Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miliardář Tomek: Zeman našemu byznysu v zahraničí nepomáhá, ale škodí

  15:52aktualizováno  15:52
Ondřej Tomek se proslavil jako zakladatel portálu Centrum.cz. Velmi zajímavá je i jeho další historie. Peníze utržené za prodej své první firmy se mu totiž povedlo investicemi do akcií velmi dobře rozmnožit. Pokračuje v tom doteď, jak sám ale říká, nejvíc času ho stojí jeho další investorská vášeň - start-upy.

Investor Ondřej Tomek se na rozhovor pro iDNES.cz oblékl do trička, kterým dal najevo, jak vnímá současnou politickou reprezentaci. | foto:  František Vlček, MAFRA

Tomek rozhovory moc rád nedává. I tentokrát měl svoje podmínky. Nechtěl už rozebírat konec serveru Motejlek.com (psali jsme zde). A nechtěl se fotit. To první dodržel, ke druhému nakonec svolil.

A překvapil. „Když už se mám fotit, tak jsem se na to připravil,“ zahlásil při příchodu. Rozepnul si košili, pod kterou měl červené tričko. Co na něm bylo napsané, je vidět na fotografii. Tomek tím tak zcela překopal námi zamýšlený začátek rozhovoru.

Tak tedy: Proč „Stop Zemane“?
Vadí mi co se tu odehrává v posledních třech letech. Moje kamarádky zakrývají dětem oči, když vidí Zemana v televizi. Jeho chování je hodně nedůstojné pro nás všechny. Pro nás, kteří podnikáme v zahraničí opravdu silně. Zeman nás vrací myšlením zpátky skoro do totality. Lži, urážky, řiťolezectví. Je to neomalený hulvát.

Sám Miloš Zeman si ale už od 90. let zakládá na své ekonomické diplomacii. Část byznysmenů tak třeba jeho aktuální obchody s Čínou hájí, pro jiné to je kvůli povaze tamního režimu problém. Kam se řadíte vy?
V Česku je považováno za velký byznys uhlí nebo půjčky, prostě věci z 19. století, které jsou ještě často spojovány s postprivatizační epochou. Nám, kdo děláme trochu jiný byznys, ale Zemanův postoj ubližuje. Pokud bychom chtěli podnikat v Číně, tak to musíme dělat s hrdostí a ne s tím, že obchodnímu partnerovi lížete zadnici. Zjednodušeně řečeno, nikdo si od nás produkt nekoupí ze soucitu k naší slabosti, ale jen proto, že je nejlepší. Kvalitní ekonomická diplomacie podle mě vypadá úplně jinak. Nepotlačuje zájmy vlastních lidí, nepotlačuje demonstrace proti názoru někoho jiného, má být svobodná na úrovni demokratického i svobodného myšleni. To co předvádí ty loutky na hradě, je k pláči. Skupina ubožáků kazí náladu všem lidem a navíc byznys poctivým podnikatelům.

Ondřej Tomek

Dnes dvaačtyřicetiletý Tomek se do dějin českého internetu zapsal jako spoluzakladatel skupiny Centrum. cz. Poté, co ho s kolegou Oldřichem Bajerem v roce 2007 prodal, se vrhl na investování.

Na americké burze od té doby své jmění zněkolikanásobil. Kromě globálních technologických firem investuje i do těch tuzemských. Měl podíl v Mall.cz.

Nyní spoluvlastní start-upy Kiwi.com, Safetica, Coober, Shoptet Exclusive Tours, LidskáSíla.cz a Audioteka.

Časopis Forbes letos odhadl Tomkův majetek na 5,5 miliardy korun.

Jiní “kolegové” miliardáři to ale nejspíš kvitují. Oficiální akce i návštěvě čínského prezidenta v Praze se třeba zúčastnil i Petr Kellner, který se jinak na veřejnosti ukazuje velmi málo.
Nevím, jaké kolegy miliardáře máte zrovna na mysli, ale ano někteří lidé z „privatizační éry” jsou obchodně závislí na regulaci a politickém rozhodování. Dělají v zásadě politický byznys. Ani nejde o to, kdo firmu řídí, ale jestli má firma monopol a dobré politické prostředí, aby přežívala.

