Místo dalších čtyř Ukrajinců radši jednoho robota ze Švýcarska, radí ekonom

  10:00aktualizováno  10:00
Nepotřebujeme další desetitisíce pracovníků, jejichž činnost vykazuje nízkou přidanou hodnotu. Je třeba dostat českou ekonomiku na vyšší vývojový stupeň. Obsluha robota, to už je kvalifikovaná pracovní síla. Místo čtyř pracovníků s nízkou přidanou hodnotu budeme mít jednoho s vysokou, míní Lukáš Kovanda, hlavní analytik společnosti Cyrrus.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. | foto: archiv Lukáše Kovandy

Proč v Česku chybí kvalifikovaná pracovní síla?
Přecenili jsme budoucnost. Podcenili jsme naopak to, na čem česká ekonomika stojí. V 90. letech a snad až do poloviny minulého desetiletí jsme fantazírovali, že se znalostní ekonomikou a ekonomikou služeb staneme vlastně „jen tak,“ aniž bychom vytvořili podmínky pro nutnou související strukturální proměnu české ekonomiky. Pobídkami, které mimochodem konkurenčně znevýhodňovaly české malé a střední podniky, jsme zatím do země lákali ze zahraničí jen montovny a sklady. A současně jsme vychovávali další a další právníky, sociology, kulturní antropology či teology.

Česko je montovna. Mohou za to pobídky Zemanovy vlády, říká ekonom

Takže jsme stále jednou velkou montovnou?
Ano a skladištěm Evropy a subdodavatelskou ekonomikou Německa. Průmysl naráží na bariéru nedostatku vhodné pracovní síly, ale zato máme v mezinárodním kontextu třeba velice vysoký podíl advokátů v přepočtu na obyvatele. Sociologové, antropologové či teologové zase pochopitelně při svém počtu nenacházejí uplatnění v oboru, který vystudovali, takže se zhusta uchylují do státní sféry. Tam dále zatěžují státní kasu a vymýšlejí další regulace, aby své práci dali vůbec nějaké opodstatnění, přičemž tyto regulace dále zatěžují malé a střední podniky, skutečný motor ekonomiky. Přebujelá administrativa a byrokracie je proto stále zásadnější překážkou dalšího růstu české ekonomiky. A také neefektivita státní správy. Není se co divit, když třeba o přidělování peněz z fondů EU spolurozhoduje na příslušném ministerstvu vystudovaný teolog.

Co to znamená pro firmy, že nemůžou najít ty správné lidi?
Náklady navíc. Musí platit lidi, i když je třeba zrovna nevyužívají, protože nemají právě zakázku. Dříve by je propustili, dnes si to nedovolí, protože se obávají, že už by nikoho dalšího nenašly, až zase zakázku získají. Pánem pracovního trhu je prostě nyní zaměstnanec – a odborář –, zatímco zaměstnavatel musí „tancovat jako psíček“. Ve druhém kvartálu rostly vyplácené mzdy v české podnikové a firemní sféře třetím nejrychlejším meziročním tempem v EU, zhruba čtyřikrát rychleji, než kolik činil jejich průměrný vzestup v EU. Hamižné odbory tedy překrucují skutečnost, když tvrdí, že soukromý sektor přidává málo. Další krizi už těžko přivodí hamižní bankéři, jak se říká o krizi roku 2008. Mnohem spíše ji přivodí hamižní odboráři.

Nejsme montovna, ale stáváme se skladištěm Evropy, říká exministr Grégr

Jaký má tento nedostatek vliv na trh práce? Zvyšuje se třeba zastoupení cizinců?
To do značné míry naráží na poměrně striktní českou politiku v oblasti přijímání a zaměstnávání cizinců. Ta má ale své opodstatnění a dlouhodobě se ukáže jako rozumná. Nepotřebujeme další desetitisíce, nebo dokonce statisíce pracovníků třeba z Ukrajiny, jejichž činnost obvykle vykazuje jen nízkou přidanou hodnotu. Je třeba místo toho dostat českou ekonomiku na vyšší vývojový stupeň. Jinými slovy, firma místo přijetí čtyř dalších Ukrajinců musí pořídit robota ze Švýcarska. Obsluha robota, to už je kvalifikovaná pracovní síla. Místo čtyř pracovníků s nízkou přidanou hodnotu budeme mít jednoho s vysokou.

Vzroste ale nezaměstnanost…
To je nutnou a ideálně jen přechodnou daní za to, že se ekonomicky dostaneme na vyšší vývojový stupeň – pak poroste naše životní úroveň a budeme dohánět západní část EU rychleji. Potřebujeme k tomu ale silnou korunu, která toho švýcarského robota učiní dostupnějším. Intervence ČNB se stále zřetelněji ukazují jako fatální omyl, jenž na další více než tři roky zakonzervoval ČR jako sklad a montovnu. Guvernér ČNB Rusnok přitom po ukončení intervence ještě volal po tom, abychom mohutně přijímali právě třeba Ukrajince. Tím bychom v konzervaci jen pokračovali.

Chybí nám odvaha. Kdo neriskuje, nebohatne. Musíme to risknout a vyřešit současnou situaci zvýšením produktivity a švýcarskými roboty, ne dalšími Ukrajinci. Ti se nakonec stejně stanou zátěží pro náš sociální systém, až jejich práci definitivně zastane robot. Pak budeme řešit otázku, co s nimi. Jako ji řešilo západní Německo, když v 70. a 80. letech zjistilo, že už nepotřebuje Turky, kteří do země hlavně v 60. letech proudili jako gastarbeiteři, aby pomáhali tvořit poválečný „německý ekonomický zázrak“. Kancléř Kohl se jich chtěl počátkem 80. let zbavit. Nabízel jim na tu dobu slušné peníze za to, když se vrátí zpět do Turecka. Drtivá většina už ale v SRN zůstala.

Jak nedostatek správných lidí dopadá na naši konkurenceschopnost?
Ke zvýšení konkurenceschopnosti potřebujeme silnější korunu, více hi-tech průmyslu, více služeb, méně dotací, méně přerozdělování, méně byrokratické a administrativní zátěže. Když propustíme úředníky, budeme moci snížit podnikům a firmám třeba zaměstnavatelské sociální odvody nebo jiné daně a ty hned budou mít na to, aby pořídily kvalitní technologie ze západu – a k nim kvalifikovanou pracovní sílu. Pak budeme opravdu konkurenceschopní a naše životní úroveň rapidně poroste. Máme na to.

Roboti vykonávají některé činnosti efektivněji než lidé. Souhlasíte, aby na takových pozicích stroje nahradily člověka?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 6. října 2017. Anketa je uzavřena.

Ano 3192
Ne 179
Autor:


Nejčtenější

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...

Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...



Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...

Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Další z rubriky

Dálniční známky jdou dobře na odbyt. Stát loni vybral pět miliard korun

Letní silniční provoz na dálnici ve Slovinsku. Ilustrační snímek

Zájem o dálniční známky v Česku stále roste. Stát loni za jejich prodej získal více než pět miliard korun, což bylo o...

Zoo inovují a trhají rekordy v návštěvnosti. Letos jim ale chybělo seno

Safari camp v ZOO Dvůr Králové

Loni přišlo do šestnácti českých zoo přes šest milionů návštěvníků a letos možná padne rekord. Zároveň se ale...

Otevírací doba obchodů o svátcích 28. října a 17. listopadu

Ilustrační snímek

Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě nařizuje, že obchody s plochou nad 200 m² musí mít zavřeno...



Najdete na iDNES.cz