Pojištění schopnosti splácet je dnes velmi moderní a věřitelé při jeho sjednání současně s úvěrem dávají často slevu. Co si o něm myslíte?
Myšlenka to je dobrá, ale mám pochyby o praktickém přínosu. Lidé jsou k tomu pojištění mnohdy nuceni, je to pro ně ale okrajový produkt, který příliš nestudují a ani jim není vysvětlen. V případě neschopnosti splácet se pak lidé diví, že pojistka nejde uplatnit. Obecně mám za to, že je zde špatná práce věřitelů s dlužníky, kteří se dostali do problémů.
Není zvláštní, že pojištění často zajišťují pojišťovny ze stejné finanční skupiny, jako je banka?
Dle mého to je problém. Pojišťovny, u kterých to pojištění je, jsou většinou ve vlastnictví či spoluvlastnictví těch věřitelů, či jsou jinak propojeny. Když jsem věřitel, mám zájem na tom, abych dostal zaplacený svůj dluh. Jakmile věřitel vidí, že dlužník má problémy se splácením, tak by se měl začít zajímat, zjistit, proč to tak je a případně méně schopného spotřebitele vést za ruku tak, aby mohla být realizována ta pojistka.
Klient se nedostane do problémů a věřitel dostane peníze. Pojišťovna na tom tratí. Jenže když věřitel vlastní tu pojišťovnu, nebo tam má majetkovou účast? Tak pak bych byl sám proti sobě, kdyby se pojistka realizovala, protože bych sice netratil jako věřitel, ale tratil bych jako pojišťovna. Lepší pro věřitele, který vlastní pojišťovnu, tedy je, když prostě do toho nechá dlužníka spadnout.
Jak pracují úvěrové společnosti a banky s neplatiči, kteří jsou pojištěni u jejich pojišťovny?
Popravdě, já moc nevím o lidech, které by to pojištění zachránilo. Ale vím, že jsou lidé, kteří se divili, že když neměli na splátky úvěru, že jim zaniklo i to pojištění.
Jak to myslíte?
Pojištění se většinou platí měsíčně a je součástí splátky. To znamená, že když nezaplatím splátku úvěru, nezaplatím tím vlastně ani pojištění, pojištění tedy zanikne a najednou nejsem pojištěný. Pojistnou událostí totiž není ta neschopnost splácet, ale ta ztráta zaměstnání, pracovní neschopnost. Tedy člověk to musí začít řešit ještě předtím, než mu dojdou peníze, což je pro mnohé už dost obtížné. Zde je obrovský prostor pro zlepšení systému a chování věřitelů.
Prvně by pojištění nemělo zanikat tak jednoduše, mělo by být předplacené na více než měsíc dopředu, aby při nezaplacení splátky mohl reagovat jak dlužník, tak hlavně věřitel. To je druhý bod, kde je možné zlepšení. Věřitelé by měli s dlužníky více pracovat a informovat je o tom, že je zde pojištění a pomoci jim s uplatněním této pojistky, nikoliv jen zasílat upomínky a hrozit soudním vymáháním. Jsou to lidé v tíživé situaci a potřebují pomoc a provést složitým procesem. Mělo by to být ostatně v zájmu věřitelů samotných, pokud nejsou ve střetu zájmů se svou pojišťovnou.