Nechci a nebudu nijak komentovat PPF, jen říkám, že to, co provádí Zeman, se ekonomickou diplomacií nazývat nedá. Je to řiťolezectví a ukazuje to, že se za posledních 25 let nic v jeho vnímání světa nezměnilo. Zamrzl, podle mě, myšlením v sedmdesátých letech. Občas od někoho slýchám, že je chytrý, ale podle mě není, soudě dle jeho vyjadřování. Když se podíváte na vládní delegaci slovenského prezidenta Kisky, tak ta je tvořená z půlky lidmi z „toho co nazýváte velkým businessem” a z poloviny lidmi z mladých, moderních firem, včetně start-upů. Mému byznysu prezident Zeman v zahraničí nepomáhá, ale ubližuje. A podívate-li se na fotografie prezidentské podnikatelské delegace v zahraničí, vidíte rok 1960 možná 1970. Rozhodně ne 21. století.

Konkrétně vy máte třeba do Číny reálně namířeno?
Zatím ne. Dělám softwarový byznys a když vstupujete do Číny, nutí vás odevzdat zdrojové kódy. Je nám jasné, že bychom o ně přišli. S tím nám Zeman nijak nepomůže. Vlastně si myslím, že ani neví, co to software je. Znám několik lidí, kteří nějaký software vymysleli, ještě to skoro ani nevypustili na trh, ale už to bylo zkopírované. Je nám úplně jasné, že dělat byznys v Číně je těžké, pokud nechceme riskovat to, že nás za rok dohoní náš vlastní software, který bude možná trochu levnější, trochu horší, ale začne se prodávat na trzích, kde dnes působíme. Vyhledávač letenek Kiwi trochu tuším prodává v Číně, v případě bezpečnostního software Safetica jsme ustoupili, protože zdrojové kódy odevzdat nechceme. Moc nás to netíží, máme spoustu práce v USA a západní Evropě.

Vraťme se ještě k rozdělení na technologické a „tradiční” firmy. Vnímáte v Česku velký generační rozdíl mezi vrcholnou politickou reprezentací a generací podnikatelů jako jste vy, zakladatelé antivirových firem nebo další internetoví byznysmeni? Jinde ve světě jsou v centru dění právě internetové byznysy - koneckonců nejhodnotnějšími firmami světa je nyní pětice technologických společností z USA.
Technologické firmy nejsou lídry jen v USA, ale třeba i v komunistické Číně. Paradoxně se staly dvě věci. Jednu dobu - po kuponové privatizaci - mělo Česko největší počet akcionářů na počet obyvatel. A zároveň mělo a má jednu z nejhorších burz cenných papírů. Myslím, že důvod je ten, že právě lidé jako třeba Zeman, kteří dříve byli u moci, vůbec nechápou, jakou významnou roli má burza v cyklu tržní ekonomiky.

„Burza je geniální nástroj, výrazně ovlivňuje myšlení začínajících podnikatelů.“

Jakou roli má burza podle vás?
Výrazný právě na inovační ekonomiku. Ta je postavena na znalostech lidí, kteří v záloze nemají budovy, domy, které mohou dát do zástavy bance, ale mají nápad do kterého někdo chce investovat peníze za akcie té firmy. Inovační ekonomika je závislá na tom, že nabízíte kapitál na trhu. Někdo vám za něj dá peníze, protože vám věří a očekává, že za nějaký čas na tom peníze zpět zase vydělá. Burza je geniální nástroj, výrazně ovlivňuje myšlení začínajících podnikatelů. Umožní vám to své kolegy v práci motivovat například rozdělením akcií mezi ně, a udělat tak ze svých spolupracovníků spolupodnikatele. Burza také výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že úspěšný podnik, ponechá své sídlo ve státě, kde má na burze akcie. Pro Česko by to tak znamenalo, že nebude úspěšné firmy tolik ztrácet jejich odchodem do zahraničí, či tím, že se prostě zbytečně brzy prodají zahraničním vlastníkům.

