Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze

Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Vše je o ceně. Potraviny jsou vesměs nezávadné, hodnotí expertka

  • 343
Problémy s dvojí kvalitou potravin jsou trochu hysterií, myslí si vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Jana Hajšlová. V on-line rozhovoru na iDNES.cz řekla, že firmy vesměs dodržují to nejdůležitější, tedy zdravotní nezávadnost. Kvalita je podle ní především o ceně.

Podle Jany Hajšlové je sporné bavit se o kvalitě potravin. „Sám pojem kvalita je diskutabilní. Pro řadu aspektů jako je mikrobiologická a chemická bezpečnost, tedy zdravotní nezávadnost společná legislativa nekompromisně platí,“ uvedla profesorka. Mnohem obtížnější je podle ní definovat kvalitu pokud jde o skladbu a recepturu výrobku.

Je také přesvědčena o tom, že ve většině případů rozdíl mezi kvalitou zahraničních potravin neexistuje.

„Pokud by se dané výrobky hodnotily bez obalu, posuzovatel například senzorických parametrů by nemusel zahraniční výrobky upřednostnit, jak jsme toho byli svědky,“ řekla. Za rozdíly podle ní odpovídají také dovozci, kteří volí levnější produkty.

Vysoká škola chemicko-technologická z iniciativy europoslankyně Olgy Sehnalové v roce 2015 provedla srovnávací test českých a německých potravin. Výsledek rozpoutal diskusi, která nyní začíná více rezonovat i v Bruselu (více zde). Zhruba třetina z 24 testovaných potravin ve stejném obalu a od stejného výrobce se totiž lišila složením i chutí.

Jana Hajšlová z VŠCHT odpovídala ZDE

Několik příkladů: dánský luncheon meat Tulip pro německý trh obsahoval maso, verze pro Česko jen separát; káva Jacobs Kronung pro německý trh měla více kofeinu a v neposlední řadě česká Rama a jogurt Activia obsahovaly méně procent tuku než verze pro Německo.

Podobné výsledky přinesl i aktuální srovnávací test slovenských a rakouských potravin z letošního roku. Největší rozdíl byl v rybích prstech Iglo, které Rakušané kupují s vyšším podílem masa.

Výrobci rozdíly většinou zdůvodňují použitím jiných technologií nebo rozdílnými chuťovými preferencemi v různých zemích. Na druhou stranu může být také praxe výsledkem snahy zlevnit potraviny na trzích s nižší kupní silou.