Jak se daří lázním?
V roce 2012, kdy bývalý ministr zdravotnictví Luboš Heger vydal vyhláškou indikační seznam, se na lázeňství sesunula hrůza. Zásah neměl ani s medicínou, ani s jinými předpoklady lázeňství nic společného. Museli jsme propustit 120 lidí z 530, dnes máme kolem 420 zaměstnanců. Museli jsme zavřít celou dolní léčebnu - část Darkov, abychom udrželi náklady - a vymýšlet změny, které by nás zachovaly po roce 2014 ve hře, protože jsme věděli, že je rok 2013 ztracený.
Jaroslav Čánek se odmítl fotit. Snímek pochází z roku 2002.
A byl?
Tržby v celém českém lázeňství klesly asi o 50 procent. Našich propuštěných 120 lidí spadlo do sociální sítě a pan ministr se tvářil, že je vše v pořádku, protože ze 300 miliard korun ve zdravotnictví ušetřil jednu miliardu na lázních. Je to stejné, jako když krizový manažer nastoupí do firmy a začne šetřit na toaletním papíru. Zato léková politika zůstala stát, což je 50 až 60 miliard. Kdyby tam ušetřil desetinu, měl by potřebné peníze. Bohužel v té době lidé navíc přestali utrácet a nadto ještě ministr zvedl regulační poplatek na den ze 60 na 100 korun, čímž se pro některé stala rehabilitační péče nedostupná.
Mluvil jste s ministrem?
Osobně čtyřikrát, marně. Ve zdravotnictví je dost prostoru, kde se dá ušetřit, ale přesto sáhl do segmentu, který jel sám a do systému dodával peníze.
Jak jste zareagovali?
My jsme se museli úplně přetočit k jiné části trhu, otevřeli jsme odborný léčebný ústav s podporou zdravotních pojišťoven. Z ortopedických výkonů jsme se více soustředili na neurologické výkony, které jsou navázány na nemocnice, abychom jim umožnili zrychlenou obrátku na lůžku. Ukázalo se, že to byl správný krok, dnes se vyplácí.
Co to je konkrétně?
Jde o rehabilitace zejména po mozkových příhodách. Ve statistice CNP, lidově řečeno mrtviček, zjistíte, že klesá věk pacientů a přibývá žen. Máme případy žen i těsně po čtyřicítce. Souvisí to se stresem, stylem života.
Prý také s hormonální antikoncepcí.
Ano, o tom se hodně hovoří. A pokud se dostanete včas do nemocnice - což je naopak velký počin exministra Julínka, že zajistil dostupnost tzv. iktových center - máte velkou šanci minimalizovat následky. A hned pak musíte rehabilitovat.
Jak jste vyřešili, co dál se starou částí lázní, s Darkovem?
To byl obrovský problém. Máme tam 300 lůžek z 900. Jen konzervace Darkova nás za rok stála šest milionů, museli jsme objekt strážit, temperovat, udržovat zahradu, odmetat sníh. A protože jsme nevěděli, jestli se lázeňství podaří nastartovat, jedním z projektů bylo centrum pro pacienty s alzheimerem. Nakonec v něm nefigurujeme, oslovila nás na doporučení jedné zdravotní pojišťovny jedna firma, se kterou jsme uzavřeli pronájem 120 lůžek na 12 let. Po lékařské stránce to bude pro region významné, podobný projekt tu není. Zalidní se i Darkov a nebude podléhat sezonnosti jako lázně.
Nemohou být právě sociální služby pro Karvinsko záchranou? Jsou tu levné reality i dostupná odborná pracovní síla. Nepřemýšlíte o rozšíření?Nemáme na to kapacitu. Lázeňství se rozjíždí jen pomalu, i když věřím, že letos překoná náš obor krizi a příští rok přinese růst. Přeskupení trhu bylo drastické, některé firmy to položilo. I my jsme žili z úspor z minulých let a to nejhorší je snad za námi. Do léta bychom rádi otevřeli zbývající kapacitu lůžek v Darkově.
Jaký máte podíl pacientů ze zahraničí?
Podařilo se nám vymyslet strategii pro ruský trh, ale nikdo neví, jak se to bude dál vyvíjet.
Co arabští klienti?
V krizi, kdy chyběli čeští klienti, nás arabský trh zachránil. Naše společnost Czech Saudi Medical Company nás držela nad vodou a dosáhli jsme rekordních čísel. Loni jsme měli tržby 250 milionů korun a z toho 70 milionů tvořili Arabové. V Saúdské Arábii máme otevřenou filiálku, poloviční účast v rehabilitačním zařízení, které jsem spouštěl v roce 2009.
Kolik jich je tu konkrétně?
Z hlavy nevím, ale i mimo sezonu kolem 70 arabských pacientů denně.
Mají s sebou doprovod?
Mívají ho, samozřejmě.
V tomto směru se růst nedá?
Dá. Ale na to potřebujete stabilní podnikatelské prostředí, stabilní daně a kurz eura. Ve zdravotnictví musíte uvažovat v desetiletých termínech, ale za tu dobu se ministr zdravotnictví vystřídá třikrát. To je tak obtížná situace, že bych raději vyráběl ústřední topení. Investujeme, budeme rekonstruovat, ale o rozšiřování neuvažujeme.
Co rozjet výzkum v oboru?
O tom jsme kdysi hodně přemýšleli, ale už si to neumím představit. Kdybychom rozjeli Rusko, poptávka by byla obrovská, a i na arabském trhu máme velké rezervy. Nejsme však už schopni jejich počty navyšovat z provozních důvodů. Narážíte na problém oddělení pro muže a ženy, stravovací nároky, šíity a sunnity. To vše musíte respektovat v provozu - a to má své limity.
Má tedy Karviná šanci se rozjet?
Snažit se nastartovat rozvoj v době, kdy má nejvýznamnější firma silné ekonomické problémy, bude velmi obtížné. Start se měl provést o deset let dříve. Karviná svou šanci propásla. Měla velmi tvrdě jednat o penězích, když je OKD měly.
Vy sám byste měl vizi pro Karvinou?
Teď by bylo dobře, kdyby se rozjela nová průmyslová zóna Barbora, protože každé pracovní místo, i když to bude pásová výroba, znamená stabilizaci regionu. Je to však jen dočasné řešení a chce to centrální koordinaci. Jsem ve správní radě Slezské univerzity a vždy, když se bavíme s rektorem o podpoře oborů, narazíme na problém, že chybí priorita regionu. Co bude, když skončí OKD? Evraz? Mittal? Daří se ještě Vítkovicím? To je obrovské množství lidí. Jakmile některý z gigantů zakolísá, způsobí kolaps. Na to není připraven ani kraj, ani vláda.
