Největší zlom v divácké návštěvnosti podle něj přitom nenastal po vypuknutí finanční krize v roce 2008, ale až v roce 2011, kdy na začátku roku vstoupily v platnost nové právní normy, které snížily odvody do fondu kulturních a sociálních potřeb.
Fond kulturních a sociálních potřeb - FKSPFond kulturních a sociálních potřeb zřizují ve prospěch zaměstnanců ze zákona všichni zaměstnavatelé veřejného sektoru napojení na státní rozpočet. Ti do něj od 1. 1. 2011 odvádí 1 % (dříve 2 %) z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů. FKSP mohou zřizovat i soukromé firmy. Z fondu se platí kulturní a sociální potřeby zaměstnanců. Většina prostředků jde na stravenky, prostředky lze využít například i na penzijní připojištění, sportovní potřeby či rekreaci. |
Před rokem 2010 byl podle Kulhánka muzikálový divák ochoten navštívit divadlo až třikrát ročně. Dnes je to jen jednou. "Je to jednak tím, že zhoršená ekonomická situace nutí lidi šetřit, a také tím, že se snížily odvody do fondu kulturních a sociálních potřeb. Firmy, které u nás kupovaly celá představení, najednou nemají na kulturu peníze, protože zbylé procento věnují primárně na stravenky," popisuje Kulhánek důvody odchodu diváků z veřejné sféry z divadel.
Podle něj se kvůli změně odvodů v prvním pololetí 2011 propadly tržby z prodeje vstupenek meziročně o čtvrtinu, což výrazně zamávalo celým divadelním rozpočtem. Horší finanční situaci zesílil také snižující se příspěvek ze strany zřizovatele, tedy Hlavního města Prahy.
Zatímco v roce 2007 získalo HDK od metropole šedesát procent svých příjmů (téměř 80 milionů Kč), v roce 2011 to byla už jen polovina (necelých 70 milionů Kč). Divadlo si tak víc než polovinu peněz na krytí svého provozu musí najít samo, příspěvek Prahy se navíc dále snižuje.
| Příjmy (v mil. Kč) | 2012 | 2011 | 2007 |
| Výnosy HDK | 65,5 (51 %)* | 76 (53 %)* | 51,1 (40 %)* |
| Příspěvek zřizovatele | 64,1 (49 %)* | 67,6 (47 %)* | 77,4 (60 %)* |
| Celkem | 129,7 | 143,6 | 128,6 |
| Zdroj: HDK, * v závorce je uveden podíl položky v procentech na celkových příjmech. Devadesát procent výnosů HDK tvoří příjmy ze vstupného, prodej programů přinesl loni divadlu 2 procenta příjmů a spolupořadatelství dalších akcí zhruba 6 procent. | |||
Divadlu tím začala nová éra, protože muselo v první řadě snížit náklady na svůj provoz. To udělalo jednak tak, že snížilo počet zaměstnanců a vydalo méně peněz na honoráře. Dále se rušila představení, která se hůře prodávají, omezily se výpravné kostýmy a dekorace a s dodavateli energií se dohodly výhodnější ceny. Tím se divadlu podařilo v období tří let snížit náklady zhruba o patnáct procent.
"Co se týče kostýmů a dekorací, všechno se snažíme dělat tak, aby to divák viděl co nejméně, takže razantní škrty v této oblasti nebyly. Děláme show, vyrábíme iluzi a ve chvíli, kdy na těchto iluzích začneme šetřit, je pak velmi složité diváka na něco lákat," říká šéf Hudebního divadla Karlín, který začínal jako manažer taneční skupiny UNO Richarda Hese.
Egon Kulhánek (48) šéfuje Hudebnímu divadlu Karlín od konce ledna 2003. Pod jeho vedením vznikly v divadle například muzikály West Side Story, Noc na Karlštějně, Jekyll & Hyde, Limonádový Joe, Carmen, Jesus Christ Superstar či Aida.
V té samé době začalo divadlo také hledat nové diváky. V konkurenci dalších velkých hudebních divadel (Hybernia, Broadway, Pyramida, Kalich, Na Fidlovačce), která se také snaží sehnat stále méně utrácející diváky, je to však těžké.
"Když všichni vedle vás spustí až padesátiprocentní ceny, tak to je katastrofa. Lidé na to sice zareagují a máte plno, ale příště na to čekají zas a za normální cenu, která by kryla náklady a zároveň umožnila hradit amortizaci, už vstupenku neprodáte. To je cesta do pekel pro všechny," konstatuje Kulhánek s tím, že za plnou cenu se jednoduše prodávají jen lístky na nejúspěšnější kusy jako je Aida, Carmen či Jesus Christ Superstar, které jsou navíc obsazeny atraktivními jmény jako Lucie Bílá či Kamil Střihavka.
Diváky pomáhají shánět i cestovky
Na běžná představení však už HDK diváky jednoduše nesežene a musí tak o ně bojovat. "Máme zhruba 400 smluvních míst, které zásobujeme, spolupracujeme zhruba s 300 cestovními kancelářemi, které nabízejí představení v rámci návštěvy Prahy, asi šestkrát ročně rozesíláme potenciálním zákazníkům direct maily s naší nabídkou. Mnohem více pracujeme se soukromou klientelou, sledujeme žebříčky významných zaměstnavatelů a obvoláváme je a nabízíme zvýhodněné nabídky uzavřeným skupinám obyvatelstva, jako jsou školy, státní úřady či armáda," líčí Kulhánek.
| Snižování nákladů (v mil. Kč) | 2012 | 2011 | 2007 |
| Celkové náklady | 128 (-10 %)* | 142 | 128 |
| Spotřeba energií | 4,3 (-11 %)* | 4,8 | 4 |
| Spoje (mobilní operátor, pevná linka, internet) | 0,6 (-40 %)* | 1,1 | 1,7 |
| Osobní náklady a honoráře | 56,1 (-9 %)* | 61,5 | 61,5 |
| Počet zaměstnanců | 96 (-8 %)* | 104 | 145 |
| Výkonové ukazatele | 2012 | 2011 | 2007 |
| Diváci v KDH | 139 335 (-7 %)* | 150 130 | 133 181 |
| Průměrná cena vstupenky v Kč | 453 (-7 %) | 489 | 412 |
| Zdroj: HDK, * v závorce je procentní změna 2012/2011 | |||
Do budoucna chce také zkusit zlepšit příjmy divadla tím, že by na muzikály, které jsou hned vyprodané, zvýšil v dalším prodejním bloku na základě nabídky a poptávky ceny.
V současné době se pohybuje průměrná reálná ceny vstupenky (cena na pokladně + dotace města) kolem 925 korun. Pro rozvoj divadla by však podle Kulhánka bylo optimální, pokud by dosahovala částky zhruba 1 200 Kč. "Představy a realita se liší, my tak můžeme jen reagovat na situaci a snažit se jí přizpůsobit, což děláme. Kdo s novou ekonomickou situací nesladí svou rozvahu, ten se patrně nedopočítá," dodává k vyhlídkám divadel Kulhánek.
