Jan Sedláček

Jan Sedláček | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Stávka? Ta platy řidičů autobusu moc nezvedne, stěžuje si jeden z nich

  • 206
Už přes deset let řídí Jan Sedláček autobus bez jediné nehody. A stejně jako většina jeho kolegů není spokojen se svou mzdou. „Jediné, co může v budoucnu tlačit na výši mzdy, je nedostatek lidí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES řidič, který vstává ve tři ráno a denně najezdí 170 kilometrů.

Někteří řidiči autobusů si vydělají méně než pomocníci na stavbách, a přitom mají odpovědnost za desítky lidí. Odborový svaz dopravy už proto hrozí stávkou. Chce, aby řidiči autobusů na linkách dotovaných kraji dostali nejméně 130 korun za hodinu.

Jan Sedláček však nečeká, že mu stávka zajistí vyšší mzdu. „Máme obavy, že budeme stávkovat za zisk firem, nikoli za své platy,“ říká muž, který řídí autobus v regionální autobusové dopravě v Libereckém kraji. Jméno dopravce záměrně neuvádíme, protože Sedláčkovy zkušenosti se velmi podobají zkušenostem řidičů u jiných dopravců.

Řidiči autobusů si často stěžují na dlouhé směny a velmi nízké platy. Jak tedy vypadá váš běžný den?
Vstávám ve tři hodiny ráno, protože ve čtyři už musím být na místě a chvíli poté vyjíždět na první linku. Za den najedu kolem 170 kilometrů. Běžně končím před druhou hodinou. To je však ideální stav. Řidičů je málo, a tak musím často jezdit ještě déle, třeba do čtyř do pěti hodin. Mám ale i kolegy, kteří jdou ve čtyři ráno do práce a domů se dostanou v devět večer.

Jan Sedláček (30 let)

Řídí regionální autobus v Libereckém kraji. Vystudoval střední školu veterinární, obor zootechnik. Autobus začal řídit jako brigádník v brněnské městské hromadné dopravě, poté přešel do Libereckého kraje na meziměstskou dopravu. Najeto má téměř 200 tisíc kilometrů.

Kolik vám za to platí?
Základní hodinová mzda je 84,20 koruny. To však neznamená, že když jsem v práci deset hodin v kuse, dostanu peníze za deset hodin. Jsou v tom i přestávky, za které nám platí padesát korun na hodinu. Ano, někdy to vychází tak, že někde stojím třeba dvě hodiny, ale stejně nejsem doma, takže to je jako bych byl v práci. Když se podívám na výplatní pásky, tak to vychází, že strávím průměrně měsíčně v práci kolem 240 hodin.

Nemůže se to projevit na výkonu řidiče?
Nebezpečí tu pochopitelně existuje. Za tu dobu, co jezdím, jsem však už natrénoval, jak si odpočinout. Ale u každého je to jiné.

Jezdíte už deset let, jak se za tu dobu změnila mzda?
Dříve bylo běžné, že si řidič vyjezdil kolem třiceti tisíc hrubého měsíčně. Dnes je to prakticky nemožné. Oficiální hodinová mzda možná šla nahoru, ale zmizely jiné příplatky či prémie, které dříve bývaly samozřejmostí, například za mytí autobusu. Dnes znám případy řidičů, kteří mají měsíčně kolem šestnácti tisíc korun hrubého. A to jsme ještě přišli o týden dovolené, z pěti nám zůstaly jen čtyři.

Každý řidič má stanovené normy, jak dlouho musí jezdit a jak dlouhou musí mít pauzu. Dodržuje se to?
Papírově to asi vychází všem, i když jsou dopravci, u kterých mám trochu pochyby. Nikdo totiž nepočítá s tím, že něco zabere cesta domů, večerní hygiena, večeře a tak podobně. Čas na odpočinek pak není dostatečný. Tělo se s tím dokáže vyrovnat tréninkem, avšak i tak se únava projevuje po celý den.

Kontrolovali vás někdy policisté, zda dodržujete stanovené přestávky?
Za celou dobu mě policisté kontrolovali jen jednou na alkohol, to je vše. Jinak absolutně bez kontrol. Navíc ne všichni jezdí na elektronické záznamy, někteří mají ještě klasická papírová kolečka, s kterými se dá fixlovat více.

