Rozpočet: 84 procent je dopředu dáno

P r a h a - Při debatách o přípravě státního rozpočtu na příští rok létají stamiliardové částky, ale závěrečná jednání ministrů o tom, kde ubrat a kde přidat, se ve skutečnosti omezují jen na velmi malou část výdajů. Podle aktuálních propočtů ministerstva financí totiž plných 84 procent rozpočtových výdajů je předem dáno a vláda je musí kvůli zákonům, smlouvám nebo jiným závazkům povinně uhradit. Dilema ministrů se tak týká jen každé šesté koruny, se kterou rozpočet hospodaří.

V celkových číslech to znamená, že vláda má volnou ruku pouze u 104 miliard, zatímco celkem  se podle poslední platné verze rozpočtového návrhu má utratit 633 miliard korun.

Největší porcí neměnných výdajů jsou položky, jejichž platbu ukládá vládě zákon - například důchody, nemocenská či sociální dávky.

"Tato skupina tvoří 45,5 procenta rozpočtu na příští rok, což je o tři body více než letos," uvedl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.

Další část tvoří výdaje předurčené jinými typy norem, například státními zárukami, a poslední jsou výdaje jako mzdy pro zaměstnance státu.

Skutečnost, že vláda nemá kvůli velkému množství předurčených výdajů volné ruce, představuje podle expertů i podle ministerstva financí jeden z největších problémů, jimiž rozpočtová politika v České republice trpí.

"Ministerstvo financí na tento problém opakovaně upozornilo a především se snaží říkat, že tento problém nabývá na rozměrech. Ale řešení není jen v rukou ministerstva financí," říká Vacek s tím, že klíčovou součástí předurčených, cizím slovem mandatorních výdajů jsou výdaje sociální.

Na narůstající objem mandatorních výdajů upozorňuje Světová banka i experti z privátní sféry.

"Díky laxní kontrole růstu mezd ve státem ovládaných společnostech a ve státní správě a díky rostoucímu podílu sociálních výdajů se veřejné rozpočty dostávají do neřešitelné situace a tlak na deficitní financování se stupňuje," napsala v jedné ze svých posledních studií společnost Patria Finance.

Horký brambor mandatorních výdajů si resort financí přehazuje s ministerstvem práce. Jeho šéf Vladimír Špidla se ovšem staví zásadně proti tomu, aby se rovnováha rozpočtu zvýšila na úkor sociální sítě.

Napětí ve státní pokladně se podle něho časem zmírní díky oživení ekonomiky. Žádné škrty v sociální oblasti nechce ani ministr financí Pavel Mertlík.

"Souhlasím, že můžeme provést korekce, aby se sociální síť tolik nezneužívala, ale zde mohou vzniknout úspory v řádu stovek milionů, nikoli stovek miliard. Každopádně si neumím představit, že by se při jakékoli politice měl objem sociálních výdajů nějak snížit," uvedl Mertlík.