Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát nemá co mluvit do marží a dvojí kvality, říká šéf Hamé

  16:08aktualizováno  16:08
Výši přirážek a problém dvojí kvality má vyřešit trh a ne vláda, říká v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel potravinářské firmy Hamé Martin Štrupl. Hlavním problémem podle něj je, že podniky nemají kde brát lidi a nikdo jim v tom nepomáhá. Výrobce výživ řeší i mnohem banálnější problémy - třeba kde sehnat jablka?

Ředitel Hamé Martin Štrupl | foto: Yan Renelt, MAFRA

Společnost Hamé má deset závodů. Kromě sedmi v tuzemsku také po jednom na Slovensku, v Rumunsku a Rusku. V Česku je podle Martin Štrupla nejtěžší sehnat lidi a může za to i vládní politika. Rozpovídal se také o tom, proč firma zdražuje a jaký potenciál vidí v kojeneckých výživách a v prodejích na čínském internetu.

Rok a půl jste pod křídly norské skupiny Orkla. Změnila se firemní kultura nebo jen to, z jakého úhlu se majitelé dívají do excellových tabulek?
Firemní kultura se změnila. Bývalí vlastníci byli finanční investoři, kteří se o dění ve firmě tolik nestarali. Byla to role managementu. Nový vlastník, který je strategickým investorem, se zajímá i o jednotlivé oblasti jako jsou procesy, ale i o firemní kulturu.

Je nový majitel přísnější?
To bych neřekl. Bývalého majitele zajímal jen finanční výsledek. Teď je sdílení informací daleko širší. Stále si ale zakládáme na tom, že jsme česká firma. Sídlíme v Česku, daně odvádíme v naší zemi, naše výrobky vyvíjí čeští odborníci, firmu řídí kompletně český management.

Martin Štrupl (41)

Generálním ředitelem skupiny Hamé je od roku 2012. Do nejvyšší pozice se vypracoval z postu ředitele logistiky a distribuce. Do tradiční české potravinářské firmy nastoupil v roce 2004. Hamé exportuje výrobky do více než 40 států z celého světa. Loni se Hamé stalo součástí norské skupiny Orkla. Stejného vlastníka má i tuzemská Vitana. Štrupl vystudoval podnikovou ekonomiku, management a logistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Před nástupem do Hamé pracoval například ve společnosti Norske Skog.

Orkla má aktivity také ve Spojených státech. Je pro vás reálné vstoupit na tento trh?
Ani Orkla není v USA moc silná. Ve Spojených státech jsme se zkoušeli více prosadit zhruba před rokem a ještě dnes tam občas vyvezeme nějaké zboží. Vyhodnotili jsme to ale tak, že tam nebudeme ve větší míře pokračovat. Tento trh pro nás není otevřený a není moc reálné, abychom tam významně pronikli. Naše působení se tam v podstatě omezilo na etnické menšiny, což je oblast New Yorku a Chicaga. Dodáváme tam košer výrobky pro židovskou komunitu.

Nový vlastník investuje i do inovací v obalech. Dorazí do Kunovic v tomto směru nějaká revoluce?
Nespojoval bych to s novým vlastníkem. Vždycky jsme chtěli být lídry na trhu obalů a sami se snažíme zavádět některé inovace, ať už jde o moderní plastové obaly pro hotová jídla EasyCup nebo prémiové skleněné balení pro paštiky a pomazánky.

V minulých letech se vám výrazně dařilo. Jak to jde letos?
Měli jsme výborný loňský rok. Letos naše hlavní trhy Česko, Slovensko, Maďarsko a Rusko také rostou, nicméně významně se pro nás zhoršila nákladová struktura a zdražují nám vstupy.

Co konkrétně?
Některých druhů ovoce je nedostatek a zdražují. Třeba úroda švestek a jablek je letos mizerná. Není to už o ceně, ale je problém jablka vůbec sehnat. Je to důsledek mrazů nejen v České republice, jde o celosvětový problém. Výrazně podražilo i maso, mléčné výrobky a vejce, to všechno jsou pro nás důležité komodity. A samozřejmě zvyšují se mzdy.