Má opravdu burza takovou moc?
Roztáčí kola ekonomiky. Hlavní sídla firem pronajímají větší kanceláře, platí dražší lidi, podporují neziskové organizace, mají peníze na hezkou architekturu a tak dále. Prostě a jednoduše snižují provinčnost. Pokud jsou mimo Česko, tak se toto děje mimo. A to je velká škoda. Ukazuje to na staromódnost politických elit, protože s tím vůbec nic nejen že nedělají, ale když se s nimi bavím, vidím že tomu vůbec nerozumí. Vůbec to nechápou. To mě děsí. Vemte si že z daní platíme školství, které produkuje skvělé techniky. Skupina studentů vystudovaná za peníze z našich daní si založí firmu a té se začne dařit. Když překoná všechny porodní těžkosti a začíná být úspěšná, tak přijde konkurent, či prostě firma s lepším přístupem ke kapitálu a tuhle firmu koupí. A místo toho, abychom tady měli centrálu úspěšné firmy, máme tady v nejlepším případě vnitrofiremní oddělení firmy ze zahraničí. A všechny terciální výhody pramenící z toho že je tady sídlo úspěšné firmy, jsou pryč. A jen kvůli tomu, že neumožňujeme našim firmám alespoň stejný přístup ke kapitálu jako má jejich konkurence. Končíme na začátku, zbytečně. Je to škoda.

I v Silicon Valley se ale objevují názory, že burza technologické firmy brzdí. Kvartál co kvartál musí ukazovat akcionářům lepší výsledky místo toho, aby si vytyčily dlouhodobější cíle.eba Dell se už z burzy stáhnul.
Ano, ale proto, že Dell firmu potřeboval celou restrukturalizovat, jinými slovy byla v takových problémech, že na burzu v té době vlastně ani neměla, burza tu firmu tížila. Burza chce zdravé společnosti. Nic není černobílé, burza má své výhody a nevýhody tak jako všechno na světě. Chcete-li, aby vznikaly komerční produkty a úspěšné firmy, z čehož potom na daních a terciálních benefitech vydělá i stát, tak burzu potřebujete. Ale ano burza není pro všechny, někomu pomůže, jinému může i uškodit. Není-li však vůbec pro nikoho, tak je to stav který škodí. Vidím, jak to mají mnohem snadnější například firmy v Polsku, kde burza dlouho fungovala a funguje lépe než Česká, i když má dnes, díky politické situaci, už také své handicapy.

Chtěl byste s vašimi firmami - třeba s Kiwi a Safeticou - vstoupit na pražskou burzu?
Rád bych. Na druhou stranu, musí to mít pro firmy ekonomické parametry. Já jsem se s vedením pražské burzy několikrát setkal a nikdy jsme se k ničemu nedostali. Upřímně: diskuse nikam nevedla, skončili jsme ve slepé uličce a odcházel jsem s pocitem, že o to ani není moc velký zájem.

„ Doba privatizací skončila, jestli chtějí více titulů, musí se přeci stát atraktivními pro mladé, nově založené společnosti.“

Proč?
Přemýšlel jsem o co pražské burze vlastně jde. Doba privatizací skončila, jestli chtějí více titulů, musí se přeci stát atraktivními pro mladé, nově založené společnosti. Věřím, že investorů, kteří by si na české burze rádi koupili akcie zdravé české společnosti, je tady hodně a volných peněz je více než dost. Problém si pro sebe vyhodnocuji tedy jako zvláštní, pro mě nepochopitelné, paradigma uvažování.

