Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) již dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic.
Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí (MF) na 1,432 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2018 dochází k nárůstu o 117,1 miliardy Kč. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,482 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.
Ministerstvo počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 767,7 miliardy korun. To je o 40 miliardy korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu MF stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 536,5 miliardy korun z letošních očekávaných 496,9 miliardy korun. „Z odhadu celkových příjmů z pojistného (včetně příslušenství) připadá na příjmy na důchodové pojištění zhruba 89,3 procenta,“ uvádí materiál ministerstva k návrhu rozpočtu.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) by měl státní rozpočet získat příští rok 298,5 miliardy korun proti letos očekávaným 281 miliardám korun. Na daních z příjmu plánuje MF získat příští rok 287,1 miliardy korun, letos MF očekává 267,1 miliardy korun.
Z celkových výdajů rozpočtu 1,482 bilionu Kč tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 825 miliard korun. Kapitálové výdaje, tedy investiční, plánuje MF podle materiálu příští rok zvýšit meziročně o 21 miliard korun na 78,7 miliardy korun.
Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů MF měly zůstat až do roku 2021 v přebytku.
Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.
Výdaje stoupnou většině úřadů a ministerstev
Většina úřadů a ministerstev by měla mít příští rok na výdaje více peněz. Počítá s tím první návrh státního rozpočtu na příští rok. Největší růst, o 41,4 miliardy Kč, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 28,6 miliardy Kč. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva zdravotnictví, a to o 1,4 miliardy korun.
V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Příští rok by měly činit 82,6 miliardy korun.
Celkové výdaje rozpočtu by tak příští rok měly včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů stoupnout meziročně o 117,1 miliardy na 1,482 bilionu korun. Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun. Schodek rozpočtu by tak měl být 50 miliard korun. Rozpočet přitom počítá s růstem důchodů, platů učitelů, vyššími investicemi nebo více penězi pro vysoké školy.