V Česku je v současnosti velký nedostatek řidičů autobusů, jak se to projevuje v nasazování do služeb?
Řidiči si ani nemohou vybrat dovolenou, protože by je neměl kdo nahradit. Pokud se na ni zázrakem dostanou, zpravidla některý ze spojů nevyjede. Stává se, že řidič na dovolené je nahrazen svým střídajícím kolegou. Jenže pak to může být problém zvláště pro ty, kteří bydlí mimo hlavní sídla a také tam s autobusem parkují. Těžko se najde někdo, kdo na výchozí stanoviště, které se nachází třeba mimo Liberec, přijede vlastním autem.

Nabízí se logicky otázka, proč nejdete dělat něco jiného?
Kdybych šel do fabriky, asi bych si vydělal víc peněz a strávil tam méně času. Přemýšlel jsem o tom, ale tato práce mě i přes negativa baví. Vidím u ní nějaký společenský smysl a přínos, že vozím lidi.

O jiném dopravci jste nepřemýšlel?
Platy i podmínky jsou prakticky všude stejné, dopravci dobře vědí, jaká je situace na trhu práce. Jediné, co může tlačit v budoucnu na zvýšení mezd, je fakt, že řidiči hodně stárnou a mladších je méně. Nedostatek šoférů může být brzy mnohem citelnější.

A nezlepšily by se vám podmínky, kdybyste šel řídit kamion?
Tam mají zase jiný problém. Standardem celého oboru je, že se platí minimální mzda a vše ostatní dostáváte bokem. S tím nedosáhnete na hypotéku, a ještě vás pak čeká problém s důchodem.

Proč si nezkusíte najít práci v zahraničí?
Mám čerstvě rodinu a nejsem ve stavu, kdy bych chtěl kvůli práci emigrovat do jiné země.

Chovají se teď cestující jinak, když se píše mnohem víc o tom, že máte nízké platy?
Zásadní změny nepozoruji. Existují cestující slušní, kteří pozdraví a někdy popřejí i hezký den, od jiných člověk naopak sotva zaslechne, kam chtějí jet. Zatím naštěstí ta první skupina převažuje. Ovšem najde se i dost těch, kteří po sobě zanechají nepořádek jako jízdenky, žvýkačky, obaly od sušenek. To mě docela mrzí.

Co říkají kolegové na současný stav ve vašem oboru?
Naštvanost v oboru je veliká. Moc nechybí a dojde k něčemu velkému, třeba právě ke stávce. Nejsem si ale jistý, jestli ve skutečnosti nebudeme stávkovat za větší zisky zaměstnavatele. Myslím, že nikdo nevěří, že se platy stávkou nějak zásadně zvednou.

Zkoušíte jednat s vedením firmy o tom, aby vám přidalo?
Od toho jsou u nás odbory. U těch však nemám pocit, že by měly právě silnou pozici. Sám v nich nejsem. Před časem jsem napsal dopis řediteli, reakce nebyla žádná. Vnímají jen položku čistá mzda, ale neřeší, kolik hodin za ní je.

Čím firma vysvětluje, že nemůže přidat více?
Používají stále stejný argument, že nemohou přidat kvůli nízké ceně placené krajem za jeden kilometr jízdy. Za rok se cena snížila kvůli poklesu ceny nafty o pětikorunu. Jenže nevíme přesně, kde je pravda a jak se hlídají ostatní náklady, které jsou v ceně kilometru a končí u jiných spřízněných firem.

Jak jinak se ještě projevuje nedostatek peněz v autobusové dopravě?
V údržbě a obnově vozového parku. Spousta firem s jeho obnovou zaspala. Vozidla stárnou a rozhodně jim není věnována náležitá péče. Drtivá většina řidičů miluje vozy Karosa z řad C950-C955. V dnešní době jsou to autobusy staré zhruba deset let, ale ještě dalších deset by hravě zvládly, kdyby se o ně majitelé řádně starali. Bohužel se tak neděje, navíc je problém i v tom, že objednatelé velmi tlačí dopravce do nízkopodlažních vozů, které jsou dražší.