Co vlastně říkáte tomu, že k vašim dvěma největším tuzemským investicím se nyní také dostali podnikatelé - jak vy říkáte - z byznysů z devatenáctého století? Ať už to je Zdeněk Bakala vlastnící vámi založené Centrum, tak PPF a Daniel Křetínský u Mall.cz?
S Centrem nemám nic společného od roku 2007 a s Mallem od roku 2012. Lidé o kterých mluvíte vstoupili do těchto firem dávno potom, co já už své podíly prodal. Nikdy jsem s nimi nepodnikal. A to nemyslím, v žádné ani pozitivní ani negativní konotaci. Nicméně, pokud mám odpovědět v obecné rovině, jsem osobně vděčný za každou korunu, která směřuje do českých technologických firem. Jako Češi jsme v tom dobří, v určitých oborech patříme mezi nejlepší na světě. Čím více peněz tam bude směřovat, tím silnější české technologické firmy budou. Mám tu branži a lidi v ní moc rád, přeji všem zakladatelům firem ať si mohou svobodně vybrat čí peníze použijí na rozvoj svého podnikání. Je to jejich volba.

Investoval byste dnes vy osobně do projektu velkého e-shopu jako je Mall?
Neinvestoval. Měl jsem prodej Mallu na stole před tím, než byl nyní znovu koupen českými investory, ale nešel jsem do toho. Pro mě už je tento typ e-commerce vlastně starý, jsem investor investující do technologicky nových oborů.

„Měl jsem prodej Mallu na stole před tím, než byl nyní znovu koupen českými investory, ale nešel jsem do toho.“

Tak tedy pojďme k vašim současným start-upům. Zainvestováno máte hned v několika, jak se jim nyní daří?
Měli jsme výborný rok. Hodně dobrý pocit mám ze Shoptet.cz, který roste o sto procent ročně, Mirek Uďan se svým týmem tam odvádí skvělou práci. Exclusive Tours se stal definitivně jedničkou ve své kategorii. Safetica Technologies se dostala do finále soutěže Security magazine, což je ikona pro celý bezpečnostní byznys. Safetica měla vůbec velmi úspěšný vstup na americký trh, nečekali jsme, že to půjde tak rychle. Skoro osm let vývoje, tvrdé práce nám teď umožňuje vyhrávat tendry pro kyberbezpečnost doma, v USA i západní Evropě. A pořád jsme ryze česká firma, na což jsme hrdí. Když totiž v USA řeknete, že jste kyberbezpečnostní firma z Česka, tak budíte respekt. A nikdo nemusí Američanům lézt do zadnice, jako náš Hrad Rusku a Číně.

Nedávno jste oznámil investici do projektu Lidská síla. Služba koordinující uklízečky domácností mi ve vašem portfoliu připadá zvláštní.
Jsem technologický investor, ale to neznamená, že vstoupím jen do firem, které na první pohled vypadají jako čisté technologie. To je případ LidskáSíla.cz. Díky technologiím se snaží zlepšit úklidové služby, které jsou tu už stovky let. Snaží se je zpřístupnit skoro všem. Když se podíváte na nákladovou strukturu firmy, tak dominantní položka je vývoj. Aplikace algoritmu na vypočítávání dynamické cenotvorby, aplikace, které dámám pomáhají na cestě k zákazníkovi, aplikace pro klienty. Druhá důležitá věc je, že se mi líbil tým lidí, který tam je.

Jak spolupráce vznikla?
Zakladatel Robert Vojáček se mnou byl v kontaktu rok a půl, při každém investičním kole, které dělali, v podstatě celou dobu, co jsou na trhu. Když mě poprvé kontaktoval, odpověděl jsem mu, že ještě nemají parametry na to, aby nás zajímali. Podruhé, když jsme spolu mluvili po telefonu, jsem mu řekl to samé. Nádherné ale na Robertovi bylo to, že pokaždé, když jsme byli v kontaktu, mi poslal byznysplán a já díky tomu, že jsem ho rok a půl odmítal, viděl, že plány přeplnil. Asi napotřetí mě začal zajímat svojí urputností, ale i tím, jak měl přečtený a znal celý trh investorů v Česku. Věděl přesně co chce.

