Pavel Horák spoluzakládal PPL.

Pavel Horák spoluzakládal PPL. | foto: Michal Růžička, MAFRA

Balíky se vozí i na benzinky. Lidé to chtějí, říká spoluzakladatel PPL

  • 88
Nakupování zboží přes internet roste v Česku o desítky procent ročně, přesto jsou Češi ve srovnání s Německem výrazně pozadu. Podle spoluzakladatele a ředitele balíkové služby PPL Pavla Horáka však boom e-shopů teprve přijde. Firma začala rozvážet balíky také na čerpací stanice. Lidé mají podle něj o službu zájem.

Jen málo lidí v Česku zná tak dobře rozvoj internetových obchodů. Když v roce 1995 Pavel Horák spoluzakládal PPL, jeho firma fungovala jako klasická balíková služba hlavně pro firemní zákazníky. V roce 2006 ji prodal DHL a dnes je jím vedená přepravní společnost dvojkou na trhu v doručování zásilek z e-shopů po České poště. Přes PPL doručuje v Česku své zboží 30 tisíc různých e-shopů a loni dovezlo přes 23 milionů zásilek.

Trh s e-shopy roste každý rok o desítky procent, neblíží se vrcholu?
Ne. Protože jsme součástí DHL, tak vidím i vývoj na jiných trzích. Třeba v Německu vychází na každého občana v průměru 10–15 balíků ročně, u nás jsme na čísle kolem dvou. To je ještě velký potenciál k růstu. Myslím si, že boom nás teprve čeká.

Není asi příliš reálné, aby všechny tyto balíky odvezli kurýři.
To je jedna z hlavních výzev, která obor čeká. Bude se muset zjednodušit rozvoz a vydávání balíků, poroste význam úschovných míst a snadnějšího doručování, kdy se zásilka zanechá na bezpečném místě určeném příjemcem. Zvýší se nároky na obaly i větší automatizaci procesu doručování. V tom máme výhodu, že jsme součástí velké firmy, která chce být jedničkou na trhu.

Co si mám představit pod většími nároky na obaly?
Jde o to, aby se se zásilkami mohlo rychleji manipulovat, aniž by se jim něco stalo. Předávat vše osobně zdržuje a značně proces prodražuje.

Hodně sázíte na tzv. ParcelShopy, tedy výdejní místa například na čerpacích stanicích. Máte jich už přes tisíc a počet chcete ještě zdvojnásobit. Proč?
Lidé chtějí flexibilitu a to jim ta místa umožňují. Mají otevřeno dlouho, často nonstop, lidé si mohou balík vyzvednout kdykoliv. Část práce našich řidičů tak přebírá obsluha těchto obchodů, pro které je to zdroj příjmů. Stejně tak poroste význam samoobslužných terminálů, kde si lidé balík vyzvedávají. Naším cílem je dostat se na úroveň, kdy bude mít každý svoji výdejnu v dochozí vzdálenosti do deseti minut.

Loni na konci roku jste začali i se sobotním rozvozem. Osvědčil se?
Velmi nám to pomohlo hlavně před Vánocemi, kdy jsme stihli rozvést to, co bychom nezvládli ve všední dny. Potřebujeme ale ještě zákazníky naučit, že se jezdí i v sobotu. Tím myslím hlavně e-shopy, které tuto možnost příliš neinzerují.

Existují stále velké rozdíly v objemu rozvezených balíků před Vánocemi a během roku?
Rozdíly se mírně snižují, ale Vánoce jsou stále extrém. Běžně jezdíme s 1 200 vozy, na svátky s 1 700. Naši kolegové v zahraničí úspěšně začali využívat i soukromé osobní vozy pro rozvoz některých zásilek, což se ukazuje i jako zajímavá brigáda pro majitele aut. V některých zemích jezdí se zásilkami i na kole.

Které segmenty nejvíce rostou?
Největší skoky vidíme u elektroniky, slibný růst vykazuje oblečení a boty. Chybí tu však pořádně vratkový prodej. Tedy systém, kdy si zákazník objedná třeba pět velikostí, jednu si nechá a čtyři pošle zpět. K tomu chceme více využít ParcelShopy.

První skenery v Česku

Působil jste jako ředitel ČSAD. Jak jste přišel na nápad se zásilkovou službou?
Bylo nás tehdy více. Věděli jsme, že na Západě takové služby fungují. Pošta byla pomalá, kurýři moc drazí, na trhu chybělo něco mezi. Měli jsme výhodu, že jsme byli jedni z prvních, kteří vybudovali systém balíkových přeprav. Začali jsme brzy investovat do technologií, měli jsme jako první skenery a lidé tak věděli, kde zásilka je.

Kolik procent trhu dnes máte?
V balících to odhaduji kolem třiceti procent.

Jste v byznysu od začátku nástupu internetových obchodů. Jak se trh proměnil?
Služby jsou na mnohem lepší úrovni než dříve. Zmizela nedůvěra v nakupování přes internet. V budoucnu čekám hlavně zmenšování zásilek, zvýšení frekvencí doručování a častější garanci doručení v daném čase.

Umíte si představit i nějaké nové typy doručování?
Zkoušejí se drony, ale to je ještě relativně daleko. V Německu testují vozidla bez řidiče, to je reálnější cesta.

Mění se i to, kdy a kam zboží doručujete?
Jednu dobu rostl podíl doručování do zaměstnání, ale řada firem to začala omezovat, protože to lidi zdržuje. Proto hodně rostou ParcelShopy, tam vidíme největší potenciál. Chceme ale rozvíjet i další způsoby, především bezpečná doručovací místa, která se otevírají například čipem.

Všichni dopravci si stěžují, že nejsou řidiči. Vám nechybějí?
Jde o problém celého oboru. My jdeme cestou externích dopravců, ale víme od nich, že problémy mají také. Musí se vymýšlet jiné cesty doručování zásilek, protože obor se přibližuje kapacitním možnostem.

Není to pro vás nejisté, mít jen externí dopravce?
Spolupracují s námi dlouho a je to vzájemná symbióza.

Jakým způsobem je platíte?
Většinou je stanovená odměna za doručení každé zásilky, v některých případech i za kilometry. Ale nechávám na dopravcích, jakou trasu si zvolí, jsme jim ale schopni s přípravou pomoci a poradit, kudy jet.

Loni jste rostli opět dvojciferným tempem. Budete letos investovat do rozšíření svých kapacit?
Potřebujeme rozšířit naši síť o distribuční centrum, takže letos vznikne jedno na severu Prahy u Vodochod a v Brně bude další překladiště, uvažujeme ještě o Karlových Varech.

V roce 2006 vás koupila DHL, nemá snahu vás přejmenovat pod globální značku, když PPL působí jen na českém a slovenském trhu?
V minulosti takové plány byly, ale máme tu na trhu mimořádně silnou značku, takže není důvod.

I přes prodej firmy PPL jste zůstal v jejím čele dalších zatím deset let. To není běžné.
Původní dohoda byla, že tu zůstanu tři roky, ale protáhlo se to. Jsem však rád, že k transakci došlo, firma potřebovala investovat, aby nebyla jen českým a slovenským hráčem, což se podařilo. Každý rok mě přemlouvají, ať ještě zůstanu, ale doba mého odchodu je velmi blízko.