„Respirátory pro nás byly na druhé koleji. S touto situací se to úplně změnilo. Přiletěla černá labuť, kterou nikdo neočekával,“ shrnul Jan Buk, ředitel a spolumajitel společnosti Pardam, která loni vyrobila zhruba 4000 respirátorů.
Dosud se zaměřovala spíš na výrobu nanovlákenných materiálů, které nakupovaly firmy, vyrábějící například filtry, léčiva, kosmetické produkty, palivové články nebo baterie.
Teď, donucena okolnostmi, společnost priority změnila. Vyrábí přednostně pro státní správu a zdravotnická zařízení, investuje do navýšení kapacit a výrobu se snaží nastavit tak, aby mohla od dubna vyrábět až 100 000 kusů respirátorů měsíčně. Lidi „z ulice“ musejí odmítat, chodí a volají nicméně pořád.
Je to pochopitelně byznys, na druhou stranu společnost nezdražuje a nesnaží se na ochranných pomůckách vydělat víc než jindy.
„Museli jsme rychle zareagovat, najet na výrobu. Dnes téměř veškerou výrobní kapacitu směřujeme na výrobu materiálů pro respirátory. Nejvíce nás limituje lisování, nanovlákna vyrobíme dost, ale intenzivně pracujeme na zvýšení lisovací kapacity,“ uvedl Buk.
Firma chce také začít vyrábět i dětské respirátory, které jsou prakticky nedostupné. Na trhu by mohly být v květnu.
Podle Buka je i mnoho zdravotníků, kteří se ptají po nedostatkových respirátorech, překvapených a nikdo takový vývoj nečekal. Na druhou stranu to bere jako motivaci a příležitost k inovacím.
„Každá takováto situace přiměje lidi k přemýšlení, vývoji nových věcí a vylepšování. Pomůže to zpropagovat technologii nanovláken, která mohou mít potenciál v celé řadě aplikací. Dokáže třeba zlikvidovat bakterie a viry na fasádách budov a v interiérech pomocí fotokatalytických nátěrů, využívajících nanotechnologie,“ uvedl.
Do budoucna možná tato tragédie změní nahlížení Evropanů na nošení roušek či respirátorů. „Pro Evropana je to stresující záležitost. Všichni se na vás podivně dívají a uvažují, co vám je. Existuje tady velká mentální bariéra, ale v Asii je to běžné,“ řekl.
Pardam je jediná firma na světě, která k výrobě nanovláken používá odstředivé zvlákňování. Materiál vzniká ve stroji, který připomíná ten na cukrovou vatu. Ostatní společnosti používají metodu takzvaného electrospinningu, kdy se z polymerního roztoku v poli vysokého napětí vytahují nanovlákenné struktury a nanášejí se na nosič.
Nanovlákna jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas, ve struktuře roušek či respirátorů tvoří velmi hustou a pro viry a bakterie neprostupnou síť. Účinnější jsou v kombinaci s oxidy kovů jako například stříbro nebo je oxid zinečnatý, které dovedou viry zničit. Ochranné pomůcky potom vydrží i několik desítek hodin.
