Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank | foto: Archiv P. Sobíška

Ekonom Sobíšek: Nezaměstnanost bude dál klesat, poptávka nakopne inflaci

  • 91
Pomalejší, přesto ale slušný růst české ekonomiky, v závěru roku i dvouprocentní inflace a dost možná další dějství řeckého dluhového dramatu. Takovou prognózu letošní ekonomické situace v Česku i ve světě načrtl v rozhovoru pro iDNES.cz hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

V prosinci nastala dlouho očekávaná událost - americký Federální rezervní systém (Fed) zvýšil úrokové sazby (více čtěte zde). Jaká očekáváte v nadcházejícím roce rozhodnutí od tvůrců měnových politik?
Já doufám, že budou předvídatelná a nic nečekaného se nestane. Od Fed se očekává avizované trojí zvýšení měnových sazeb vždy o 25 bazických bodů - a to si myslím, že se i stane. Na to by měly být nastaven i trhy. Co se týče evropské centrální banky, tak tam jde o to, zda a jak bude pokračovat v kvantitativním uvolňování. Věřím, že nás bude provázet celý tento rok a skončí až v březnu 2017.

A co Česká národní banka?
Tam je zase samozřejmě klíčovou otázkou datum ukončení režimu intervencí. K tomu podle mne dojde na přelomu let 2016 a 2017.

Znamená to tedy, že by za rok došlo k naplnění dříve vytyčeného inflačního cíle - tedy že by inflace vystoupala na dvě procenta (v listopadu loňského roku činila podle ČSÚ inflace pouze 0,3 %)?
Pokud k tomu dojde, tak opět nejdříve na konci roku. Domácí faktory - zejména růst cen domácích služeb, který způsobí zvýšená poptávka - by ale měly v současnosti působit proinflačně.

A co externí faktory ovlivňující inflaci, tedy hlavně ceny komodit v čele s ropou? Ta na konci roku klesla pod hranici čtyřiceti dolarů za barel, což málokdo čekal.
Máte pravdu, že tady jsou predikce hodně složité. Podle mne určitě dojde ke stabilizaci současného poklesu a k obratu směrem nahoru. Otázkou ale je kdy, a kam až potom cena poroste. Je tu ale podle mne nadpoloviční šance, že letos k tomu obratu dojde.

Jak poroste český HDP?

Meziroční růst hrubého domácího produktu tradičně předpovídá vícero domácích i nadnárodních institucí. Jak tedy podle jejich nejčerstvějších studií rostla ekonomika loni (oficiální údaje za 4. čtvrtletí ještě nejsou k dispozici) a co predikují na letošek?

Česká národní banka

2015: 4,7 %

2016: 2,8 %

Ministerstvo financí

2015: 4,5 %

2016: 2,7 %

Evropská komise

2015: 4,3 %

2016: 2,2 %

Mezinárodní měnový fond

2015: 3,911 %

2016: 2,551 %

OECD

2015: 4,345 %

2016: 2,332 %

A jak si podle vás povede česká ekonomika celkově - tedy ukazatel vývoje hrubého domácího produktu (HDP)?
Oproti loňskému roku, který by měl ve finále skončit růstem okolo čtyř procent, já osobně očekávám 4,3 procenta, by mělo dojít ke zpomalování tempa růstu. Myslím, že za rok 2016 vyroste ekonomika, pokud nezasáhnou nějaké opravdu nepředvídatelné vnější faktory, o 2,5 až 3 procenta. Kdyby růst zůstal na současné úrovni, tak by to pro mne bylo velkým překvapením.

Nejlépe, tedy v tomto případě nejníže, od krize je momentálně i míra nezaměstnanosti. Jak se bude podle vás vyvíjet dál tento ukazatel?
Půjde dál dolů. Jsou k tomu v dva důvody. Tím prvním je, že i když HDP poroste pomaleji, tak přeci jen poroste. A druhým důvodem je, že statistiky zaměstnanosti mají vždy asi půlroční zpoždění za statistikou HDP, takže v první polovině letošního roku budou ještě firmy reagovat na loňský růst a poptávka po zaměstnancích se zvýší.

Velkým ekonomickým tématem byla loni i eurozóna a její budoucnost. To hlavně ve chvíli, kdy řecké vládě došly peníze a musela s mezinárodními věřiteli vyjednat další bailout. Myslíte si, že se v tomto ohledu již situace uklidnila, nebo nás i letos čekají další zvraty?
Velmi bych si přál, aby to nenastalo, ale obávám se, že se můžeme dočkat dalšího dějství řeckého dramatu.

Co by podle vás bylo za současné situace jejím spouštěčem?
Například situace, kdy řecká vláda podlehne tlaku domácího veřejného mínění, pokud by se obyvatelstvo začalo výrazněji bouřit proti přijatým úsporným opatřením. To by mohlo následně vyústit v to, že by Tsiprasova vláda přestala některá opatření dodržovat. Na oplátku by ale věřitelé třeba nevyplatili některou z dohodnutých tranší záchranné půjčky, Řecko by nemělo na splátky předchozích úvěrů a opět by se dostalo do platební neschopnosti.

I krize eurozóny byla loni jedním z faktorů, který ovlivňovaly kapitálové trhy. Jak se podle vás budou v prostředí, kde například kvůli obratu Fed bude ubývat levných peněz, chovat akcie letos?
Nemuselo by to být zlé. Těžko se dá čekat opakování situace z let 2012 až 2014, kdy kvantitativní uvolňování Fed táhlo cenu akcií souvisle nahoru. Nyní by ale hlavním faktorem určujícím cenu akcií měl být fundament - tedy reálné výsledky firem. A ty by vzhledem k očekávanému růstu v západním světě mohly být dobré. Oproti předchozím letům ale zřejmě přibude volatility. Myslím si ale, že hlavní akciové indexy skončí na konci roku v plusu.