Export venezuelské ropy loni poklesl v průměru 376,5 tisíce barelu denně. Ve srovnání s předchozím rokem se snížil o 37,5 procenta a byl nejnižší za posledních 77 let, uvedla agentura Reuters s odvoláním na data finanční firmy Refinitiv a interní dokumenty státní venezuelské ropní společnosti PDVSA (Petróleos de Venezuela S.A.).
Hlavním důvodem propadu jsou americké sankce, které administrativa Donalda Trumpa na zemi uvalila v lednu 2019. USA tak reagovaly na vítězství autoritářského prezidenta Nicoláse Madura ve volbách z roku 2018, které představitelé většiny západních zemí označili za zmanipulované. Kromě těžařů z PDVSA sankce mířily také na jejich obchodní partnery, majitele tankerů převážejících venezuelskou ropu nebo dodavatele paliv. Jihoamerická země má sice značné zásoby ropy, kapacity pro její zpracování ji však chybí.
Poptávka po ropě dosáhla vrcholu loni. Teď půjde strmě dolů, tvrdí analýza |
Na objemu venezuelského dovozu paliv je dopad sankcí ještě viditelnější, loni se ve srovnání s rokem 2019 snížil o 51 procent, píše Reuters. Washington si od omezení sliboval, že přiškrcení hlavního zdroje příjmů venezuelské ekonomiky pomůže odstavit Madura od moci. To se však nestalo, navzdory dalším negativním dopadům na již zdevastované hospodářství se režim drží díky podpoře armády a zemí jako je Čína, Rusko nebo Kuba.
„Sešrotované“ tankery
Společnost PDVSA navíc nachází způsoby, jak americké sankce obcházet. Například maskuje identitu tankerů u svých terminálů tím, že je označuje názvy již sešrotovaných plavidel.
Jihoamerické zemi pomáhá vzdorovat americkému tlaku také Írán, jehož vztahy s USA jsou dlouhodobě na bodě mrazu. Agentura Bloomberg v prosinci informovala o největší flotile íránských tankerů v historii, jež zamířila k pobřeží Venezuely. Tento akt otevřeného vzdoru vůči americkým sankcím pomohl Madurovu režimu zmírnit akutní nedostatek benzinu v zemi. Tankery posléze načerpaly surovou ropu z přeplněných venezuelských zásobníků a umožnily, aby PDVSA obnovila produkci.
Podle serveru OilPrice.com, jenž monitoruje dění na trhu s ropou, jde však o nedostatečnou úlevu, která navíc přišla příliš pozdě. Venezuelský ropný průmysl se totiž stále nevyrovnal například s odchodem zkušených odborníků, kteří se stali oběti čistek bývalého prezidenta Huga Cháveze z let 2002 a 2003. Chávez tehdy vyhodil kvůli stávce polovinu zaměstnanců PDVSA a na místa manažerů dosadil své stoupence, kteří však s řízením energetického kolosu neměli žádné zkušenosti.
Dalším problémem tamních těžařů je zastaralá technika a nedostatek součástek k její údržbě, které dříve přicházely hlavně z USA.