Podle analytika Pavla Sobíška z HVB je sice výsledek oproti konci prvního čtvrtletí horší, z obvyklých sezónních trendů ale nevybočuje.
"K růstu výdajů dochází v dubnu v každém roce, a to kvůli dotacím krajům a výplatě státních příspěvků stavebním spořitelnám. Situace se na straně výdajů nelišila proti loňskému roku," říká Sobíšek.
Jinak tomu ale bylo v případě příjmů do státní kasy. Zhoršil se výběr DPH. To má podle Sobíška dvě hlavní příčiny.
"Jednou je zpomalování ekonomické aktivity, které je patrné už několik měsíců i z dalších ekonomických ukazatelů. Druhou příčinou bylo předplacení některých služeb podniky v roce 2004 před účinností změny sazby DPH. To výrazně zvedlo odvody v prvních měsících loňského roku a bude negativně ovlivňovat daňové výběry v letošním a možná i příštím roce," odhaduje Sobíšek s tím že mírný přírůstek daňových příjmů zaostává za celoroční plánovanou dynamikou.
Petr Dufek z ČSOB se domnívá, že z dubnové statistiky nelze dělat předčasné závěry, protože měsíční výsledky letos komplikují odvody a čerpání peněz z rozpočtu EU. Přesto podle něj stát hospodaří lépe než loni.
"Existuje reálná šance dodržet rozpočtový plán, případně státní hospodaření může
dopadnout lépe, avšak bude záležet na disciplíně ministerstev," řekl ČTK a dodal, že konečné hospodaření mohou ovlivnit i blížící se volby.
Od ledna do dubna činily státní příjmy 269 miliard korun, na daních a poplatcích stát získal přes 132 miliard korun.
Výdaje ale přesáhly 291 miliard. Největší zátěží pro státní kasu byly opět sociální dávky. Stát na nich vyplatil 110 miliard korun. Příjmy ze sociálního pojištění přitom výdaje pokrýt nestačily, byly o 10,8 miliardy nižší. Za celý rok by přitom měl tento deficit podle plánu dosáhnout jen 10,5 miliardy korun, připomněla ČTK.
Na daních a poplatcích stát získal přes 132 miliard korun.
Pokud stát nebude chtít plánovaný deficit překročit, budou muset jednotlivé resorty sáhnout k úsporám, uzavřel Sobíšek.