Jak to myslíte?
Je vidět, že chápe, že pro něho investor může být pomocník nebo zkáza. Je to stejné, jako když se ženíte. Můžete si vzít někoho, kdo vás udělá totálně šťastným, nebo vám ze života udělá peklo. Je to o chemii mezi investorem a zakladatelem. Přesvědčil nás taky tím, že má technologie, díky kterým může být služba kvalitní a přinášet v budoucnu opravdu velkou výhodu zákazníkům. V týmu je velký entuziasmus, chtějí za rok pracovat až tuším se třemi tisíci dam, které budou uklízet domovy zákazníků. To už musíte mít procesy opravdu dokonale zajištěné po všech stránkách.

„Já s Martinem Romanem v Kiwi.com nemám nic společného a Kiwi.com jako takové prakticky také ne.“

V dalším vašem start-upu - Kiwi.com - je s vámi jako spoluakcionářem Martin Roman, tedy člověk, který je symbolem podnikání v regulovaném byznysu v přízni politiků. To vám nevadí?
Já s Martinem Romanem v Kiwi.com nemám nic společného a Kiwi.com jako takové prakticky také ne. Jedním z investorů do Kiwi.com je společnost Touzimsky Airlines, s.r.o. Martin Roman, z informací které jsem já obdržel, koupil minoritní podíl ve společnosti Touzimsky Airlines dlouho poté, co já investoval do tehdejšího Skypickeru jako fyzická osoba. Pokud mám tedy informace správné, pan Roman vlastní podíl ve společnosti, která vlastní podíl v Kiwi.com. Chod firmy přímo nijak neovlivňuje. To je tak vše co k tomu mohu říci. Kiwi se mi prostě líbilo jako projekt a zakladatel Oliver Dlouhý s výkonnou šéfkou Lucií Brešovou dokázali jednoduše představit vizi, a věděli přesně co chtějí dokázat. A při ohlédnutí zpět, se to tak i stalo.

Co vás konkrétně zaujalo, než jste investoval?
Líbilo se mi, že do byznysu s prodejem letenek - který je taky vlastně velmi starý - vstoupili s technologií, která ho mění výborně ve prospěch zákazníků. Líbilo se mi, že je to česká firma z Brna. Protože já investuji z principu hlavně do českých firem. Jinak to, co se daří v Jihomoravském inovačním centru, je opravdu epochální. Je to jeden z velkých úspěchů, který se tady za posledních 15 let podařil. A Kiwi mi dělá radost. Má před sebou ještě opravdu velké výzvy, a věřím, že skvělou budoucnost. Vyrostlo za rok tuším z dvou set lidí na osm set. Je tam skvělá, opravdu, mezinárodní atmosféra. Zkrátka další úspěch z Brna.

Máte zainvestováno v osmi firmách. Jak se vám daří dělit pozornost a energii mezi všechny své venture kapitálové investice?
Nejsem na to sám, mám na to Braňa Gordana, který mi kromě šéfování start-upu Coober pomáhá s investicemi. Probíhá to tak, že na začátku si s lidmi nastavím vztah. Tvrdím, že chytrý zakladatel si cestu k cíli vždy najde. Nevěřím, že by mu měl někdo pomáhat se základním rozhodováním. Ale můžu mu pomoci se zprostředkováním zkušeností, které oni mít v té době ještě nemohou. Takže spíš nechávám na nich, s čím se na mě obrátí. Proto je i reporting poměrně jednoduchý. Snažím se vytvořit ten vztah tak, že se mnou ty věci konzultovat chtějí.

Například v LidskáSíla.cz se nyní potkáváme na čtrnáctidenní bázi, kdy budeme řešit konkrétní témata. Každá firma po investici ve výši nad milion dolarů potřebuje zvládnout ten růst ve všech aspektech každodenního fungování. Už musí začít přemýšlet dále před sebe, správně hledat a vybrat své talenty, najít silné a slabé stránky, pomalu začít nastavovat procesy. Je to krásné období, ale i těžké, plné napětí a obrovského množství nových věcí, které musí jak celá firma tak hlavně zakladatelé absorbovat. Důležité je, aby až se za tři a půl nebo sedm let otočí a podívají se zpět, si řekli: Stálo to za to, byla to slušná jízda.

