V loňském roce rostly výdaje, ale i příjmy. Například na DPH vybral stát 230 miliard korun, tedy o deset miliard víc, než původně čekal. „Toto navýšení je částečně dáno vyšší mírou spotřeby proti předpokládané spotřebě, na které byl založen odhad inkasa DPH státního rozpočtu 2014,“ uvedlo ministerstvo financí. Na daních od firem získal stát 89,4 miliardy, tedy meziročně o osm miliard víc a na daních celkově o 19 miliard (celkem 569 miliard korun).
Finální schodek 77,8 miliardy je o 34 miliard korun lepší než ten projektovaný. Příjemné překvapení má však podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka svou příčinu v nepřesném odhadu vývoje ekonomiky. Rozpočet byl totiž založen na předpokládaném reálném růstu HDP o 1,7 procenta, prognóza však ukazuje, že by se HDP měl reálně zvýšit o 2,2 procenta, respektive v běžných cenách o 4,1 procenta.
Pokles nezaměstnanosti a růst mezd přinesl navíc na příjmové straně vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na zdravotní pojištění.
„Větší část zlepšení salda státního rozpočtu ovšem spočívá na straně výdajů. Ve srovnání se schváleným rozpočtem byly nakonec výdaje o 28,8 miliardy korun nižší. I zde hrál důležitou roli příznivý vývoj ekonomiky. Díky němu se na sociálních dávkách a příspěvcích v nezaměstnanosti vyplatilo o 7,6 miliardy korun méně, než se původně předpokládalo,“ vysvětluje Marek. Ušetřilo se díky nižším úrokům i na úrocích ze státního dluhu.
Celkové příjmy meziročně stouply o 42 miliard na téměř 1,134 bilionu korun. Celkové výdaje vzrostly meziročně o 38,5 miliardy na skoro 1,212 bilionu korun. Nižší schodek byl naposledy v roce 2008, kdy činil pouze 19,4 miliardy.