Na druhou stranu zlevňuje cukr.
To je asi jediná položka. Je to ale takové umělé zlevnění, protože přestaly platit cukerné kvóty v Evropě.

Budete zdražovat?
Ano, musíme. Průběžně ceny upravujeme podle toho, jak se zvyšují jednotlivé nákladové položky. Neděláme to plošně ani skokově. Určitě masné výrobky a na řadu přijdou i ovocné výrobky.

Prodáváte od loňska také na obřím čínském e-shopu Alibaba. Jak vám to jde?
V Asii obecně je význam internetových obchodů v potravinářství vyšší než v Evropě nebo v ČR. Ale i tam je to stále minoritní distribuční kanál. Prodeje rostou, už to nejsou promile, ale jednotky procent. Na některé kategorie, jako jsou kojenecké výživy, je to velmi vhodný kanál. Prodáváme jich tam desítky tun ročně. Obecně v exportu jsou pro nás kojenecké výživy, u nichž je vyšší přidaná hodnota, klíčovou kategorií.

Hamé má v Rusku další dvojníky. Místní firmy kopírují vizuály paštik

Jedním z vašich hlavních trhů je Rusko. Jak tento byznys postihlo embargo a poté africký mor?
Rok 2015 byl zejména kvůli propadu rublu pro nás v Rusku nejhorší. Tržby i převážnou část nákladů máme v rublech a zisk konvertujeme do českých korun. Loňský rok byl velmi dobrý. A letošní sankce se nás tolik netýkají, protože 90 procent výroby máme v ruském závodě. Teď se snažíme prolomit zamezení dovozu vepřových výrobků na tamní trh kvůli prasečímu moru, protože naše výrobky jsou sterilované a tedy absolutně zdravotně nezávadné.

Máte problémy s nedostatkem lidí?
Velmi se s tím pereme. Nikdo nám v tom nepomáhá, zejména současná vláda a její předvolební kampaň jde významně proti průmyslu a byznysu, navíc z trhu dlouhodobě odsávala pracovní síly pro různé státní úřady. V zahraničí je situace na trhu práce lepší. Ani na Slovensku, kde se situace také zhoršila, to není tak kritické jako tady. Česká republika má asi největší nedostatek pracovních sil v celé Evropě.

Urychluje tato situace plány na automatizaci?
Ano, budeme automatizovat procesy. Přemýšlíme i o nějakém outsourcingu, jsou totiž věci, které se nám už nevyplatí vyrábět. Potravinářství jako celek vždy bylo tradičnější a méně automatizované odvětví než třeba automobilový průmysl. Potravináři byli zvyklí dělat desítky let výrobky dle stejných receptur, stejným tradičním způsobem s vysokým podílem manuální práce. Ta doba je ale pryč, zvyšující se konkurence v oblasti rychloobrátkového zboží a také akutní nedostatek pracovních sil nutí firmy reagovat. Hamé kvůli potřebě zvyšovat efektivitu a kapacitu výroby a také nahradit chybějící pracovní síly  výrazně investuje v posledních řekněme pěti letech do modernizace a automatizace prakticky ve všech svých závodech.

Jakou ruční práci stroje nahrazují?
Automatizujeme hlavně procesy, kde je velký podíl pracovní síly, například manipulace s paletami, s obaly, balení a distribuce, manipulace s výrobky a podobně. Zavádíme například automatizované vkládání skla na dvou linkách současně v závodě v Uherském Hradišti, nové plně automatizované linky na výrobu ovocno-zeleninových výrobků do plastových obalů v závodě v jihomoravském Podivíně.

Nejdete příliš cestou privátních značek. Bude to směr i do budoucna?
Snažíme se vyrábět hlavně naše značky. Máme i privátní značky, ale jejich podíl je velmi nízký, řekněme do 15 %. V tom se nic nezmění. Privátní značky budeme asi dělat i v budoucnu, protože například v západní Evropě nemáme tak silnou značku, Ale chceme se soustředit zejména na rozvoj a posilování vlastních značek, privátní značky jsou takovým doplněním.

