„Návrhem schodku ve výši 320 miliard se ministerstvo financí vrací zpět do reality. Schodek ve výši 116 miliard, který vyhlíželo dosud, byl opravdu jako z planety snů a byl nerealisticky nízký,“ konstatoval analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tím, že rozpočtový návrh neobsahuje dosud Sněmovnou neprojednané a neschválené zrušení daně z tzv. superhrubé mzdy, nemusí být navíc odhad schodku konečný. „Pokud by byly započítány, deficit může činit až zhruba 400 miliard korun. Stále tak nelze vyloučit, že schodek v příštím roce bude vyšší než schodek v roce letošním, který by se mohl pohybovat kolem 350 miliard,“ míní Kovanda.
Propad rozpočtu zpomaluje, na konci září byl v mínusu 257 miliard |
Pro letošní rok poslanci vládě odhlasovali deficit 500 miliard, ukazuje se však, že zřejmě této výše nedosáhne, mimo jiné proto, že se nepodaří uskutečnit všechny zamýšlené investice. Pokud by se tento scénář naplnil, mohl by paradoxně v roce 2021 rozpočet skončit v nejhorším deficitu v historii, a to navzdory tomu, že má příští rok přijít ekonomické oživení.
Právě jeho výše je dalším nejistým faktorem, který úvahy o rozpočtovém deficitu ovlivňuje. Ministerstvo financí je zatím v rychlosti růstu optimističtější než například ČNB, někteří ekonomové však namítají, že v některých odhadech mohli být úředníci i odvážnější.
„Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení by podle nás mohly být zhruba o 30 miliard korun vyšší vzhledem k naší mírně optimističtější prognóze růstu ekonomiky pro příští rok,“ soudí ekonom Komerční banky František Táborský.
Vládě však vyčítá především nepředvídatelnou komunikaci a nejasné úvahy, které za propočty stojí. „Z pohledu finančních trhů již delší dobu vnímáme nečitelnou komunikaci ministerstva financí, které původně představilo deficit ve výši 116 miliard a následně jej téměř ztrojnásobilo,“ dodává.
Záměrně přestřelený deficit?
Podle něj je tedy i možné, že se resort jen kryje před možnými budoucími výkyvy a deficit záměrně přestřeluje. Tento názor sdílí i Jan Bureš z ČSOB. „Je možné, že se ministerstvo snaží být kvůli nejistotě v plánech opatrnější. Pokud by pandemie pokračovala napříč celým rokem 2021, bude ekonomika podle našich odhadů spíše stagnovat na nízkých úrovních. Problém je, že opatrnost by měla být jasně přiznaná. Například tak, že ministerstvo představí dva až tři scénáře ekonomiky a s nimi konzistentní odhady rozpočtových příjmů a vládního hospodaření,“ dodává.
Mamutí díra v českých veřejných financích ještě víc vynikne při porovnání s prognózami německého hospodářství. „Návrhu německé vlády na schodek pro rok 2021 by po přepočtu na velikost ekonomik odpovídal schodek české vlády kolem 150 miliard korun. Vyvstává tedy otázka, v čem bude pozice české ekonomiky o tolik horší, že musí být zdejší schodek oproti německému více než dvojnásobný,“ zamýšlí se ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Ekonomové: Strach je skrytou brzdou, může za půlku poklesu ekonomiky |
Na nepoměr vůči Německu upozorňuje ve své zprávě i Národní rozpočtová rada. Vládě vyčítá, že vůbec neřeší, jak dostat státní hospodaření zpět pod kontrolu. „Rozpočet je nastaven jako velmi silně expanzivní, aniž by bylo specifikováno, jakým způsobem proběhne návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň. Při dodržení těchto parametrů hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa,“ stojí ve zprávě.
Kabinet navíc podle Národní rozpočtové rady vláda navzdory významnému zvýšení výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí.
Za této situace považuje Michal Skořepa zvažované odpoutání daně z příjmů od superhrubé mzdy za nepřijatelné, protože by zhoršilo dlouhodobě neudržitelné směřování českých veřejných financí. „Zdůvodnění tohoto opatření podporou spotřeby navíc nedává smysl. Spotřeba domácností nijak zvlášť nekolabuje a v odvětvích, kde je slabší, je tomu tak spíše ze zdravotních důvodů, které nižší daní z příjmů být vyváženy nemůžou,“ dodává.
Další pozitivní zpráva: růst karetních transakcí (cca spotřeba)), se během léta usadil na před-covidové úrovně. V září se růst drží. I přes 2. vlnu. Pomáhá tomu naprosto jiná důvěra lidí, než byla během první vlny, a samozřejmě i absence plošného uzavření obchodů. https://t.co/dxZlzl9eCe
Navzdory druhému nejhoršímu, případně i nejhoršímu schodku v dějinách by však příští rok neměly nastat potíže se splácením, stát si ale postupně bude nucen půjčovat stále dráž.
„V případě, že by vláda dodržela navrhovaný deficit 320 miliard, nabídka státních dluhopisů v příštím roce s velkou pravděpodobností převýší tu letošní. Ta by se však stále potkala s dostatečnou poptávkou, která by ale byla již nižší než letos. Tomu by měl odpovídat i postupný nárůst výnosů a prodražování dluhové služby státu,“ dodává Táborský.
Česko je zatím stále „miláčkem“ finančních trhů, řekl prorektor VŠFS:
28. července 2020 |
