Hlavní výtka instituce, která má v popisu práce hlídat udržitelnost příjmů a výdajů státu, míří na takzvaný vládní daňový balíček – tedy návrh daňových změn. Obsahuje zvýšení spotřební daně na alkohol a cigarety, daně z loterií či zdanění technických rezerv pojišťoven.
Návrh má vylepšit rozpočet v příštím roce zhruba o 10 miliard korun a v roce 2021 o dalších téměř 8 miliard. Ve středu ho nicméně vrátil Senát Sněmovně se změnami, které by daňové příjmy snížily. A zatímco státní rozpočet se schvaluje už nyní, nové hlasování o daních pro příští rok přijde v Poslanecké sněmovně na řadu až v průběhu příštích dnů.
Vyšší rodičovská pro všechny
Na předpokladu, že narozpočtované peníze do státní kasy přitečou, stojí také napříč politickým spektrem vítaný návrh na zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun. Ten má stát 8,6 miliardy ročně navíc. Senát ve středu Sněmovně návrh vrátil se změnou, aby se okruh rodičů rozšířil také o ty, kteří už příspěvek vyčerpali, ale budou mít k 1. 1. 2020 dítě mladší čtyř let. To by znamenalo jednorázově 2,7 miliardy navíc pro příští rok.
„Státní rozpočet tak může být schválen s příjmy, které nebudou inkasovány, neboť příslušné zákony nemusí být vůbec schváleny,“ upozorňuje na nelogičnost procesu ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku k hospodaření státu Národní rozpočtová rada.
Sněmovna hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválila rozpočet se schodkem 40 miliard |
A navrhuje, proces do budoucna upravit tak, aby se to nedělo a aby návrh rozpočtu počítal vždy jen s daněmi založenými na platných zákonech. Příkladem může být Švédsko, kde se daňové změny schvalují společně s projednáváním návrhu státního rozpočtu. Ministerstvo financí uvedlo, že si případná rizika uvědomuje, zákony se snaží předkládat s dostatečným předstihem, ale neovlivní délku jejich schvalování.
Varování: chybějící miliardy
Rozpočtová rada doporučuje připravit se na to, kdyby se aktuálně předpovídaný dvouprocentní růst ekonomiky nenaplnil – zejména kvůli možnému ochlazení poptávky ze zahraničí. „Vláda by měla mít připravenou konkrétní podobu fiskální stimulace ekonomiky,“ uvádí ve stanovisku ekonomové rady. Konkrétní plán vláda nemá, jen obecný příslib.
„Pokud bude hůř, o to víc bude stát pumpovat peníze do lidí, do platů, do důchodů, do ekonomiky a do investic,“ prohlásil ve středu premiér Andrej Babiš. Je pravděpodobné, že v takovém případě by schodek naplánovaný na roky 2021 a 2022 mohl vzít zasvé a výrazně se prohloubit. Stát by si zřejmě musel víc půjčit, anebo začít zvyšovat další daně.
Stát počítá, že napřesrok utratí o 112 miliard korun víc než letos, jde o druhý nejvyšší meziroční nárůst v historii. Nejvíc, o 121 miliard, narostly výdaje vlády v roce 2018, prvním roce Babišovy vlády.
Ekonomický růst pro letošek bude podle predikce rozpočtové rady vyšší než příští rok, a to 2,5 procenta. Nicméně i tak bude zřejmě problém dodržet schválený deficit 40 miliard, odhaduje rada na základě průběžných výsledků plnění rozpočtu za listopad, kdy schodek zatím dosáhl 38,6 miliardy korun.
„Naznačují, že plánované hodnoty nebudou dosaženy zřejmě u DPH a pojistného na sociálním zabezpečení, avšak bude se jednat jen o jednotky miliard korun,“ uvádí. Na takovou situaci by vláda podle rady měla reagovat například uskromněním se ve výdajích na provoz státu.
Základní parametry rozpočtu, tedy příjmy a výdaje, už byly schválené dřív, poslanci ve středu jednali o přesunech mezi jednotlivými kapitolami. Návrhů na změny se sešlo celkem za 177 miliard korun.
