Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Odtržení by Skoty bolelo. Samostatná ekonomika však není bez šance

  18:00aktualizováno  18:00
Velká část Skotů věří, že odtržení od Británie – a setrvání v Evropské unii – by mohlo pětimilionový národ ochránit před ekonomickým poklesem, který bude s velkou pravděpodobností po brexitu následovat. Poslední průzkumy sice ukazují, že zastánci setrvání v Británii mírně převažují, zároveň je však podíl lidí volajících po nezávislosti Skotska nejvyšší v historii.

Není zřejmé, zda výhody z přístupu na jednotný trh Unie převáží případné ztížení cesty do britských obchodů kvůli vyšším celním bariérám. Ilustrační snímek | foto: AP

Skoty už zase začaly svrbět nohy. Britská premiérka Theresa Mayová chce do konce března spustit dvouleté odpočítávání brexitu a šéfka skotské vlády Nicola Sturgeonová by ráda do té doby, nejspíš někdy na konec příštího roku, vypsala lidové hlasování o setrvání ve společném svazku s Angličany.

„Ekonomický náklad vystoupení Velké Británie z Unie může dosáhnout v průměru až deseti procent průměrných příjmů do roku 2030. Kdyby Skotsko opustilo Británii, mohlo by se tomu vyhnout,“ řekl profesor ekonomie z Oxfordské univerzity Simon Wren-Lewis.

Jenže otázka je, nakolik je skotská ekonomika silná, aby to ustála. Před prvním referendem, v němž před dvěma a půl lety zvítězili zastánci svazku s Londýnem 55:45 procentům, argumentovali skotští nacionalisté tím, že ekonomiku udrží po odtržení od Británie nad vodou zisky z těžby ropy.

Ropa by Skoty nespasila

Dnes by však tento argument obstál jen s obtížemi. Zatímco v roce 2014 se cena ropy na světových trzích pohybovala kolem 100 dolarů za barel, dnes stojí polovinu. A ještě před rokem to bylo dokonce o deset patnáct dolarů méně.

Ačkoliv ropa představuje pro Skoty až třetí nejdůležitější vývozní artikl, propad cen nadělal těžařům v Severním moři vrásky na čele. A nejen jim. Na začátku dekády dosáhly příjmy z těžby ropy 9,6 miliardy liber (zhruba 300 miliard korun), což pokrylo skotské výdaje na vzdělání a ochranu životního prostředí. Nyní se smrskly na pouhých 60 milionů.

Jak upozorňuje britský list Financial Times, hypotetický schodek skotských veřejných financí dosahuje devíti procent HDP. Británie jako celek má zhruba poloviční podíl deficitu na HDP. Pokud by se tedy Skotsko odtrhlo, muselo by radikálně snížit výdaje či zvednout daně.

Skotsko v číslech

Skotsko v číslech

Už nyní jsou veřejné výdaje přepočtené na osobu zhruba o 1 200 liber ročně vyšší než ve zbytku ostrovní monarchie. Víc na daních se ale nevybere. Chybějící peníze tak musí pokrýt linka z Londýna, která by v případě nezávislosti skončila (není ale ani jisté, že Londýn dodá víc peněz, pokud se Skotsko nerozloučí). Skotští separatisté tak nebudou mít při vysvětlování jednoduchou úlohu. Mohou například argumentovat zachováním vazeb na Evropskou unii. Jenže voliči, kteří si přejí odtržení od Británie, nemají moc velký zájem zůstat v Unii.

Země by mohla lákat na rozvinutý finanční sektor

Navíc skotská ekonomika je výrazněji propojena se zbytkem Británie než s EU. Dvě třetiny skotského exportu, nebereme-li v úvahu ropu, směřují do Velké Británie. Jen 16 procent vývozu připadá na ostatní země Evropské unie.

Podle některých ekonomů tak není zřejmé, zda výhody, které přináší přístup na jednotný trh Unie, převáží případné ztížení cesty do britských obchodů kvůli vyšším celním bariérám. „Nezávislé Skotsko uvnitř EU by se mohlo vyhnout narušení vztahů kvůli brexitu, ale obchodní ztráta se Spojeným královstvím ho může mnohem víc poškodit,“ tvrdí Angus Armstrong z Národního institutu pro ekonomický a společenský výzkum.

Samostatná skotská ekonomika přesto není úplně bez šancí. Země má prosperující finanční sektor, takže pokud by zůstala v EU, mohla by přilákat další firmy z odvětví jako náhradu za Londýn. Navíc má silný potravinářský průmysl a rozvinutý turistický průmysl přitahuje každoročně miliony lidí. A větrné podnebí předurčuje Skotsko, aby se stalo lídrem v obnovitelných zdrojích energie, pokud už ropa nebude vydělávat tolik jako dřív.




Nejčtenější

Válka o prodavačky pokračuje. Nástupní mzda v Lidlu bude 28 tisíc

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Diskonty Lidl v Česku zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun, tedy o pětinu. V Praze a...

Soud dal řidiči německý plat, čeští dopravci se bojí růstu počtu žalob

Šofér kamionu Jiří Gabrhel

První český řidič kamionu vyhrál soud o to, že mu česká firma za řízení v Německu platila méně, než kolik je tamní...



Pět tisíc dolarů na ruku a sbohem. Amazon se zbavuje lidí bez motivace

Pracovníkům ve skladu Amazon se v USA důsledně říká „associates“, tedy...

Nestandardní cestou jde americký Amazon při propouštění zaměstnanců bez motivace. Svému personálu předložil „nabídku“,...

Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují

(Ilustrační snímek)

V Kauflandu na pražském Bohdalci je 25 pokladen, v posledních dnech je však běžné, že fungují jen čtyři. Nakupujících...

Nejmladší český miliardář začal ve skladu. Dnes ovládá zbrojařské impérium

Majitel Czechoslovak Group Michal Strnad.

Pětadvacetiletý Michal Strnad se po převodu stoprocentního podílu zbrojařsko-průmyslového holdingu Czechoslovak Group...

Další z rubriky

Státní kryptoměna petro má zachránit venezuelskou ekonomiku

Nicolas Maduro

Venezuela v úterý spustila předprodej vlastní kryptoměny petro, která je krytá ropou. V současnosti je k dispozici 82...

Indické banky tíží toxické půjčky i podvodné transakce

Protestující klienti State bank of India

Špatné úvěry byly v posledních letech byly spíš doménou jihoevropských zemí, teď se však přesouvá pozornost do Indie....

Bez práce a vyhlídky žádné. Bída je nejvíce cítit ve Venezuele

Venezuelská vláda nařídila snížit ceny některých druhů potravin, v Caracasu se...

Nejbídnějšími ekonomikami světa jsou Venezuela a Jihoafrická republika, naopak nejlépe jsou na tom Thajsko, Singapur či...

Najdete na iDNES.cz