Kolik stravenkových systémů v Česku nyní je a v čem se zásadně od sebe liší? Bavíme se hlavně o potravinách a stravování.
Systém zaměstnaneckého stravování je jednotný jak pro stravenkový systém, tak pro závodní stravování. Tento systém využívá přibližně 75 % všech zaměstnanců v České republice, což představuje asi tři miliony obyvatel. Pokud se bavíme o procentuálním rozložení, jde o 44 % zaměstnanců, kteří chodí do kantýn a 31 % těch, kteří používají stravenky. Účelem stravenek je možnost pro malé, střední, ale i velké zaměstnavatele, kteří si nemohou dovolit závodní jídelnu, poskytnout svým zaměstnancům výhodné zaměstnanecké stravování.
Pokusů o omezení stravenek už tu bylo několik. Vnímáte je jako politickou chiméru nebo jako reálnou hrozbu?
Daňově zvýhodněné stravování dnes funguje v jedenadvaceti členských státech EU a ve většině z nich je aktivně podporováno ze strany státu. Zrušení zaměstnaneckého stravování by mělo negativní dopad, a to nejen na zaměstnance, pro které jsou stravenky nejoblíbenějším benefitem, ale i na restaurace, zaměstnavatele a v konečném důsledku i pro státní rozpočet, do kterého stravenkový systém přispívá částkou 600 milionů korun ročně. Stravenky také přinášejí až třicet procent obratu pro restaurace, a to nemluvím o tom, že díky stravenkovému systému vznikají v restauračních provozech nová pracovní místa.
Stravenky jsou nemravnou druhou měnou ve státě, říká šéf asociace restaurací |
Jaký dopad by to mělo na stravenkové firmy?
Zrušení systému podpory zaměstnaneckého stravování by mělo negativní dopad na všechny účastníky systému, nejen na stravenkové firmy. Dle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů ČR z listopadu loňského roku je pro 95 % zaměstnavatelů, tedy pro naprostou většinu, důležité, aby se jejich zaměstnanci zdravě a pravidelně stravovali.
Zasáhlo by zrušení stravenek (daňového zvýhodnění) restauratéry? Asociace hotelů a restaurací tvrdí, že po tom hospodští dokonce touží.
V tomto bodě se názory naše a AHR ČR naprosto rozcházejí. Členskou základnu AHR ČR tvoří jen 243 restaurací, přičemž pouze asi jen třetina z nich akceptuje stravenky. Podle našich informací je v České republice přibližně třicet tisíc provozoven, které akceptují stravenky, a jejich počet se neustále zvyšuje. Ať si tedy každý udělá obrázek o tom, jakou má tvrzení pana Stárka vypovídající hodnotu. Stravenky zvyšují tržby, věrnost zákazníků a četnost návštěv.
Myslíte, že by to mělo vliv na rozhodování lidí, zda do restaurace vůbec půjdou?
Určitě mělo. Téměř 70 % zaměstnanců tvrdí, že díky stravenkám chodí na obědy častěji, a pokud by je od svého zaměstnavatele nedostávali, téměř polovina z nich by teplý oběd výrazně omezila. Přímým negativním dopadem by bylo snížení tržeb restauračních zařízení především v době obědů.
Jak je možné, že lze stravenkami nakupovat alkohol nebo platit v taxíku?
To možné není, a pokud se s tím setkáte, jde o zneužití systému. Budování smluvní sítě je ale individuální záležitostí každého člena. Za APROPOS mohu nicméně jednoznačně říci, že my dlouhodobě usilujeme o stanovení všeobecných pravidel užití stravenek a zamezení takového zneužívání.
Probíhá mezi stravenkovými firmami regulerní soutěž? Vyskytují se totiž názory, že jde o nezdravý monopol.
Vydavatelem stravenek se může stát kdokoli, kdo bude schopen celý systém zabezpečit. Svůj vstup na tento trh nedávno oznámili noví hráči, takže na trhu zjevně probíhá zdravý konkurenční boj.
Povede právě příchod těchto nových hráčů ke snížení provizí, které odvádějí restauratéři?
Z pozice předsedy APROPOS se nemohu vyjadřovat k obchodní strategii jednotlivých hráčů na trhu, neboť ji neznám.
Jaké poplatky ze stravenek nyní platí?
Jak jsem již uvedl, toto je záležitostí obchodní strategie jednotlivých vydavatelů. Budete se muset v této otázce obrátit přímo na ně.
Jak dlouho trvá, než poskytovatel poukázky proplatí?
Z pozice předsedy nejsem oprávněn se vyjadřovat k postupům jednotlivých vydavatelů, avšak z pozice generálního ředitele jednoho z členů APROPOS mohu říci, že je proplacení možné okamžitě nebo na účet, a to je v řádu několika dnů.
Zrušte stravenky, volá polovina hospod. Tratí kvůli nim až desetinu tržeb |
Proč by se neměly stravenky nahradit finančním příspěvkem od zaměstnavatele se stejným daňovým zvýhodněním?
Podstatou zaměstnaneckých benefitů je právě účelovost. Funguje to tak ve všech vyspělých státech na světě. Stejně tak funguje podpora například penzijního připojištění, stavebního spoření a další. Chcete zdravější zaměstnance, přispějete jim na sport, chcete vzdělanější zaměstnance, přispějete na vzdělávací kurz. V případě stravenek je jasný pozitivní efekt v podobě pravidelného stravování, zaměstnanec si odpočine, načerpá energii, nehledě na to, že je to záležitostí zdravého životního stylu a prostředek socializace zaměstnanců. Pro dvě třetiny zaměstnanců oběd zvyšuje produktivitu a soustředění. V případě, že by zaměstnanci dostávali účelově nevázaný finanční příspěvek s podporou státu, tento pozitivní efekt by se vytratil. V dnešní době téměř nulové nezaměstnanosti by zaměstnavatelé přišli o velikou konkurenční výhodu na trhu práce.
Je pravda, že se stravenky někdy v systému obíhají dokola a dochází tak k jejich opakovanému užití? Jak se to děje a proč?
APROPOS dlouhodobě usiluje o to, aby platila jasná pravidla, jak, na co a kde se stravenky mohou uplatnit. Naší dlouhodobou snahou je, aby se zabránilo tomu, kdy některý ze smluvních partnerů místo toho, aby přijaté stravenky předal k proplacení, využije ochoty nějakého jiného smluvního partnera a stravenky u něj vymění za zboží. V minulosti mohlo marginálně docházet k tomuto vámi zmiňovanému oběhu, ale po účinnosti EET je to zcela omezeno.
Byli byste pro zrušení stravenek?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 5. března 2017. Anketa je uzavřena.