„Budu asi dál pokračovat tempem jedné až dvou investic ročně. Více neplánujeme, neměli bychom čas na to kvalitně pomáhat, těm do kterých jsme již kapitálově vstoupili.“

Hodláte tedy pokračovat dál poměrně rychlým tempem v nových investicích?
Budu asi dál pokračovat tempem jedné až dvou investic ročně. Více neplánujeme, neměli bychom čas na to kvalitně pomáhat, těm do kterých jsme již kapitálově vstoupili. Věříme, že každá naše investice může být úspěšná, že je to hlavně o dobrém výběru a pak o tom ustát i těžké časy, neutéci, když se firmě třeba zrovna nedaří, zatnout zuby a nepodtrhnout ji. A na to musíme mít vytvořen časový polštář, abychom, když se to náhodou stane, měli možnost zaktivovat se a prostě makat tam, kde to zakladatelé a firma potřebují. Napřesrok budu mít asi v investiční skupině další kolegy, kteří umožní pokračovat rychlejším tempem. Svůj čas nemůžu natahovat donekonečna, ale zároveň jsem hodně citlivý na to, koho do do zainvestovaných firem místo sebe posílám. Jednu novou investici máme plánovanou teď přibližně na konec prvního čtvrtletí příštího roku.

A co navyšování nebo naopak exit těch současných?
Ano, to plánujeme. Nemůžu samozřejmě říkat detaily, ale na oba případy pravděpodobně dojde během příštího roku.

Zmínil jste, že u investic do začínajících firem je pro investora důležitá lidská stránka - aby se mu tým líbil. Váš další projekt Coober Fund ale zároveň vyvíjí úplně jinou, odlidštěnou formu investování. Investice do komodit a futures ovládané algoritmem. Co vás na tom přitahuje?
Mám rád technologie v čemkoliv. Coober je algoritmické obchodování, které využívá prvky umělé inteligence, předvídá vývoj na burzách a dokáže vstoupit do pozic tak aby investice byla zisková. Není to, ale odlidštěné. Za Cooberem je zhruba sedmnáct lidí, někteří z nich sedí v Praze, někteří úplně jinde ve světě a vyvíjejí počítačové algoritmy. Jsou to skvělí a velmi chytří lidé, které prostě baví matematika a burzovní obchodování a rozhodli se to spojit v jedno. A myslím, že se jim to opravdu daří.

Kolik peněz jste Cooberu svěřil?
Řekněme, že mám 65 procent ve mnou vybraných dlouhodobě držených akciích, zbytek potom půl na půl ve venture kapitálu a Cooberu. Ten je schopný generovat 25 až 30 procent zisku ročně a to s obrovskou mírou likvidity.

Takže kdybyste zadal příkaz, zítra máte peníze na účtu?
Do několika minut. O to úsměvnější mi v této souvislosti přijde celé EET. Chápu záměr, který je ale naprosto hloupě a nemoderně realizovaný. To, čeho se snaží dosáhnout, se lehce dá udělat přechodem na bezhotovostní ekonomiku, ke které se dřív nebo později stejně dostaneme. Prostě, budeme-li platit bezhotovostně, jsou všechny transakce evidovány. Nikoho z obchodníků by to nestálo ani korunu za nákup pochybných pokladen a ušetří se lesy za zbytečné účtenky. Nebo vám v 21. století přijde normální, že si dáte kávu a obchodník vám musí dát dva lístky z pokladny? Tristní, hloupé, staromódní a zbytečné.

