Téma číslo jedna jsou nové kontrolní pásky na lahve. Je vůbec ochrana páskami dostatečná?
Jsou úvahy, že by se do budoucna každá lahev značila unikátním kódem, že by měla rodný list nesmazatelně vyznačený přímo na lahvi. Aktuálně o zavedení kódů jednáme s výrobci cigaret, konkrétně o systému Codentify. Jeho zástupci zmínili, že by se dal využít i na lihoviny.
Naděžda SlavíkováZástupkyně ředitelky Odboru spotřebních daní Celní správy ČR. Po škole začínala na generálním ředitelství Konzerváren a lihovarů, od roku 1999 pracuje na celní správě, kde začínala v laboratoři. Od roku 2004 se zabývá spotřební daní. Celníci kontrolují 370 subjektů povinných ke spotřební dani z lihu, jsou mezi nimi například daňové sklady či distribuční sklady obchodníků. Sledovat musí také 550 registrovaných pěstitelských pálenic. |
V čem bude nový kolek kromě červeného písma a nápisu "nový" odlišný a bezpečnější než ty staré?
Dělá se to kvůli vizuálnímu odlišení nových lahví a proto, že to muselo být rychle. Bez ohledu na aféru se nicméně už půl roku připravuje nový vzor pásky. Měl by mít víc ochranných prvků, aby se zkomplikovalo padělání, a měl se zavést od Nového roku. Teď se to asi bude řešit úplně jinak.
Jak moc se pásky padělají a jak moc se zneužívají ty originální?
Zneužívá se jich méně než procento. Jak vyplývá z našich statistik, letos se jich v prvních osmi měsících roku ztrácelo, případně opakovaně používalo výrazně víc.
Pozná zákazník padělanou pásku?
Dobře padělanou pásku na 90 procent nepozná, i hologram se dá padělat docela dobře. Poznat to máme problém i my.
Jaký význam má tedy dávat na lahve téměř stejné pásky, když je spotřebitel stejně není schopen poznat od padělků?
Je to jeden z prvních kroků k nápravě. Největší problém s metylalkoholem byl nicméně u lahví zcela bez kolků. Kolek rozhodně nezaručí, že kvalita tekutiny uvnitř lahve je správná. Celní správa, která pásky spravuje, není zodpovědná za obsah lahve. To náleží kompetenci někoho jiného.
Ale lidé to tak vnímají, neporušený kolek rovná se bezpečná lahev.
Rádi bychom, kdyby to tak nevnímali. Je to pouze kontrolní mechanismus pro spotřební daň.
A neměla by se tedy jednotlivá ministerstva, která za alkohol odpovídají, tedy zemědělství, zdravotnictví, průmyslu a financí, domluvit na společném certifikátu pro lahve?
Stát nemůže ručit za výrobce.
Co se stane výrobci, který zašantročil kontrolní pásky? Ty mají hodnotu 40 haléřů za kus a prodávají se pod rukou od legálních výrobců k nelegálním.
Jsou pokuty, dochází i k odnětí povolení k provozování daňového skladu. Zpravidla jde o výrobce, kteří mají prohřešků proti zákonu víc, například nedodržují platební morálku. Celní úřady dělají pravidelné inventury u výrobců jednou do roka na to, jestli si vedou správně evidenci kontrolních pásek. Staré nepoužité pásky musí po nějaké době vrátit a objednat si jiné s novými kódy.
Zveřejňujete černou listinu notorických "ztrácečů" pásek?
Při kontrolách využíváme databázi pásek, které byly identifikovány jako zneužité a jako padělky či opakovaně používané. Podle čísla pásky jsme schopni poznat, komu byla vydána. S výrobcem pak vedeme řízení a podle zákona o značení lihovin i správní řízení. Jejich jména se však běžně nezveřejňují.
Už jste v minulosti museli veřejnost varovat před nebezpečnými lihovinami?
Ne, neobjevili jsme lihoviny nebezpečné do té míry, aby došlo k ohrožení zdraví občanů. Odhalili jsme vzorky s podezřením, že mohl být použit denaturovaný líh. S tím záměrem se dělalo několik celoplošných akcí, otvíraly se stovky lahví. Nikdy ale nebyly zdravotně závadné, spíš ukazovaly na to, že líh byl nezdaněný. Doměřili jsme daň a provozovatele zevrubně zkontrolovali. Ve většině případů už dnes nevyrábí.