Potraviny jsou letos velkým volebním tématem. Mezi sliby zaznívá i snížení DPH na potraviny. Zlevnily by výrobky Hamé?
Zažili jsme to v Rumunsku, kde vláda významně snížila DPH u potravin. Má to vlnovitý efekt. První reakce je pozitivní, pokud se nebavíme o poklesu daně o jedno nebo dvě procenta, protože v tom případě si zisk nechají obchodní řetězce a zboží nezlevní. Efekt má větší snížení DPH, například přesunem do nižších sazeb. V tom případě přijde vlna větších nákupů, z dlouhodobého hlediska se však na objemu prodaných potravin nic nemění.

Do volebních programů se dostala i dvojí kvalita potravin. Vyrábíte věci s rozdílným složením a kvalitou pro různé trhy?
Pro mě je to trochu zástupné předvolební téma, které se objevilo z nedostatku jiných témat. To, co vyrábí Hamé pod stejným názvem i obalem, je vždy stejné.

Hamé chce nakopnout prodeje v Rusku. Paštiky frčí hlavně na Sibiři

Měli by politici řešit takové věci jako obchodní marže nebo dvojí kvalitu potravin?
Myslím, že ne. Z dlouhodobého hlediska si to subjekty vyřeší samy. Podle mě je daleko větší problém, když třeba někteří dovozci ze zahraničí nedodržují českou legislativu a nebo neuvádějí pravdivé informace na etiketě třeba k podílu ovoce v daném výrobku.

Pokud jsou rybí prsty na Slovensku v rozdílném složení než pro rakouský trh. Vypadají stejně, ale mají méně masa. Může to být problém. Zabrání tomu ale zákon? Nezmění výrobci prostě obal a budou říkat, že jde o jiný výrobek?
O tom to je. Primárně jde o to, aby když je na obalu něco napsáno, aby to bylo i uvnitř. Pokud se to liší designem nebo popisem výrobku, pak je to opravdu jiný výrobek.

Poohlížíte se po firmě z mléčného segmentu, kterou byste koupili. Jak jste daleko?
Zatím v této kategorii nic nemáme a nemáme ani žádný cíl. Platí ale stále, že se neustále rozhlížíme, čím bychom doplnili naše portfolio, zejména na našich prioritních trzích. Máme v potravinářství velké know how, dokážeme vyvinout kvalitní výrobky v mnoha segmentech, ale někdy potřebujeme udělat i větší skok a tuto možnost nabízí právě akvizice.

Museli jste měnit receptury kvůli „pamlskové“ vyhlášce?
Receptury jsme kvůli vyhlášce neměnili, ale je to určitě podnět pro náš vývoj do budoucna. Již nyní ale máme v sortimentu výrobky, které se na tomto trhu uplatňují a požadavky vyhlášky bez problémů splňují, třeba ovocná pyré.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
České Tesco je v miliardové ztrátě. Vysvětluje to změnou účetní metodiky

Obchodní řetězec Tesco skončil svůj finanční rok v Česku se ztrátou téměř 1,1 miliardy korun. Společnost špatný výsledek vysvětluje změnou metodiky ocenění...  celý článek

Čtečky Scan&Shop spustila společnost Tesco v prodejně ve slovenské Trnavě.
Prodat domy a investovat do zákazníka. Tesco se mění, zatím prodělává

Po rekordním předminulém roce bylo loni Tesco opět ve ztrátě. Ta však není dílem špatného finančního zdraví, ale účetní magie v souvislosti s prodejem...  celý článek

To není pečené kuře, to je dort potažený marcipánem.
Koblihy, pečené kuře i zapomenuté klíče. Pražský startup sází na pohodlnost

Startup DoDo letos začal spolupracovat s fastfoodovým řetězcem KFC a povedlo se jim to, co nikomu předtím – rozvážet jídlo i s přípravou do 30 minut od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.