Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozpočet byl schválen

  23:05aktualizováno  23:05
Poslanci ČSSD a ODS včera většinou 127 hlasů definitivně odhlasovali státní rozpočet na příští rok. Vláda tak má - v souladu s dodatkem k opoziční smlouvě - schválen plán svého hospodaření na příští rok. Lidé a firmy by státu měli odvést 636 miliard korun - skoro třetinu toho, co se v ekonomice za celý příští rok vydělá. Z toho nejvíce půjde - jako každý rok - na výplatu důchodů a sociálních dávek, dále na školství, armádu či na výdaje ministerstva vnitra. Dalších 49 miliard tvoří rozpočtový schodek, což jsou peníze, které si vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny půjčí a zvýší o ně státní dluh.

Ministr financí Pavel Mertlík včera slíbil, že v roce 2002 vláda deficit sníží na deset miliard korun. Dlouhodobě však podle Mertlíka nejsou státní finance v pořádku, takže dalšímu hromadění dluhů nelze zabránit bez rozsáhlých změn. "Po roce 2002 se jakákoli vláda nevyhne zvyšování daní," varoval Mertlík.

Včerejší závěrečné jednání poslanci zasvětili posledním přesunům z jedné kapitoly do druhé.

Dohromady takto během včerejšího odpoledne zpřeházeli bezmála 1,4 miliardy korun, z toho většinu - kolem půl miliardy - poslanci vzali z rozpočtové rezervy určené pro nepředvídatelné události. Peníze věnovali nejčastěji na zdravotnictví.

Maratón hlasování, během něhož poslanci projednali kolem 150 změn, trval čtyři hodiny. K největším schváleným zásahům patřilo například zvýšení dotací pro zaměstnání zdravotně postižených o 103 miliony na úkor výplat nemocenského pojištění, dotace 150 milionů pro okresní úřady určená na pozemkové úpravy, 150 milionů na zemědělské restituce (obojí na úkor rozpočtové rezervy), či příspěvky na investice v několika nemocnicích.

Sto milionů navíc získala během jediného hlasování nemocnice v Olomouci, 110 milionů nemocnice v Plzni, částky v řádu desítek milionů poslanci rozdělili například dvěma pražským nemocnicím - motolské a Thomayerově. Naopak nemocnice v Jihlavě včera o 22 milionů přišla.

Rozhodnutí o tom, kdo na poslední chvíli peníze získá a kdo nikoli, závisela takřka výhradně na vyjednávacích schopnostech jednotlivých poslanců, kteří se zpravidla pokoušeli získat dodatečné příspěvky pro svůj region.

Ministerstvo financí, jež za přípravu celého rozpočtu odpovídá, do posledních změn již příliš nezasahovalo a ministr Mertlík dal včera svými gesty několikrát najevo, jak některé změny - hlavně zásahy do rozpočtové rezervy - nelibě nese. "Jsou tam položky, které se tam dostat neměly, ale jinak samozřejmě spokojenost převládá," uvedl Mertlík, podle něhož však rezerva bude navzdory několika zásahům dostačující.

Zatímco premiér Miloš Zeman po skončení včerejší debaty poděkoval poslancům za to, že "pomohli české ekonomice", většina opozice považuje rozpočet za nezdravý - hlavně kvůli nárůstu státního dluhu. "Poslanecká sněmovna učinila další krok k zadlužování příštích generací," uvedl místopředseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Podobně se vyjadřovali i poslanci Unie svobody a KSČM.

Tyto tři strany také hlasovaly proti rozpočtu. Malou iniciativu v přípravě změn, které by nárůst dluhů zastavily, vytkl vládě i předseda ODS Václav Klaus, jehož strana ale v souladu s tolerančním patentem rozpočet podpořila.

Protože včerejší debata byla věnována posledním úpravám samotného státního rozpočtu, vůbec se nedotkla velkých dluhů, které se vládě hromadí mimo státní rozpočet a které zvyšují budoucí závazky státu v daleko větší míře než včera projednávaný rozpočtový plán: především kvůli velkým závazkům Konsolidační banky a jiných institucí, kam vláda přesunula problémy z komerčních bank či průmyslových podniků. Ministerstvo financí uvádí, že dohromady skončí státní finance příští rok v deficitu 136 miliard korun.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Podnikatelé mají papírování plné zuby, to sdílené ekonomice nahrává

Sdílenou ekonomiku lze vnímat jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Její potenciál je obrovský. Stávající hráči na trhu si...  celý článek

Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht
Wagenknecht: Firma na těžbu lithia je nedůvěryhodná, EMH se brání

Firma European Metal Holdings (EMH), se kterou Česko podepsalo memorandum o těžbě lithia, je nedůvěryhodná a má nejasnou vlastnickou strukturu. Na tiskové...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
K ziskům z lithia se stát může dostat přes daň pro těžaře

Debata o lithiu se pomalu přesouvá od snahy odstřihnout australskou společnost EMH od rozjetého průzkumu na Cínovci k úvahám, co by z něj stát mohl mít....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.