O čtyři bankovky s portrétem Františka Palackého méně si „běžná“ (mediánová)...

O čtyři bankovky s portrétem Františka Palackého méně si „běžná“ (mediánová) žena v Česku měsíčně vydělá ve srovnání s mužským protějškem. | foto: Profimedia.cz

Ženám se v Česku nepřidává. Méně než muži berou i šéfky či programátorky

  • 93
Přestože stát sype miliardy ze svých i evropských peněz na smazání rozdílu v platech mužů a žen, léta se prakticky nic nezměnilo. Ženy vydělávají stále zhruba o pětinu méně než muži. Data ukazují, že na počátku své profesní kariéry jsou ženy na podobné mzdové úrovni jako muži, s postupem času se však rozdíly zvětšují.

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu za první čtvrtletí přinesli muži do rodinných rozpočtů o téměř čtyři a půl tisíce korun víc. Mediánová, tedy prostřední, mzda mužů činila 24 570 korun, zatímco u žen dosáhla 20 165 korun.

Nejvýraznější je přitom platová nerovnost podle pohlaví u řídících pracovníků. A to hlavně u těch s nejvyššími příjmy. „Zatímco pět procent nejlépe placených řídících pracovníků-mužů bere nejméně 179 347 korun, u pěti procent nejlépe odměňovaných manažerek je to pouze 113 578 korun,“ říká Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.

Přes sto tisíc korun hrubého měsíčně si vydělalo loni jen půl procenta žen a 1,8 procenta mužů. Vedle řídících pracovníků panují podle ČSÚ velké rozdíly také u specialistů či technických a odborných profesí. U běžných zaměstnanců nejsou genderové rozdíly tak patrné.

Srovnání mezd.

Ovšem až na výjimky – například z loňského průzkumu personální agentury Grafton Recruitment vyplynulo, že v sektoru informačních technologií berou muži na stejných pozicích až o polovinu víc než ženy.

Stejná studie také ukázala, že na počátku své profesní kariéry jsou ženy na podobné mzdové úrovni jako muži, s postupem času se však rozdíly zvětšují. A výsledek? Českou republiku podle údajů Eurostatu řadí mezi pětici členských zemí EU, kde panují nejvyšší rozdíly ve výši mezd mezi muži a ženami.

Pražská mzda klesla, ale jen na oko

Aktuální statistické údaje přitom ukazují, že se rozdíly v platech mezi jednotlivými skupinami v Česku spíše snižují. Vedle částečného stírání rozdílů mezi profesemi to platí například pro rozdíly v platech mezi jednotlivými kraji.

Průměrná mzda stoupla nejvýrazněji v Karlovarském kraji, kde jsou i přesto platy v celorepublikovém srovnání nejnižší. Průměrný plat na severozápadě Čech se jen lehce přehoupl přes 23 tisíc korun.

Vývoj mezd v krajích mezi lety 2011 až 2016.

A naopak v Praze, která se dlouhodobě a s vysokým odstupem drží na čele tabulky nejlépe vydělávajících krajů, dokonce klesla. Meziročně se snížila o 221 korun na průměrných 32 934 korun měsíčně, což při započtení inflace znamená pokles o 1,2 procenta.

O 1 119 více než loni. Češi berou průměrně 26 480 korun

Jde však spíše o statistickou hříčku. „Nejde o to, že by lidem v Praze začaly klesat mzdy. Ale s růstem ekonomiky se rychle zvyšuje zaměstnanost ve službách, kam lidé nastupují za podprůměrné mzdy. A to celopražský průměr stlačuje dolů,“ vysvětluje Holý.

Mzdy by se měly dostat přes 29 tisíc

Celostátní průměr nyní dosahuje 26 480 korun a podle analytiků by měl dál růst. „Za celý rok by měly nominální mzdy vzrůst o 3,9 procenta a na konci roku přesáhnout 29 tisíc korun,“ odhaduje ekonom Marek Dřímal z Komerční banky.

Může se hodit

Hledáte nové zaměstnání nebo naopak sháníte vhodné zaměstnance? Připojte se na portál jobDNES.cz.

„Zatímco při minulých recesích se růst mezd zastavil, nyní prožíváme období konjunktury a s ní spojené rekordní zaměstnanosti a nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Proto ta akcelerace mezd v privátní sféře,“ říká ekonom ČSOB Petr Dufek. Nejrychleji přitom nyní rostou nižší mzdy, zejména v sektoru ubytovacích služeb a restaurací. Za posledních pět let se zvedly o pětinu.

Průměrná mzda v Česku přepočtená podle parity kupní síly dosahuje 62 procent průměru Evropské unie. Podobně vysoké mzdy berou v Maďarsku či Estonsku. Na Slovensku a v Polsku se průměrná mzda pohybuje kolem 65 procent unijního průměru.