Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozpočet: pomohla ODS

  0:05aktualizováno  0:05
Zemanova vláda obhájila ve sněmovně svůj čtvrtý a poslední státní rozpočet v tomto volebním období. S pomocí ODS prosadila plán, podle kterého stát příští rok utratí mimo jiné přes 60 miliard korun mimořádných příjmů z privatizace a dalších 46 miliard si vláda půjčí. Zemanův tým tak spolu s rozpočtem předá příští vládě sérii problémů, jejichž řešení odkládal po dobu celého volebního období a kvůli nimž státu chybí stále více peněz na pokrytí výdajů.

Patří k nim například penzijní reforma či reforma sociálních výdajů, které v rozpočtu polykají největší část.

"Rozpočet je přijatelný," uvedl premiér Miloš Zeman, který po hlasování děkoval poslancům za odvrácení takzvaného rozpočtového provizoria, tedy situace, kdy by vláda musela hospodařit bez schváleného plánu. Podle Václava Klause, jehož strana přislíbila podporu rozpočtu již minulý měsíc, nebylo možné lepšího výsledku ve sněmovně dosáhnout. "Já bych si dovedl představit rozpočet jiný, ale také nejsem vláda, já ho také nesestavuji," uvedl Klaus.

Pro rozpočet hlasovalo 133 poslanců ODS a ČSSD. Čtyřkoalice a komunisté byli proti. Skrze státní rozpočet a další státní instituce se má podle vládního plánu příští rok utratit 1,1 bilionu korun, což je přibližně polovina celkového očekávaného výkonu ekonomiky.

Kromě privatizačních příjmů parlament umožnil vládě zahrnout do rozpočtu také nejistou splátku ruského dluhu. Není jisté, zda se podaří plán dodržet. Rozpočet je postaven na optimistickém odhadu vývoje ekonomiky, která by podle představ vlády měla příští rok růst tempem 3,8 procenta. Mezinárodní měnový fond včera snížil svůj odhad na 3,1 procenta.

Vláda nechá nástupcům dluhy
Zemanova vláda včera prosadila ve sněmovně poslední rozpočet v tomto volebním období. Na další rok jím odložila potřebnou reformu státních financí a přenechala příští politické reprezentaci břímě bolestných reforem.

Vysoké závazky za očištění bankovního sektoru, deficitní důchodový účet a rychlý růst výdajů oproti příjmům stáhl rozpočet do deficitu 46,2 miliardy korun. To je oproti letošnímu roku snížení zhruba na polovinu.

Ovšem celou soustavu rozpočtů v příštím roce zachraňují především mimořádné příjmy z privatizace, bez kterých by rozdíl mezi příjmy a výdaji dosáhl rekordních 200 miliard korun, tedy kolem devíti procent hrubého domácího produktu.
To je v Evropě rekord. Mezinárodní instituce varují, že dosavadní politiku bude nutné po volbách změnit.

"Je dobré, že Česká republika má nyní schválený rozpočet na příští rok. Ale rozpočet bude nutné reformovat. Pokud bych měl jmenovat tři nejvyšší priority pro příští vládu, pak to je určitě jedna z nich," uvedl včera po schválení rozpočtu zástupce Mezinárodního měnového fondu pro střední Evropu Roger Nord.

Jeho instituce, stejně jako Evropská komise či Světová banka, v poslední době několikrát označily nerovnováhu ve státních financích za jednu z největších hrozeb pro další zdárný vývoj ekonomiky.

Kromě nezvykle silné injekce z privatizačních příjmů včera parlament kývl také na to, aby rozpočet byl pro příští rok vyspraven nejistou splátkou ruského dluhu ve výši dvacet miliard korun. Z privatizace se má do rozpočtu doplnit 22,4 miliardy korun a dalších 40 miliard privatizačních příjmů má putovat do zvláštních fondů bydlení a dopravy, jejichž úkoly dříve stačil plnit státní rozpočet z vlastních běžných příjmů.

"Česká rozpočtová politika zůstává na cestě k akcelerujícím schodkům a snižující se transparentnosti," varovala v jedné ze svých posledních studií společnost Patria Finance.

Jak loni upozornila Světová banka, růst deficitu souvisí také s tím, že vláda během svého působení neustále zvyšovala objem státních výdajů: ze 42 procent HDP v roce 1998 na 46 procent loni. Letos pak má míra státního přerozdělování dosáhnout téměř 50 procent.

Jak upozornila loni Světová banka, rostoucí schodek souvisí s čištěním bankovního sektoru a se splácením ztrát z úvěrů, které na stát přešly z privatizovaných bank. Ztráta Konsolidační agentury, jež tyto úvěry spravuje a jež příští rok vykáže již první ztráty související s kolapsem IPB, se na deficitu příští rok podílí 36 miliardami korun.

Kromě těchto mimořádných výdajů však státu ve stále větší míře chybí peníze také na běžné hospodaření, kvůli kterým bude nutné podrobit rozpočet reformám. "Klíč leží na straně výdajů, ke příští vláda bude muset zvážit smysl celých výdajových programů. Světová banka vidí prostor třeba v sociální politice," uvedl Nord.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Vánoční hodování se letos výrazně prodraží, nejen kvůli drahému máslu

Letošní vánoční hodování se prodraží. Ceny potravin, které tvoří štědrovečerní menu, stouply od loňska velmi výrazně a to až o desítky procent. Kromě másla...  celý článek

Kromě posilování prodejů v maloobchodu zrychlily v létě prodeje plechovkových...
Pivo v plechovkách stále roste. Prodalo se ho až o 80 procent víc než loni

Obliba piva z obchodních řetězců, a zejména toho plechovkového, dál roste v neprospěch moku prodávaného v hospodách. Potvrzují to odhady Českého svazu pivovarů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za hospodu kulturnější. Bývalí manažeři Prazdroje rozjíždějí novou skupinu

Bývalí manažeři Plzeňského Prazdroje rozjíždějí novou hospodskou skupinu, kterou pojmenovali Hospodska. Chtějí, aby hospoda byla místem setkávání a diskuzí....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.