„Na EET si teď pouze plní kapsy spousta průměrných či podprůměrných softwarových domů, které narychlo udělaly nějakou pokladnu a věří, že si na tom něco utrhnou, protože podnikatelé tomu nerozumí a musí si nějak splnit povinnost. Je to naprosto hloupě provedené, navíc jim podle mě ten systém zkolabuje, jakmile se připojí všichni podnikatelé.“

Bezhotovostní ekonomika je ale stále hodně revoluční myšlenka - nikde na světě ještě nefunguje.
Češi byli hodně rychlí v adopci mobilních telefonů a teď třeba v bezkontaktních platbách. Je to geniálně připravené na to, abychom se hotovosti zbavili úplně. Není to věc technologie, pouze politického rozhodnutí. Úplně stejně jako EET.

Na EET si teď pouze plní kapsy spousta průměrných či podprůměrných softwarových domů, které narychlo udělaly nějakou pokladnu a věří, že si na tom něco utrhnou, protože podnikatelé tomu nerozumí a musí si nějak splnit povinnost. Je to naprosto hloupě provedené, navíc jim podle mě ten systém zkolabuje, jakmile se připojí všichni podnikatelé. Čirý amatérismus, jak na úrovni architektury systému tak na úrovni úvodní politické myšlenky.

Doba jde úplně jiným směrem. Dalším, opravdu velkým bezprecedentním problémem, který ale EET doprovází, je ukázka toho agentského myšlení lidí, kteří systém nachystali. Ten bonzácký web a aplikace, která je součástí EET, je podle mě opravdová hrozba do budoucna. Někdo zaťal drápek, Češi na sebe jsou už zase motivováni donášet, restauratér se na své zákazníky začne možná zase dívat se strachem kdo z nich ho nabonzuje.

Jak se tedy stavíte třeba k možnosti vyjmutí e-shopů z povinnosti mít EET?
Jsem znechucen. E-shopy se musely na EET připravovat, ti poctiví už do něho investovali peníze, a teď jim řeknou že to asi nebude potřeba? Dělají si z nich legraci? Kdyby se EET navrhovalo v mojí firmě a vývojový tým by celou dobu říkal, že e-shopy to musí mít a na poslední chvíli to potom změní, tak je všechny vyhodím. To je tak strašně špatně odvedená práce, diletantismus. Pro daňové poplatníky musí být opravdu šílené vidět, jak se tady řídí státní správa. To je byrokratická diktatura hloupých.

Z různých žebříčků nejmajetnějších Čechů vyplývá (podle Forbes.cz má Tomek jmění v hodnotě 5,5 miliardy korun - pozn.red), že jste investicemi ibližně zpětinásobil peníze, které jste získal za svůj první velký exit - prodej společnosti Centrum v roce 2007. To je za devět let opravdu hodně dobrý počin. Jak se něco takového povede?
Částečně je to náhoda, částečně štěstí, částečně dovednost. Když jsem peníze za prodej Centra nesl do banky, řekl jsem jim, že jedu na nějakou dobu na loď a nechci se o to starat. Oni na mě koukali jak na blázna a byl problém jim vysvětlit, že nechci posílat ani výpisy z účtu, protože doma nebudu. Zjistil jsem, že na můj vkus banky tenkrát nabízely strašně staromódní produkt. A navíc jsem byl dost nespokojený s tím, jak mé peníze spravují. Když mi prodělaly přes třicet procent ve chvíli, kdy se propady dopředu daly čekat, vybral jsem si zbytek a začal je investovat sám. Byl jsem k tomu vlastně donucen. Nic většího bych v tom nehledal.

Těžil jste potom z návratů titulů zpět nahoru. Můžete to vysvětlit?
Ano, začal jsem investovat v době vrcholící finanční krize. S nadsázkou se dá říci, že v té době byly snad všechny tituly tak strašně pod hodnotou svého fundamentu, že ať jste koupil cokoli, tak byste patrně vydělal. Dnes držím portfolio o přibližně čtyřiceti titulech, z nichž většina jsou technologické.

Dobře se vám povedlo vydělat třeba na Nokii, že?
Na jednom serveru jsem psal, že Nokia se vyšplhá nahoru a koupí ji někdo z velkých hráčů - třeba Microsoft. Vyšlo to přesně. Na akciích Nokie se dal vydělat osminásobek. Stejně to bylo s Applem. I když teď už se přesunul ve své fázi z pozice hvězdy do dojné krávy.

