Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V zahraničí se nám daří, v Bulharsku je problém kulturní, říká šéf ČEZ

  4:04aktualizováno  4:04
Bulhaři se seznamují s realitou podpory solárních elektráren a ČEZ naráží na kulturní problém spočívající v každoměsíčním vyúčtování za elektřinu. Tak shrnuje důvody bouřlivých protestů proti ČEZ kvůli růstu cen proudu člen představenstva firmy a ředitel divize distribuce a zahraničí Tomáš Pleskač.

Člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač (20. února 2013) | foto:  Michal Šula, MAFRA

V lednu odebrala licenci ČEZ albánská vláda a firma se musela ze země stáhnout. Podle Tomáše Pleskače by se něco takového v Bulharsku nemělo opakovat. "Jsem přesvědčen, že strategie zahraniční expanze byla a je správná, a potvrzují to výsledky, kterých dosahujeme. Všechny akvizice ČEZ v zahraničí s výjimkou Albánie jsou v plánované, nebo dokonce nad plánovanou návratností. Jsme se zahraničím spokojeni," uvedl Pleskač.

Odmítá, že by se reakce bulharské veřejnosti na ceny elektřiny dala předpokládat. "V Bulharsku je stejně jako v Česku velmi striktní předpis o tom, co má být napsáno na faktuře pro zákazníky včetně odečítacího období. Ničím jsme naše zákazníky nepřekvapili, všechno mají napsané na vyúčtování," vysvětluje.

"Podobné věci se v Bulharsku opakují poměrně pravidelně a je otázkou, co z naštvání ulice jde přímo za námi a co je podníceno či manipulováno opozičními stranami," ukazuje na možnou politizaci případu.

ČEZ v Bulharsku

Tuzemský energetický obr do země vstoupil na počátku roku 2005, kdy mu vládl Martin Roman.

Celkem za tři distribuční společnosti zaplatil sedm miliard korun, o rok později ještě přikoupil elektrárnu Tec Varna, která ho vyšla asi na 7,7 miliardy korun.

Z 15 investovaných miliard má zatím pět zpět. Firma má v Bulharsku 2,1 milionu zákazníků, loni jim zdražila elektřina o 13 %.

Kumulovaná EBITDA za dobu působení v zemi dosáhla 15,3 miliardy Kč, většina byla investována v Bulharsku.

Firma narazila v Bulharsku i na rozdílnou kulturu plateb za energie. Problém je v tom, že v Bulharsku nefunguje zálohový systém jako například u nás.

"Předpis je takový, že každý zákazník musí být odečten a vyúčtován měsíčně. Takže musíme mít zhruba tisíc lidí, kteří odečtou každý měsíc 2,1 milionu našich zákazníků. V minulosti jsme se snažili s regulačním úřadem dohodnout způsob přechodu na kvartální zálohy, bylo to už odsouhlasené a připravené, ale nakonec regulátor souhlas zase stáhl. Narážíme tam na velký kulturní problém či, chcete-li, odlišnost, která spočívá v každoměsíčním vyúčtování. To s sebou nese velký vliv sezonnosti na účty za elektřinu."

Dalším problémem podle něj je, že se Bulhaři teprve teď seznamují s realitou podpory obnovitelných zdrojů v konečné ceně pro zákazníka. "Jde hlavně o solární elektrárny. Dnes už tvoří 10,5 procenta z celkové ceny a meziročně obrovsky podpora narostla," tvrdí Pleskač.

"Do Bulharska jsme vstupovali proto, že se mělo velmi rychle stát členem Evropské unie, což se stalo, a platí tam evropská pravidla. V Bulharsku uhodil blesk z čistého nebe. Kdo by před čtyřmi týdny tušil, že meziměsíční zvýšení účtů bude použito opozicí jako rozbuška k protivládním protestům?"





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Máslo (ilustrační snímek)
Z marží másla mají řetězce polovinu, ministerstvo kontrolu cen vítá

Máslo do Vánoc ještě zdraží, ale pomaleji než dosud. Za rok jeho cena stoupla o 45 procent. Podle dokumentu ministerstva zemědělství o vývoji trhu s mléčnými...  celý článek

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.