„Přiznám se, že Apple teď už sleduji pečlivěji a kdybych se měl chovat čistě jako investor, tak bych už ho prodal. Mám tam ale určitý sentiment a ta firma se mi líbí, mám ji prostě rád, takže i když vím, že porušuji investiční zásady, stále ji držím.“

Takže budete prodávat?
Přiznám se, že Apple teď už sleduji pečlivěji a kdybych se měl chovat čistě jako investor, tak bych už ho prodal. Mám tam ale určitý sentiment a ta firma se mi líbí, mám ji prostě rád, takže i když vím, že porušuji investiční zásady, stále ji držím. Život bez emocí by byl prázdným a nezajímavým, takže občas emoce pustím i do míst, kde by se vyskytovat neměly. A v investování na burze, by emoce opravdu roli hrát neměly.

Nevznikl, ale právě kvůli tomuto potlačení sentimentu investorů váš algoritmus Coober?
V zásadě ano, počítače sentiment a emoce opravdu nemají. Proto, pokud je dokážete naučit chytře obchodovat, jsou většinou lepší než lidé. Emoce na burze, jsou opravdu nebezpečné. Příkladem titulu, ke kterému přistupuju bez emocí je podhodnocený Volkswagen, který jsem koupil po dieselgate.

V portfoliu máte i pravý opak emisní aférou pošpiněného Volkswagenu - „čistou“ Teslu. Jak vidíte její budoucnost?
Teslu držím asi dva roky. Při každém propadu ji stále dokupuji. Elektromobilita podle mě vyhrála souboj o to, jaký druh motorů ovládne automobilový svět po éře benzinu a dieselu. Je tam veliká budoucnost, Tesla udává směr, pomalu mění celé odvětví automobilismu, ale přiznám se, že začínám mít pochybnosti, zda to Elon Musk je schopen všechno zvládnout. Myslím tím SpaceX, Teslu a další projekty, které má. Jakmile zaváhá a trhy dostanou strach, tak to může být pro titul hodně špatně.

A co si myslíte o jeho celkovém plánu? Musk tvrdí, že vše počínaje výrobou luxusních sporťáků dělá proto, aby získal kapitál a prostor pro překlopení celé společnosti z fosilní do postfosilní fáze - že to je vše jen součástí plánu na energetickou revoluci poháněnou obnovitelnými zdroji.
Tato strategie se uplatňuje běžně, vstupujete-li na trh s něčím novým. Není to nic převratného. Sporťáky zasahují takzvané „early adopters”, česky bychom řekli trochu složitěji „ti kteří adoptují novinky mezi prvními”. Tedy lidi, kteří ho nutně nepotřebují, ale zároveň jsou vlivní a bohatí a mohou si dovolit koupit něco čistě jen pro radost. To je parádní cílová skupina, díky níž přitáhl k oboru elektromobility peníze. Z lidí, kteří si koupili roadstery si tak de facto udělal svoje investory, kteří mu poskytli peníze na další rozvoj. Jen jim on místo akcií dal auto, respektive zážitky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Podnikatelé mají papírování plné zuby, to sdílené ekonomice nahrává

Sdílenou ekonomiku lze vnímat jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Její potenciál je obrovský. Stávající hráči na trhu si...  celý článek

banka UniCredit
Internetové bankovnictví UniCredit Bank má stále drobné potíže

Klienti UniCredit Bank, kterým minulý týden několik dní nefungovalo internetové a mobilní bankovnictví, se v pondělí opět potýkají s některými omezeními...  celý článek

Logo Účtenkovky tvoří barevná písmena na bílém podkladu
Účtenkovka zlobí. Skenování moc nefunguje a hráčům se do přepisování nechce

Už je to více než dva týdny, co se rozjela účtenková loterie. Cestu k hlavní ceně milion korun, autu či dalším peněžním výhrám však lidem ztěžují problémy s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.